muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukMixy, které bychom měli znát! XII. - Marie, hoď tam cihlu aneb Bohyně míru!

18.4.2014 | Autoři: Roman Jež, Ondřej Jirásek | sekce: pro muzikanty - workshopy
 článek obsahuje audio

Mixy, které bychom měli znát! - Marie, hoď tam cihlu aneb Bohyně míru!


Marie, hoď tam cihlu aneb Bohyně míru!
Motto: Ne, to my jsme stvořili takový svět!
Kdo: Zuzana Navarová a KOA
Co: CD Jako Šántidéví, píseň Marie
Kdy: září - říjen 2003
Kde: studio Largo v Praze

1. KOA - Marie – sloka 3

Zuzana Navarová a KOA

JW Player goes here

2. KOA - Marie - závěr

Zuzana Navarová a KOA

JW Player goes here

Aranžér

Dřevo z deštného pralesa

Během spolupráce Zuzany Navarové s Ivánem Gutiérrezem se začíná formovat seskupení KOA. Poté co kolumbijský písničkář odchází do Španělska, folkové „deštným pralesem rezonující“ těleso doprovází už jen Zuzanu a 2001 s ní natáčí Barvy všecky. Tým pověstný vnitřní soudržností i klidem se v roce 2003 ve složení Mário Bihári (akordeon, klavír, klarinet, bonga), Fratišek Raba (kontrabas), Camillo Caller (bicí a perkuse), Omar Khaouaj (kytara) pouští do CD dalšího. Realizuje jej se zvukařem Pavlem Hejčem opět ve studiu Largo. Název CD Jako Šántidéví pracuje s hindskou slovní hříčkou, volně „(Zpívej) jako Bohyně míru“. Z nápaditých a vyrovnaných sedmnácti písní se do rádií vyšvihuje song Marie.

Hergot BABA

Text je odlehčeným pohledem na temperamentní lásku včetně tzv. domácího násilí.Básnířka pracuje ráda s informacemi přijímanými smysly: … Marie, modrý ptáček, Marie, bílý racek…Marie blýskavice … Nezapře sev ní však dívka libující si v zdrobnělinách … Marie, moudivláček… či zkratkách … a sbal si fidli… Nakonec v ní však slovy Šlitra zvítězí Hergot (to je) BABA, která vše bere od podlahy … krasavice, ech Rosice –Pardubice… Marie, hoď sem cihlu, máse vracet Trá, ra, ta, ta! Ve verších tak funguje sarkasmus a paradox, který kauzu občanky Marie prostě polidšťuje. A právě tím, že se Zuzana nebojí vystřelit si i v dalších sonzích sama ze sebe, se vyčleňuje ze sebestřednějších alternativních stylů.

Špek 1: Skladba je harmonií (durové dominanty, zmenšený akord), melodiemi využívajícími citlivé tóny, přiznávkami a tempem jakýmsi kvapíkovým čardášem – viz Obr.1: Marie – sloka.
Špek 2: Akordeon má hebký témbr, kytara stoupající i klesající chromatikou paroduje glissy à lakontrující housle.
Špek 3: Zuzana dokáže velice účelně střídat hrubější spodnější rejstřík s horním plným a znělým.
Špek 4: Chytré akcentování refrénu a stopky na pravých místech.

Marie - sloka


Zvukař

Jednoduše, funkčně

Seskupení, jichž se účastnila zpěvačka, skladatelka a textařka Zuzana Navarová, se vyznačovala profesionalitou snoubenou s živočišností. Pro dnešní rozbor jsme vybrali skladbu Marie z CD Jako Šántidéví s kapelou Koa.

Rozbor A - Marie - 3. sloka


Základy

Znělý bubínek (Center) určuje charakter celé nahrávky, činely a hi-hat nejsou příliš široké (50% L–50% R) a nepříliš tlustý VB (Center) se neplete do hájemství kontrabasu. Ten má příjemný zvuk dosažený mikrofonem opepřený konkrétností linky.

Doprovody

ztvárňuje pouze precizně kontrující Máriův akordeon, který dává nahrávce šmrnc a tah. Svou neostrou barvou se doplňuje s bubínkem. Akordeon je snímán dvěma mikrofony a vyplňuje pravou část (30% R–70% R). Zpěv je doplněn vyhrávkami akustické kytary (60% L), jejíž zvuk je postaven hlavně na linkovém signálu.

Zpěv

Zuzany Navarové je přítomný a je umístěn uprostřed (Center). Je přirozeně sejmut a do celku citlivě zasazen.

Prostory

jsou postaveny na dvou základních hallech. Jeden je jasnější; do něj je puštěna kytara, akordeon a lehce i bubínek. Druhý temnější je použit hlavně na sólový zpěv. Tak je zpěv srozumitelný, a přesto není suchý.

Špek 1: Bicí jsou rozmístěny z pozice bubeníka (hi-hat je mírně vlevo).
Špek 2: Akordeon byl dohráván až téměř jako poslední (viz interview).


Rozbor B - Marie - závěr


Základy

zůstávají zvukově nezměněny. Bicí hrají v „double“ – bubínek odráží osminy stejně jako akordeon. Tím je dosaženo většího tahu a vyšší naléhavosti. Ve druhé části se bicí odvážou v pochodovém bubínku a dynamice Velkého bubnu. Basa standardně tvrdí spodek.

