muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraUvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty 18

3.2.2014 | Autor: Jiří Novotný | sekce: pro muzikanty - workshopy

Uvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty - workshop


Za poslední rok a půl jsme si už prošli rozklady septakordů, zmenšených, zvětšených i kvartových akordů, ale ještě jsme se pořádně nepodívali na rozklady prostých mollových a durových kvintakordů. Jak už tomu bývá, jednoduchý, tvarovatelný materiál, jako jsou kvintakordy, budeme moci použít ve velkém množství situací a velkým množstvím způsobů. Určitě se pokusíme uniknout pěti- a šestistrunným sweepům na jednom akordu tak často používaných v rockové hře, a více se zaměříme na menší, lépe použitelné rozklady, které půjdou snáze zapojit a integrovat do naší sólové hry. Pochopitelně nechceme, aby nám ze sól nějaký koncept neohrabaně „trčel“, a tak v doporučuji všechny níže probrané příklady hned kombinovat s rockovými a bluesovými licky, se kterými jsme dobře obeznámeni.

Uvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty - workshop


V tomto prvním příkladu hrajeme přes dominantní septakord v A. Na začátku postupu není nic zvláštního - používáme jen běžné tóny z mixolydické stupnice (v jednom místě jen přidáme malou tercii). Na začátku druhé doby ovšem máme rozklad akordu B♭. Jedná se tedy o arpeggio postavené o půl tónu výše než akord, přes který hrajeme. Tóny, které tímto k A7 přidáme, jsou B♭, D, F, tedy ♭9,11, #5(♭13). Máme zde tedy pár alterací a v určitých situacích tento zvuk nemusí úplně fungovat. V zásadě vychází z modů harmonické moll, kde máme dva durové akordy vzdálené o půl tónu na pátém a šestém stupni.
Doporučuji si tento lick párkrát zahrát a zvyknout si na jeho charakter a poté používat s citem.

Uvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty - workshop


Tentokrát hrajeme přes akord Am7. První rozložený akord Hmi by naznačil, že se budeme pohybovat v dórském modu (díky velké sextě, kterou touto superimpozicí zahrajeme). Hned u druhého arpeggia E dur už ovšem vidíme i slyšíme, že se bude jednat o něco jiného než jen o další diatonický modus. Tento akord najdeme v mollových tóninách na pátém stupni v harmonické a melodické moll. Jelikož už jsme představili velkou sextu na první době, bude se jednat o melodickou moll (harmonická moll obsahuje malou sextu a melodická velkou).
Důležité je si všimnout, jak jedním rozkladem malého třítónového akordu můžeme úplně změnit celkový zvukový charakter a představit tak novou stupnici, aniž bychom ji museli celou vyhrávat.

Uvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty - workshop


Zde máme další příklad, jak rozkladem kvintakordů můžeme určit výslednou tonalitu. Přes akord Cmaj7 za normálních okolností budeme vybírat mezi zvuky durové a lydické. Opět stačí jen vyhrát jedno arpeggio, které obsahuje tón(y) typické pro jeden z těchto modů/stupnic (v tomto příkladě vyhráváme akord Hm, který obsahuje tón f#, což je zároveň kvinta v H a lydická #11 v C, a máme jasno. Na čtvrté šestnáctině na třetí době zahrajeme sedmý pražec a hned nám je jasné, že se pohybujeme v lydickém modu.

Uvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty - workshop


Jeden ze zajímavých konceptů, které můžeme použít přes dominantní septakordy, je vyhrávání durových kvintakordů postupujících po malých terciích od základního tónu. V A bychom tedy hráli akordy A, C, E♭, G♭.

Tato arpeggia můžeme vyhrávat v libovolném sledu. V tomto příkladu jsou poskládány popořadě pro přehlednost. Při používání takovýchto možná komplexnějších konceptů můžeme občas zabloudit na hmatníku, tak doporučuji pořádně prozkoumat a cvičit, než začneme podobné linky běžně používat. Zároveň bych určitě vyzkoušel kombinovat rozklady, jak vzestupné, tak sestupné.

Uvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty - workshop


Když už nám jde hlava kolem z „outside“ znějících postupů a všemožných exotických stupnic, můžeme se uchýlit jen k používání kvintakordů pocházejících z příslušného diatonického modu. V tomto příkladu hrajeme jen běžný dórský modus přes Am7.

Uvádění jazzových prvků do sólování pro rockové muzikanty - workshop


Zároveň si musíme dávat pozor, abychom nepoužívali neustále jen stále stejné způsoby rozkládání těchto akordů. Proto doporučuji rozkreslit si dané tóny po hmatníku ve všech polohách a na všech strunách. Tím (pochopitelně) získáme větší přehled o tom, kde máme který tón, a tím pádem budeme moci zaexperimentovat s něčím podobným tomuto příkladu. Stále rozkládáme jen běžné kvintakordy (tentokrát opět v C lydické), ale přeskakujeme struny a používáme „pedal note“ na strunách A a D.

Psáno pro: časopis Muzikus 2013/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Uvadeni-jazzovych-prvku-do-solovani-pro-rockove-muzikanty-18~03~unor~2014/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.