muzikus.cz na

facebook twitter
Muzikus.cz homepage

kytaraKytarová dílna XXVII - Rockování (8)

10.5.2004 | Autor: Luboš Malý | sekce: pro muzikanty - workshopy

Kytarová dílna XXVII - Rockování (8)

Kytarová dílna XXVII - Rockování (8)

Rockování (10)
Ritchie Blackmore/Deep
Purple: Smoke on the Water
Jeden z nejznámějších kytarových riffů a patrně asi nejhranější rocková skladba, která zní již přes třicet let jak na mamutích světových festivalech, tak i snad na každé pořádné tancovačce v Horní Dolní. Jak už to bývá, většina skvělých věcí vzniká spontánně, bez přípravy a vyhrknou samy. Tak se stalo i 3. 12. 1971 ve švýcarském Montreaux, kam přijela kapela Deep Purple natáčet novou desku. Během koncertu Franka Zappy a jeho Mothers of Invention došlo k požáru od světlice v hotelu a kouř, který se valil přes jezero, utkvěl v mysli kytaristy Ritchieho Blackmorea. Zahrál si na kytaru právě tenhle riff a zážitek kapela zhudebnila v písni, jenž vyšla na albu Machine Head následujícího roku. Deska se stala pilířem rockové hudby a obsahuje i několik dalších vynikajících skladeb (Lazy, Space Truckin' nebo Highway Star). Ritchie Blackmore, synonymum rockové kytary, jenž svým úžasným záběrem, sahajícím až do renesanční a klasické hudby, ovlivnil mnoho (a troufám si tvrdit, že i nepřímo všechny) rockových kytaristů. Pro nás, kteří jsme hltali každou novou desku "ze Západu", přišlo tohle jako zjevení. Skladby byly čitelné a nesmírně nadupané rockovou energií, jež nás tak vzrušovala, a jako sedmnáctiletí jsme v kapele na severu Čech zkoušeli a zkoušeli dobrou polovinu z alba. Smoke on the Water byla jasným favoritem a stala se za těch dvaatřicet let opravdovou hymnou všech rockerů.
Kdo by ji neznal...? Je v tónině g moll a hned úvodní tóny na kytaru ve kvartách dávají tušit pořádný nářez. Skvělá je gradace riffu s přidáváním dalších nástrojů a šestnáctkami na hi-hatku. Zkrátka perfektní rozjížděčka, která u "hrozičů" a "lechtačů břicha" nikdy nezklame.

Kytarová dílna XXVII - Rockování (8)

Kytarová dílna XXVII - Rockování (8)


Verze je střídání na akordy G mol a F dur. Chorus (refrén) přechází na dominantu do C dur. Zajímavé je, že je pouze šestitaktový - následuje úvodní riff. Naprosto skvělé je Ritchieho sólo, hrané na akordy jako verze a vygradované do akordů C-F se zpožďovanými triolami. Každý, kdo zná Ritcieho Blackmorea, ví, že v rockovém období hrál na stratocastery - a tak zní jeho kytara i tady. Píseň vyšla na mnoha deskách, hlavně v živých záznamech, takže se často i dost liší v závěrech, sólech i rychlostech. Kapela Deep Purple, i když mnohokrát změnila složení a Ritchie už v ní dávno (od roku 1975) nehraje, tuhle skladbu zařazuje do všech svých koncertů. Je to její nejslavnější a nesmrtelný hit. Něco se holt povede a stane se ještě za života celosvětovou legendou. Ale takových příkladů je víc...


Psáno pro: časopis Muzikus 2004/04

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Kytarova-dilna-XXVII-Rockovani-8~10~kveten~2004/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.