Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku
Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

Motto: Já tam byla, jedla, víno pila...

Piesne z kolovrátku aneb klape to

Kdo: Collegium Musicum

Kde: Studio Československého rozhlasu v Bratislavě

Kdy: 1971

 

Aranžér

V roce 1971 tuhlo normalizačně v tehdejší „Čé eS eS eR“ na všech frontách, a zvláště pak na té kulturní. A přesto vznikala zajímavá díla, a to daleko svižněji v metropoli nad Dunajem než ve městě velikém, jehož sláva se dnes až pětihvězdičkových hotelů dotýká. Inu v Bratislavě panovalo méně obstrukcí a zábran a toho dokázali ideologicky vhodní promotéři využít a hbitě nasměrovat pozornost na správné hudební adepty. Tak na podzim 1971 začíná seskupení Collegium Musicum natáčet docela monstr projekt, dvojalbum Konvergencie.

Fabrika na elpíčka

Artrockovou kapelu už tehdy považovanou za nejsilnější instrumentální rockové domácí těleso opustil kytarista Rastislav Vacho, na jeho post je z kapely Prúdy přetažen František Griglák. Zbývající trojice Marián Varga (klávesy), Fedor Frešo (baskytara), Dušan Hájek (bicí) budí respekt nejen po celém socialistickém lágru, ale i vně ostnatých hranic. Ovšem kapele se z toho hlava nezatočila - stále si zabejčeně hledí své muziky a v projektech bojuje s vlastními muzikantskými bariérami - posouvá je dál. Předchozí rok již dvě desky vydali, přesto disponují apetitem nastoupit na podzim ’71 do studia doma znovu. Rodí se mozaika různých stylových segmentů - rocková transkripce Rimského-Korsakova, bicí sólo, fanfáry, romantický klavír, free improvizace, půlnoční mešní hudba, skica klusajícího koňského trojspřeží, ale i řada zemitých rockových songů. Nahrávat přichází i Pavol Hammel nebo dětský sbor.

Texty vytváří lyrický Kamil Peteraj - jsou obestřeny atmosférou křehkého zimního království. A že se mu povedla! Měkká slověnština zpívá snad v každém verši: „Tvoj sneh na okne mám, oknom von pozerám, tam na krásu bielych saní, tam na krídla vrán, na krídla vrán, čo letia k nám, rád pozerám...“ Slovní obrazy nás přenesou do pradávné dřevní epochy: „Otvorí sa zimná brána, do ticha sa veža nakloní, z múdrych zvonov spadnú rána, ako hviezdy do jabloní.“

 

Nahatá písnička

Pro rozbor jsme z 2 LP vybrali jen stranu C, Piesne z Kolovrátku. A pozornost zúžili na skladbu Tvoj sneh, pod kterou je podepsaná celá kapela. Pro hudební rukopis je typické rychlé střídání základních harmonických funkcí, v jejich rámci pak vybočování. Sloka se pohybuje v G a Emi, RF skokem přechází do C, kde ale začíná na subdominantě a tím utvrzuje mixolydickou (vůči dominantě) septimu - tón f1 položený v horním mužském hlase - viz Obr. 1: Noty, sloky a RF. Důležitou roli hrají posunuté akcenty, liché takty a předražené doby zdůrazňované baskytarou a bicími (hlavně syknutou hi-hatkou a činely).

Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku
Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

Ve hře je tudíž hodně prvků. Výsledek však díky tepajícím rovným osminkám a logické harmonii působí naprosto spjatě. Jako seřízené švýcarské hodinky. Jde vidět, že pánové prošli školením jiných slohů a žánrů a jejich neofolklorismus či neoklasicismus má hlavu a patu, kde mají být. Kompozičně jsou jim blízké zkratka a repetování (například kradení doby v RF či mezihrách).

 

Špek 1: Frešova zdobná linka, dle témbru hraná na Jazzbass Fender převážně v osminách a místy v šestnáctinách navozuje až styl rokokových variací - viz žlutě zabarvené pasáže Obr. 2: Zdobná baskytara.

Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku
Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

Špek 2: Sestavení a funkční střídání Vargových hammondovských rejstříků je školou pro každého varhaníka - dovede účelně zúročit měkké průhlednější registry, tóny skleněné i ostré, stejně jako zkreslené a rotující. Navíc zvuk takových varhan asociuje spojení s vážnou hudbou.

