Kytarová dílna XXXIV. - Jazzové standardy (23)

Kytarová dílna XXXIV. - Jazzové standardy (23)
Kytarová dílna XXXIV. - Jazzové standardy (23)

Benny Golson:

I Remember Clifford

S velkou úctou hrají jazzmani tuhle písničku, která pochází z pera černého saxofonisty, skladatele a aranžéra Bennyho Golsona. Narodil se 25. ledna 1929 ve Filadelfii a již jako dítě studoval piano, varhany, klarinet a tenorsaxofon. Roku 1950 absolvoval Howardovu universitu a o tři roky později spolupracuje s Lionelem Hamptonem. Tím zahájil cestu, která byla lemována spoluprací s největšími jazzovými jmény, jako např. Benny Goodman, Art Blakey, Dizzy Gillespie, Art Farmer, John Coltrane nebo Quincy Jones. Zakládá skupinu Jazztet a stále více komponuje a aranžuje pro všechna možná seskupení, velké bigbandy nevyjímaje. Podobně jako svého času Miles Davis se stává živou jazzovou legendou. Natočil přes třicet alb pro mnoho vydavatelství, napsal více než 300 skladeb. Jeho kompozice a písničky najdeme v repertoáru nejvýznamnějších světových jazzových a populárních zpěváků. Univerzální talent se objevuje v hudbě k televizním seriálům a ve filmech, např. M*A*S*H nebo Mission Impossible. Také největší světové korporace a reklamní agentury si u něho zadávají hudbu ke spotům (Pepsi Cola, MacDonald's, Mattel, Gillette, americké automobilky a ještě asi dvacet dalších). Vyučuje na nejslavnějších amerických univerzitách, které mu udělily doktorát, a je držitelem nejprestižnějších cen. Samozřejmě také koncertuje v mnoha zemích světa.

Kytarová dílna XXXIV. - Jazzové standardy (23)
Kytarová dílna XXXIV. - Jazzové standardy (23)

Píseň I Remember Clifford pochází z roku 1957, kdy spolupracoval se skupinou Dizzy Gillespieho. Je to krásná niterná balada, kterou moc rád hraji a vždy se na ní těším. Začíná šestitaktovým úvodem, navozujícím nostalgickou náladu. Kompozičně se zde projevují sekvence dominantních jader a přímo ukázková jazzová harmonie s použitím alterací( tj. zmenšené kvinty a nóny). Píseň je dvojdílná a přechází do cody (závěru), kde již klasicky sestupují diatonicky DJ až do tóniky na akord F dur. Improvizujeme více vertikálně - tzn. na akordické spojování a číháme na alterace. Píseň je celkem snadno hratelná, ale neznamená, že je lehká. Všechno je asi v pocitu, ale to už tak v jazzu chodí. Není to počítačový popík, živený komerční televizí s následným ušlapáváním hysterických fanynek. I remember Benny...

Psáno pro časopis Muzikus