Doprovody

se tu omezily pouze na akordeon, který i tady ukázněně kontruje; jen v předělech pasáží se dynamicky prosadí a usnadňuje posluchači orientaci ve formě. Kytara překvapivě chybí.

Sóla a zpěv

Zuzčin zpěv je expresivnější. Je doplněn mužským „hospodským“ sborem, který je umístěn po stranách (85% L a 85% R).

Prostory

jsou zřejmě stejné jako ve slokách; masa zvuku jim dá málo šancí se prosadit. To zvyšuje údernost nahrávky (příliš hallu by celek změkčilo). Na sbory je přidán room, nebo je zaznamenána ambience natáčecích prostor.

Špek 1: V závěru je znát dýchání master kompresoru, to vytváří dojem větší „nadupanosti“.
Špek 2: Sbor byl natáčen nadvakrát. Levá a pravá strana zvlášť.
Špek 3: Pocit, že levé sbory jsou konkrétnější, je způsoben tím, že pravé sbory jsou maskovány akordeonem.

Závěr

Píseň může sloužit jako ukázka jednoduché a velice funkční aranže. I páně zvukařův přístup je nutno ocenit jako funkční a plně korespondující s charakterem písně.

Mário Bihári


Interview
Mário Bihári

interview o natáčení CD Jako Šántidéví s nevidomým romským zpěvákem, klarinetistou, akordeonistou, klavíristou, ale také sportovcem.

Jak vznikalo aranžmá Marie?
Zuzka přinesla písničku v podobě linky zpěvu a kytarové doprovodu, který samozřejmě konzultovala s kytaristou Omarem, měla jasnou představu i o formě.Následně probírala celá kapela, jak by měla písnička asi vypadat, kam ji nasměrovat, a každý si připravil, co bude hrát jeho nástroj. Potom jsme Marii zkoušeli dohromady a jednotlivě jsme svůj part upravovali, aby aranžmá zněla co nejlépe. No ale předtím, než jsme šli do studia, jsme ještě skladbu cca rok „otloukali“ na pódiích, aby se co nejlépe usadila.

Co proces natáčení?
Nahrávali jsme v Praze v Largu. Prvně vznikla pomocná kytarová stopa na klik. Potom už byly naostro zaznamenány basa a bicí, poté kytara a pomocný track šel pryč. Harmonika a Zuzčin zpěv byly nahrány skoro až nakonec. Ve finále písničky je pak fórek, takový pouliční sbor. U toho se celá mužská část bandu poskládala kolem jednoho mikrofonu a hospodsky si zakřičela. Myslím, že jsme tak vyrobili dvě potřebné stopy.

Klarinet ve Vřelém díky z pupku jste dotáčel rovněž playbackem?
Ano a rovněž po ročním tréninku na jevišti. Tím se nám nestalo, že bychom něco neuměli nebo nebyli připraveni.

Kontrolujete jako nevidomý sluchem snímání nástrojů? Řídíte zvukaře?
Neřídím,nechávám vše na něm – v jeho kompetenci.

Dáváte přesnost kontaktnímu snímání zblízka nebo ambientnímu zdaleka?
V tomhle zase plně důvěřuji zvukaři. Harmoniku jsme, myslím, snímali dvěma mikrofony zepředu ze vzdálenosti kolem padesáti centimetrů. V současnosti používám na akordeon i snímače a nahráváme jak „vzduchem“ tak přes snímače. Při mixu vybíráme, co zní lépe. U mne však vítězí plný, teplý zvuk. Na klarinet jsme používali mikrofon jen jeden, jeho vzdálenost a nasměrování určoval zvukový mistr.

Jak vybíráte klarinetové a akordeonové rejstříky?
V případě klarinetu měla Zuzana určitou představu, v jaké poloze, co a proč bude klarinet hrát. U barev akordeonu už více rozhoduji já sám a rád je sestavuji a vymýšlím. Vyhýbám se agresivním zvukům, dávám přednost měkčím valérům – hojně zapínám 8 (raději čisté, maximálně +4) a jen čisté 4. Méně pak využívám kombinaci 16 + 4 a zřídka i tzv. pléno.

Smixovaný tip

Ve filmu Mise (režie Roland Joffé) vyvraždí chladně koloniální armády jihoamerickou indiánskou vesnici, včetně dvou misionářů – otce Gabriela (Jeremy Irons) a Rodriga Mendozy (Robert De Niro), kteří do posledního dechu brání své věřící ovečky. Portugalský guvernér se snaží smýt si krev z rukou a čin odůvodňuje: Musíme žít v tomto světě a ten už je prostě takový. Vatikánský vyslanec kardinál Altamirano si je dobře vědom, že mohl zbytečnému krveprolití zabránit a zdrceně povzdychne: Ne, to my jsme stvořili takový svět!

Žijeme v době nevyhnutelné globalizace: řada lidí si stěžuje, jak cizí vlivy ničí domácí kulturu. Jiní módní slovo skloňují ve všech pádech, pod jejich skořápkou však zeje prázdno. Ve skutečnosti se cokoliv exotické jejich hudby zbla dotklo. Misionářka Zuzana Navarová vyšla směle world music vstříc – aktivně, citlivě, včetně oboustranného respektu. A spoluvytvořila svět – živočišnou fúzi. Dala příklad a my máme na co navazovat!

Psáno pro: časopis Muzikus 2013/02

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Mixy-ktere-bychom-meli-znat-XII-Marie-hod-tam-cihlu-aneb-Bohyne-miru~18~duben~2014/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.