Špek 3: Griglákova rocková kytara by barvou utáhla celou písničku. Přirozeně využívá zpěvného frázování - viz u pentatoniky na Obr. 3: Antré kytary. Jeho zpěv ve sloce volně rockově intonačně plave, v RF v dvojhlase však na čistých intervalech ladí a zařezává. Mimo jiných prostředků tím obě části odliší a pracuje s gradací.

Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku
Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

 

Výsledný mix

Použití základních rockových nástrojů se sytě a přirozeně zaznamenaným témbrem, sehraná kapela, typický harmonický rukopis ve spojení s rovnou rytmikou vytváří ucelené dílo. Vše leží na svém místě. Písnička téměř nemá slabší místa a přirozeně graduje kvílícím syntezátorovým sólem. K vyvrcholení dopomáhá i mírně sedající si tempo ke konci.

 

Zvukař

Po poslechu celého dvojalba se nechce věřit, že se jedná o československou nahrávku z roku 1971! Přirozený dynamický zvuk, pevné konkrétní basy, čisté skvěle „vyskládané“ středy a průzračné zbytečně nenadhodnocené výšky, to vše jsou zvukové atributy, které u nás dlouho nenašly následovatele.

Se zvukem se ve skladbě Tvoj sneh samoúčelně neexperimentuje. Vše je funkčně podřízeno přirozenému vyznění bohatých hudebních informací. A že jich je!

Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku
Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

Rozbor A - 2. refrén - viz Obr. 4: Tvoj sneh - 2. refrén

Základy

jsou tvořeny přirozeně znějícími Hájkovými bicími s užší stereobází 40% L-40% R, které jsou podle dnešních měřítek mírně potlačeny. Zvukově pevná nekompromisní Frešova basa nacházející se mírně vpravo (30% R) dodává údernost.

 

Doprovody

působí samy o sobě nestandardně. Hlasitostně dominuje Griglákova kytara na levém křídle 50% L s ligaturovaným motivem „omaštěná“ Small Stonem. Vargovy Hammondky 90% L-90% R (se skvělým přirozeným zvukem) tvoří pozadí celého zvukového mixu a sem tam vykouknou díky použitému Percussu. Hall tmelící souzvuk kytary i Hammondek je zřejmě přirozená ambience zaznamenaná už při natáčení.

 

Sóla

Sólový zpěv není umístěn uprostřed, ale je mírně vyosen vpravo (30% R). Basa mu nechává volný prostor ve středech, není tedy ničím maskován a nemusí se prosazovat hlasitostně. Jeho umístění umožňuje lepší srozumitelnost bicích. Druhý hlas je symetricky 30% L a díky vyšší poloze se nemaskuje s kytarou. Zpěvový hall je mírně posunut vpravo 70% L-100% R.

Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku
Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

Rozbor B - sólo Hammond - viz Obr. 5: Sólo Hammond

Základy

jsou zvukově stejné; mění se hudební uchopení. Bicí jedou striktně rovně a každý úder bubínku (2. a 4. doba) je podpořen činelem (crash), to zvyšuje tah a údernost rytmu. I basa se drží převážně osminového rytmického dělení. Nekompromisnost základů je dovršena přibyvším zvoncem (CowBell), který tepe pravidelně ve čtvrtkách.

 

Doprovody

tvoří jen kytara, která zbavena modulačního efektu hraje rytmicky propauzovaný riff. Tím vhodně doplňuje základy. Barevně je méně ostřejší, aby uvolnila místo sólu.

 

Sólo

Hammondů lehce okrášleno hallem hlasitostně dominuje. Báze je užší, dostávají se tak na pozici předchozích zpěvů 30% L-30% R. Sólo končí motivem, který tvořil most mezi 2. slokou a 1. refrénem.

 

Špek 1: Poslední fráze zpěvu ve slokách jsou podpořeny echem o délce "čtvrtky s tečkou". Tím se ozvěna dostane na 4. dobu, kde je pro ni nejvíce místa.

Špek 2: V sóle Hammondek se pozice zvonce střídá (100% R a 100% L). V modulaci se strany prohodí (začíná 100% L).

Špek 3: Psychedelické sólo na syntezátor/tónový generátor na konci 100% L připraví (po dvou krátkých vstupech) závěrečnou varhanní kompozici se zpěvem Pavola Hammela.

 

Závěr

Zvuk působí svěže a dynamicky. Party se širokým spektrem (basa, bicí) jsou umístěny blíže středu stereobáze a středové (kytara, Hammondy, hall) po stranách. Tento princip spolu s nadhodnocením kytary a potlačením bicích dodává nahrávce kulatý, neagresivní charakter.

