Sound Design XVI - Aplikace hracích pomůcek III

Sound Design XVI - Aplikace hracích pomůcek III
Sound Design XVI - Aplikace hracích pomůcek III

Channel aftertouch

Tato hrací pomůcka je zcela běžná u všech profesionálních MIDI keyboardů. Nápad moci ovlivňovat tvořený zvuk dodatečným tlakem na klaviaturu se mně osobně zdá skvělý; je to podle mne výborný prostředek, jak mít se zvukem, který jsem již přivedla ke chvění stiskem klávesy, užší kontakt také během jeho znění. Ona prstová gymnastika studentů klavírní hry (všelijaké to kroužení zápěstí na stisknuté klávese) má ostatně kromě potřebného svalového uvolnění přinést hráči právě onen nezbytný pocit kontaktu se znějícím tónem. Jenže na rozdíl od syntezátoru akustický klavír o dotlaku nic neví. Bohužel, nasazení této hrací pomůcky není úplně jednoduché – je to tím, že mechanické vlastnosti provedení různých MIDI klaviatur se v tomto směru velmi liší; některé vysílají aftertouch jaksi samy od sebe už při rozjařenějším hraní, jiné je zase potřeba k výrobě aftertouche přesvědčit podstatně těžší argumentací. Naprogramuji-li zvukový program tak, aby aftertouch data interpretoval například změnou výšky, riskuji tím nekompatibilitu s těmi přespříliš ochotnými klaviaturami. A naopak, svěřím-li aftertouch kontrolu některého charakteristického zvukového atributu, jako je třeba vibráto, riskuji tím u těch tvrdošíjných klaviatur předčasné znavení hráče.

Nejlépe je tedy používat aftertouch pro takové vlastnosti zvukového programu, které jej zvukově neproměňují příliš drasticky. Je možno dodatečným tlakem na klaviaturu celkový zvuk „zakouřit“ tím, že se zesílí šumová složka, nebo ovlivňovat hraniční frekvenci ne příliš nekompromisně parametrizovaného filtru, je možno přidat do zvuku vlastní oscilace filtru modulací jeho rezonančních vlastností.

 

Key aftertouch (poly pressure)

Rozdíl oproti channel aftertouch spočívá v tom, že channel aftertouch působí na všechny držené tóny aktuálního MIDI kanálu, tedy stejně jako kontrolér nebo pitch bend, key aftertouch, který kromě vlastní hodnoty tlaku vysílá i číslo noty (klávesy), na kterou je tlak vyvíjen. Je tedy možno cíleně ovlivňovat zvukové charakteristiky pro každý tón zvlášt.

U této hrací pomůcky se jedná o takové odložené dítě, nejenže MIDI keyboardů, pyšnícími se key aftertouch, není mnoho, stejně tak bohužel ani syntezátorů, které jsou vůbec ochotné tento MIDI příkaz zpracovat a dosadit jej jako modulační zdroj.

 

Switch pedál

Klavíristi jej znají důvěrně: jeden nebo více exemplářů pedálů. Klasické použití je jako sustain pedál, tedy hrací pomůcka, kterou potlačíme zpracování Note off příkazu pro ty noty, které byly spuštěny po sešlápnutí pedálu.

Po softwarové stránce je tento proces řešen kontrolérem číslo 64. Za polohu On (sešlápnutí pedálu) je většinou považováno nastavení bitu číslo 6 v datovém byte. U většiny nástrojů se ignorují všechny mezistavy, které by nastaly nedošlápnutím kontinuálního pedálu.

Switch pedál můžeme využít i pro jiné účely: zkuste si třeba funkci tlumicího pedálu nebo spínání určitého typu vibráta, zkuste jej použít jako přepínač elementů layer sounds nebo jej naprogramujte jako transpoziční přepínač.

 

Propustnost MIDI interface

Velmi intenzívní současné používání více kontrolérů v rychlých MIDI sekvencích, případně dokonce řízení syntezátorové parametrizace pomocí sérií Systém Exclusive zpráv, může být skutečně problematické a povede k přetížení MIDI interface, a tím k problémům v timingu nebo k chybám v datovém toku. Pokud množství přenášených dat nemůžete omezit, nezbude vám, než je rozředit mezi vícero MIDI rozhraní. Zkuste třeba robustní převodníky firmy MOTU.

Psáno pro časopis Muzikus