(Nejen) jazzové hraní pro mírně pokročilé III - Hra podle akordových značek v závislosti na stylu II

(Nejen) jazzové hraní pro mírně pokročilé III - Hra podle akordových značek v závislosti na stylu II
(Nejen) jazzové hraní pro mírně pokročilé III - Hra podle akordových značek v závislosti na stylu II

Dnes budeme pokračovat v tématu akordových značek a jejich použití v určitých stylech. V minulém díle jsme si na Obrázku 3 ukázali kousek muziky zapsaný značkami podobně, ale zahraný v závislosti na stylu jinak. Všimněte si základního rozdílu mezi harmonií ve značkách - u poprocku trojzvuky a u jazzu čtyřzvuky. Basa má rozdílný přístup a funkci: Zatímco u poprocku má roli více rytmickou než harmonickou (osminky udávají puls, ale harmonicky zůstává basa jen na základním tónu), v jazzové ukázce má basa roli více harmonickou (střídá primu a kvintu akordu, zároveň tím udržuje klidný puls půlových dob). Co z toho tedy pro nás klávesáky vyplývá?

 

V případě poprocku můžeme využívat akordy postavené na kterémkoli intervalu (lépe, čitelněji, ovšem budou znít postavené na jiném tónu než základním - tj. tercii nebo kvintě). Tím, že basa zůstává spíše statická, dává více prostor pro harmonii. Není velkým problémem i obraty akordu více střídat. Naproti tomu v jazzovém hraní jsme více omezeni tím, že basa střídá základní tón a kvintu. Lépe tedy bude znít, pokud budeme role nástrojů doplňovat a postavíme akord na tercii nebo na septimě (případně sextě, pokud ji máme místo septimy, nebo nóně, pokud se jedná o pěti- a vícezvuk). To je standardní jazzové pravidlo, které můžeme porušit víceméně jen tehdy, pokud basa hraje nějakou prodlevu či ostinato. Protože je dobré umět zahrát akordy oběma rukama, můžete zkusit zahrát je jen levou nebo levou zahrát bas a pravou akordy. Podobně můžete zkusit také zahrát akordy postavené na tercii či základním tónu (u poprocku), u jazzu začít i akordem postaveném na septimě.

 

Veledůležité, obecné, nadstylové pravidlo zní: Akordy spojujeme co nejkratším způsobem. Jednak to dobře zní, jednak přitom ruka neskáče a neunavuje se. Prakticky to znamená, že pokud máme mezi akordy společné tóny, můžeme je zadržet (jako bychom je spojili v notaci ligaturou), jinak jdeme na nejbližší tón dalšího akordu. Dalším osvědčeným pravidlem je: Využívat protipohyb harmonie vůči basu (tedy pokud bas stoupá, harmonií klesáme a naopak). V případě jazzu to není snadné, mnohdy to nejde a musíme využít pohyb stejným směrem - tedy paralelně, ale u harmonie např. v popu to funguje často dobře.

 

Jak číst značky v závislosti na stylu

Nastínili jsme si zhruba základní rozdíl mezi přístupem k harmonii vycházející z trojzvuků a čtyřzvuků, funkcí a přístupem basy, což dohromady dává důležitá stylové vymezení. V další ukázce (Obrázek 1) máme zápis dejme tomu části nějaké písně.

Obr. 1
Obr. 1

Zkusme si představit, jaké by to bylo zahrát ho ve stylu popu, rocku a jazzu. Nejprve si shrňme základní rozdíly: harmonie v popu a rocku bude vycházet z trojhlasu, zatímco v jazzu ze čtyřhlasu. A pozor! Přestože akordy zde nejsou napsány jako septakordy, měli bychom je v jazzovém pojetí takto chápat a hrát, čili musíme si harmonii sami doplnit - první čtyři akordy můžeme chápat např. jako dominantní septakordy, další jako stupně tóniny - septakordy podle Obrázku 1 v minulém čísle. V jazzu stavíme akordy na tercii nebo septimě (basa bude hrát primu a kvintu), v rocku a popu můžeme vyjít ze stavění na kvintě nebo tercii (basa bude hrát zřejmě základní tón). Jako další faktor navíc můžeme zvážit, zda by v rockovém pojetí nebylo dobré v akordech vynechat tercii, abychom se přiblížili kytarovému zvuku, tzv. power chordu (což je něco mezi intervalem a akordem, kde máme primu, kvintu a oktávu). Bude to znít ještě stylověji... Jeden příklad konkrétního řešení, jak danou harmonii v těchto stylech zahrát, najdete na Obrázku 2, který si také můžete poslechnout i ve zvukové ukázce. Jako „domácí úkol“ si můžete vyzkoušet různé jiné obraty akordů, případně jiné rytmizace apod. Pro tento účel najdete k tomuto dílu přiloženy i nahrávky základu bez akordů, kde je harmonické kolečko zopakováno čtyřikrát za sebou. Zkuste být co nejvíce „styloví“ a všímejte si každého detailu toho, jak akordy působí...

Obr. 2-1
Obr. 2-1
Zvukový soubor
Caption
Jazzové hraní - Ukázka – rock, autor: Matěj Benko
Zvukový soubor
Caption
Jazzové hraní - Základ – rock, autor: Matěj Benko
Obr. 2-2
Obr. 2-2
Zvukový soubor
Caption
Jazzové hraní - Ukázka – pop, autor: Matěj Benko
Zvukový soubor
Caption
Jazzové hraní - Základ – pop, autor: Matěj Benko
Obr. 2-3
Obr. 2-3
Zvukový soubor
Caption
Jazzové hraní - Ukázka – jazz, autor: Matěj Benko
Zvukový soubor
Caption
Jazzové hraní - Základ – jazz, autor: Matěj Benko
Psáno pro časopis Muzikus