Po hudební i zvukové stránce se jedná od nadčasový projekt.

 

zvukové ukázky

Zvukový soubor
Caption
1. RF 2, autor: Collegium Musicum
Zvukový soubor
Caption
2. Sólo Hamond, autor: Collegium Musicum

zvukové ukázky ke všem dílům seriálu

 

Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku
Mixy, které bychom měli znát! III. - Collegium Musicum - Piesne z kolovrátku

Interview s hudebním režisérem Vladimírem Valovičem

(Vlado Valovič, dirigent dnešního Gustav Brom Big Bandu 2LP režíroval)

 

Jak probíhalo natáčení. Rychle, pomalu?

Těžko říci, ale ne moc rychle. Nejdříve jsme nahráli základy, ale pak se propojili s tzv. experimentálním studiem. To se nacházelo vedle hlavního, mělo nádech elektronického pracoviště pro vážnou hudbu. Propojení ale bylo zdlouhavé. Často jsme tak trávili soboty i neděle a mixovali do šesti rána.

 

Zvuk vyniká i po létech velice jadrnou a přirozenou barvou, a to i proti nahrávkám ze Západu. Jak jste toho dosáhli?

Víte, já svou kariéru začal v Brně, kde točily různé české skupiny, například Petr Novák nebo Synkopy. Naučil jsem se tam velmi mnoho od Mirka Šindeláře, když jsem později v Bratislavě vytvořil tandem s Petrem Hubkou, měl jsme na co navazovat. Nahrávání jsme brali poctivě, stále studovali knihy a něco vymýšleli. Vycházeli jsme z toho, že základní vliv má akustika a to i akustika místnosti. Tak jsme například vytápěli studio na určitou tepotu, při které dané nástroje lépe zněly, používali různě položené koberce apod. Snažili jsme se pro daný instrument najít co nejvhodnější mikrofon a mimo jiné raději preferovali kondenzátorové. Poslouchali jsme desky z venku, neustále o tom diskutovali, zvukově je srovnávali s našimi nahrávkami a snažili se být stejně kvalitní anebo ještě o kousek lepší.

 

Jak jste snímali Hammondy? I přes linku?

Přes linku ne! V té době měl Marián u nás ty největší Hammondy s velkým Leslie boxem a ten pane zněl! Myslím, že jsme je snímali až čtyřmi mikrofony. Důležité bylo jejich rozmístění v prostoru a pozice proti otvorům v boxu. Svou porci tehdy dodal analogový pult. Dnešními digitálními takovou měkkost nedosáhnete.

 

Na kolik stop se točilo?

V hlavním studiu bylo 16, ale my to kombinovali i s experimentálním, takže buď 16 + 8 nebo 16 + 16. Tehdy to bylo nadstandardní.

Kdo všechno byl při míchání?

Peter Hubka, ale také Peter Janík s experimentálního studia. Samozřejmě kapela, za kterou nejvíce zasahoval mluvčí Fedor Frešo. Marián seděl obvykle tiše v pozadí, ale dokázal se také pěkně vztyčit a „napnout“, když jej Fero pošťouchl. Účastnil se rovněž Kamil Peteraj. I s nezbytnými ohnivějšími situacemi, jsme, myslím, vše zdárně zvládli.

Tvoj sneh zpívá Fero Griglák. Jak jako režisér vnímáte jeho projev ve srovnání s přece jen líbeznějším vokálem Pavola Hammela?

Víte, ono hodně vznikalo formou experimentu, jak to bude vypadat. A tak to zkusil prvně nazpívat Fero, a písničce to prostě sedlo.

 

Řada věci na albu mi připomíná slovenský, ale šířeji i slovanský, folklór. Jak vám?

Určitě. Víme z čeho vycházejí Pavol i Marián. Vždyť slovenští skladatelé Moyzes, Suchoň a Cikker z folklóru otevřeně čerpali. Marián k Cikkerovi chodil a podobně se nechává inspirovat. Typická v jeho díle je například zvětšená lydická kvarta.

 

Smixovaný tip

Jak pravila babuška ve filmu Mrazík poté, co ruskou trojkou na svou svatbu dorazili Nastěnka i Ivánek: „Já tam byla, jedla, víno pila, nevěsta jak z růže květ, a co ženich? Jakbysmet...“ I vy poslechem Konvergencie hodujte. Máte z čeho!

Psáno pro časopis Muzikus