Kytarová dílna XXI - Rockování (3)

Beat Generation XXXII
Beat Generation XXXII

Jimi Hendrix

Nad Evropou se táhly ocelové mraky, prošpikované německými bombardéry, a 27. listopadu roku 1942 se v Seattlu narodil James Marshall Hendrix. Nikdo nemohl tehdy tušit, že přichází na svět nejvýznamnější rockový kytarista, který během krátkého, ale dramatického života ovlivnil svým pojetím hry všechny hráče na elektrickou kytaru. Jeho otec v něm pěstoval vztah k blues a jazzu a v jedenácti letech zasadil hluboké kořeny, když mu koupil první kytaru. Ale v sedmnácti Jimi opouští Seattle a nastupuje do armády k parašutistům. Pobyl zde 14 měsíců a při šestadvacátém seskoku si zlomil kotník a byl propuštěn. Začal hrát jako doprovodný kytarista v několika kapelách, pak nastoupil k Little Richardovi a do skupiny Ike a Tiny Turnerových. Doprovodné hraní ho však frustrovalo, a proto zakládá svoji kapelu Jimmy James and the Blue Flames, kde začíná zpívat, a účinkuje v klubech na Greenwich Village. Tam potkává svého budoucího manažera Chase Chandlera, basistu skupiny Animals. Ten jej angažuje a přiváží 24. září roku 1966 do Londýna. Sestavuje mu trio z výbušného a technicky dokonalého bubeníka Mitch Mitchella a bassity Noela Reddinga. Vzor lze vystopovat ve složení anglické skupiny Cream. Trio je nazváno Jimi Hendrix Experience. Ale hudba, kterou Hendrix předvedl publiku, byla odlišná naprosto ode všeho, co bylo dosud možno slyšet. Vydal se na cestu, kterou se jedině elektrická kytara mohla ubírat. Střídal pronikavá sóla s hutnými akordy a za pomoci různých zkreslovadel tónu a šlapek vytvářel takové salvy, že jeho kytara zněla jako více nástrojů dohromady. V základu však používal pouze wah-wah, fuzz box a rotátor. A výsledný zvuk dotvářel svým osobitým, ležérním zpěvem s bluesovým nádechem. Nejčastěji hrál na bílého stratocastera, kterého jenom otočil nalevo a přehodil struny. Publikum bylo zmatené a největší respekt si však vydobyl u svých kolegů-muzikantů. Mezi první fanoušky patřil Eric Clapton a Paul McCartney, který mu pomohl a představil ho světovému publiku na velkém festivalu v kalifornském Monterey v roce 1967. Téhož roku vydává svoji první nahrávku Hey Joe, která se stala velkým hitem, a následují dvě alba Are You Experienced? a Axis: Bold as Love. O rok později vychází dvojalbum Electric Ladyland, ze kterého je také velký hit - Dylanova All Along the Watchtower a vlastní Voodoo Child.

 

Legendárním se stalo jeho vystoupení na gigantickém festivalu Woodstock v roce 1969. Sestavil druhou skupinu The Band of Gypsies s basistou Billym Coxem a bubeníkem Buddym Milesem. Zde předvedl možnosti kytary v takové míře, která naprosto vyrazila dech všem kytaristům. V roce 1970 se vrací opět do Londýna a účinkuje na třetím festivalu Isle of Wight a podniká turné po Evropě. Celková únava a vyčerpání se podepsaly na Jimiho zdraví a 18. 9. 1970 jej nachází jeho dívka Monika Danneman v apartmá londýnského hotelu Cumberland v bezvědomí. Při převozu do nemocnice umírá na vdechnutí zvratků po požití silných barbiturátů. Po smrti vychází album The Cry of Love a zůstává kolem 300 nahraných a nevydaných titulů. Jako ukázku jsem vybral slavnou píseň Hey Joe. Otevírá ji skvělé dvoutaktové intro na čistou kytaru. Následuje ostinátní harmonie na durové akordy C-G-D-A-E. Zpěv i sóla jsou tvořena pouze touto figurou, ale i přesto píseň skvěle graduje a je vyplněna basovou linkou, která vpadne po prvním sólu. Text pojednává o člověku, který zastřelil svou nevěrnou ženu a utíká před zákonem dolů na jih, do Mexika. Jimi Hendrix byl dokonalý elektrický kytarista a ještě po třiceti letech jej nikdo nepřekonal. Poslouchejte, poslouchejte, poslouchejte.

Psáno pro časopis Muzikus