Zlo, zvyky a zpěv III - rozezpívání a správné výslovnosti samohlásek

Zlo, zvyky a zpěv III - rozezpívání a správné výslovnosti samohlásek
Zlo, zvyky a zpěv III - rozezpívání a správné výslovnosti samohlásek

Uvolňování a dechová cvičení máme tedy za sebou. Jak jsem naznačila na konci předchozího dílu, v tomto třetím dílu seriálu se budeme věnovat rozezpívání a také správné výslovnosti samohlásek.

Při samotných hlasových cvičeních, je tedy důležité být uvolnění a správně používat dech. Pro jistotu připomenu, že nádech je veden do břicha, břicho se vyklenuje. Výdech směřujte s pocitem kolmo nahoru a břicho se vtahuje dovnitř. Správně vedený dech je podmínkou pro správné rozkmitání hlasivek. Hlasový aparát je tedy tvořen několika složkami: dechovým ústrojím, ústrojím fonačním (hlasivky), artikulačním neboli článkovacím ústrojím a soustavou rezonátorů (rezonančních dutin).

 

O dechu a dechovém ústrojí se mluvilo v minulých dílech, takže tu máme hlasivky.

Nechci zde příliš teoretizovat, tak jejich funkci popíšu jen velmi zjednodušeně.

 

Hlasivky (viz obrázek) jsou fonační orgán neboli ústrojí vytvářející zvuk a jsou uloženy v hrtanu. Lidský hlas vzniká chvěním vzdušného sloupce nad hlasivkami. Vlivem tlaku vzduchu se rozevírá a zavírá hlasivková štěrbina a vytváří tzv. primární tón, který se zesiluje průchodem rezonančními dutinami. Pro kvalitu zpěvu je velmi důležité propojení hlavové a hrudní rezonance, tedy sladění funkce vnitřního a vnějšího napínače hlasivek, nezbytné pro propojení rejstříků. Hrudní rezonance musí být prostoupena v celém rozsahu hlavovou rezonancí a naopak. (blíže se tím budeme zabývat později).

 

Rozezpíváváte se?

Pokud ne, můžete si hlasivky nenávratně poškodit nebo se vám prostě bude špatně zpívat. Protože hlasivky jsou prakticky svalový aparát, je nutné je před pěveckým výkonem zahřát a rozhýbat, stejně jako sportovec, který musí před závodem svalstvo připravit na zátěž. Základem je správné rozcvičení hlasivek - rozezpívání.

 

Rozezpívání - brumendo

Před samotným rozezpíváním doporučuji provést řadu relaxačních a dechových cvičení popsaných v minulém díle.

 

Cvičení

1. Začínáme v brumendu (se zavřenými ústy), jazyk lehce opřeme o horní patro, jako bychom vyslovovali "N". Najdeme si hlasovou polohu, která je pro nás co nejméně namáhavá a začneme se střídáním dvou tónů tvořených s pocitem v hlavě a lehkého tlaku vzduchu do nosu (pocit rozšířených nosních dírek). Je důležité i v nižších polohách zapojit hlavovou rezonanci, která nám pak usnadní přechod do vyšších poloh. V žádném případě se nesnažte zpočátku hlas násilně zesilovat. Jde spíš o lehké broukání bez přímého tlaku na hlasivky.

 

2. Střídání tří tónů.

 

3. Střídání čtyř tónů - stále jen lehké broukání bez pocitu tlaku na hlasivky.

Dalším cvičením si lze ověřit, jestli jsou tóny nasazeny správně. Kvalitní zpívaný tón by měl jít z nasazeného pianissima (pianissimo = velmi slabě), plynule zesílit do forte (forte = silně) a obráceně z forte do pianissima.

 

4. Cvičte na jednom tónu. Jemné nasazení s pocitem v hlavě - postupně zesilujte - udržte si pocit v hlavě, postupně začněte tón opírat o hrudní kost a mírně zvyšte tlak na bránici - zesílený tón chvíli podržte - pomalu zeslabujte. Takto si ověříte správnost nasazení - tón nasazený příliš tzv. vzadu nejde (nebo jde jen s obtížemi) zesílit. Naopak silný tón, který je zpíván krkem, jde obtížně plynule zeslabit.

 

Není vám při zpěvu rozumět? Znějí některé tóny lépe a některé hůře?

Po té co jsme se tzv. "rozbroukali", můžeme začít trénovat vokály. Vokály jsou samohlásky a, e, i, o, u. Při zpěvu se artikuluje mnohem výrazněji než při pouhé řeči, proto je třeba pěveckou artikulaci pečlivě cvičit. Špatná artikulace může velmi negativně ovlivnit samotné znění tónů nebo znepříjemnit poslech zpívaného textu. Je důležité sledovat správnou artikulaci už při rozezpívání, aby se správně zafixovala. Nejčastější chybou bývá například příliš tvrdé nebo měkké "i" nebo mečivé "e". Někteří zpěváci také nedostatečně otevírají pusu, ve výjimečných případech zase příliš moc, a pak jim není rozumět nebo jejich projev zní velmi nepřirozeně. Důležité je, aby všechny vokály zněly stejně kvalitně a přirozeně! Různým otevřením úst a polohou jazyka můžete podstatně změnit barvu hlasu.

 

5. Rozhýbání ústního svalstva - otevíráme pusu do všech stran, napínáme rty a svalstvo okolo úst - extrémně přeháníme.

 

V dalším pokračování zlozvyků budeme trénovat nácvik vokálů a rozezpívání do plné síly a v celém rozsahu. Ahoj příště.

Psáno pro časopis Muzikus