Dnešním číslem začíná seriál, jehož cílem je co nejpřehlednější formou objasnit základy z hudební nauky, vysvětlit ty nejzákladnější termíny a výrazy, na které muzikant může narazit - prostě přiblížit to, o čem se sice pořád a dokola mluví, ale nikdo to pořádně nevysvětlí. Témata jsem zařadil tak, abychom postupovali od toho nejzákladnějšího, a celkové pojetí otázek a odpovědí jsem volil podle nejčastějších dotazů svých studentů. Nekladu si za cíl komplexní a vyčerpávající výklad všech nastíněných problémů, jde mi o celkovou a rychlou orientaci s možností nastínění hlubšího zájmu o tuto tematiku.
Obecná témata:
- Takže, co je to vlastně ta hudba?
Hudba je druh umění, které vytváří krásu, svou hodnotu, prostřednictvím tónů. Chápání krásy jako takové je ovšem velmi individuální, ale... to je přece ono, ne?
- Jaké základní výrazové prostředky se v hudbě používají?
Za prvé je to melodie, která vyjadřuje hudební myšlenky řadou tónů různých výšek, dále je to harmonie, kde jde o současné zaznívání tří nebo více tónů různých výšek, za třetí je to rytmus, což je střídání tónů přízvučných s nepřízvučnými a dlouhých s krátkými, patří sem také dynamika neboli střídání různé síly zvuku; a nesmíme zapomenout i na instrumentaci, to znamená střídání a spojování různých zvukových barev.
- Slyšel jsem termín homofonní hudba. Co je to?
Tady záleží na způsobu skladatelské práce. V tomto případě je jedna melodie harmonicky doprovázena ostatními hlasy, jde v podstatě o doprovod nosné linky. Nevytváří se zde žádná další samostatná melodie, převládají akordy.
