Základní akordický trojzvuk - ve stylu Erica Johnsona

Stejně jako v předchozím díle, i v tomto se bude zabývat akordickým doprovodem ve stylu kytaristy Erica Johnsona. Po obecném úvodu a seznámení se s durovým kvintakordem bude tentokrát hlavním tématem vnitřní struktura a aplikace mollového kvintakordu.

Minule jsme se zabývali tvorbou durového kvintakordu C dur (c-e-g). Ten se skládá ze základního tónu (c) prima, velké tercie (e) a čisté kvinty (g) přesně v tomto pořádí. Eric Johnson s oblibou přesune velkou tercii o čistou oktávu výše a změní původní pořadí tónů, tj. prima (c) - čistá kvinta (g) - velká tercie/decima (e), a vytvoří nový souzvuk kvintakordu C dur s větším intervalovým rozpětím.

Vysvětlení, jak vytvořit nebo odvodit základní tvar mollového kvintakordu Cm, je svým duchem velice podobné problematice vytvoření a použití základního durového trojzvuku kvintakordu C dur z předešlého dílu. Mollový kvintakord Cm (c-es-g) se skládá ze základního tónu (c), malé tercie (es) a čisté kvinty (g). Přenesením malé tercie (es) o oktávu výše, vytvoříme nový mollový voicing (souzvuk) kvintakordu Cm s tímto notovým uspořádáním - základní tón (c) - čistá kvinta (g) - malá tercie/decima (es).

Opět tedy musíme tlumit otevřené struny pravou rukou nebo mollový kvintakord vybrnkávat rozkladem, tak abychom docílili nejvíšší možné kvality a čistoty zvuku s rytmickou přesností a vhodným přednesem. To je samo o sobě určitě velkou výzvou pro mnohé z nás. Tato výzva přichází v Ericově podání formou krkolomných akordický tvarů vyžadujících větší rozpětí prstů. Určitě se řádně předem rozehrajte, zaujměte takovou polohu, aby námaha vašich šlach byla co nejmenší, a dopřejte si pravidelné přestávky při cvičení.

Jen tak pro detailnější představu a požitek z Ericova hraní uvádím, že Eric Johnson už řadu let hraje na vlastní model Stratocastera navrženým a vyráběným firmou Fender. Ericova signovaná série začala modelem Eric Johnson Stratocaster Maple, dále pokračovala EJ Stratocasterem Rosewood a pokračuje nejnovějším modelem s houslovým akustickým otvorem EJ Stratocaster Thinline. Eric také s oblibou nahrává na Gibson ES-335 a vystupuje s Gibsonem SG a Les Paulem a při akordickém doprovodu používá zkreslení, flanger, chorus a reverb.

Zapojte jednu ze svých oblíbených kytar spolu s efektovými krabičkami a podívejte se na ukázky mollového kvintakordu se základním tónem na šesté struně, páté stuně a čtvrté struně.

Co tedy můžeme slyšet a očekávat? Mollové tvary kvintakordu Cm hrané ve stylu Erica Johnsona se základním tónem na šesté struně mají delší sustain (dozvuk), zní melancholicky a poskytují pohodlné, harmonické prostředí pro melodický nástroj. Trojzvuk kvintakordu Cm se základním tónem na páte struně má stále docela dlouhý sustain, zní melancholicky a nabízí se k pohybům mezi vnitřními hlasy, tak aby doplnily melodický nástroj. Kvintakord Cm se základním tónem na čtvrté struně má kratší přirozený sustain, ale za to poskytuje silný melodický doprovod a může přebrat roli i melodického nástroje. Abychom zachovali harmonickou plynulost a návaznost a podpořili žánrovou identitu, doporučuji aplikovat voicingy Erica Johnsona na celou skladbu nebo její část. Vyvarujme se tedy častému přeskakování mezi základními tvary trojzvuku a tvary trojzvuku Erica Johnsona.

Základní akordický trojzvuk - ve stylu Erica Johnsona
Základní akordický trojzvuk - ve stylu Erica Johnsona
Psáno pro časopis Muzikus