Muzikus.cz homepage

zvukKurzy zvukové techniky VI - Aktivní a pasivní komponenty v analogových mixážních pultech I.

28.3.2008 | Autor: Václav Vlachý | sekce: pro muzikanty - workshopy

Kurzy zvukové techniky VI - Aktivní a pasivní komponenty v analogových mixážních pultech I.

Kurzy zvukové techniky VI - Aktivní a pasivní komponenty v analogových mixážních pultech I.

Mixpulty a pre-ampy (6)
Aktivní a pasivní komponenty v analogových mixážních pultech I.


Pokud šofér alespoň vzdáleně tuší, co skrývá prostor pod kapotou, určitě to není k zahození! Stejně tak není od věci, když má uživatel mixážního pultu či pre-ampů alespoň mlhavou představu o tom, z jakých dílů je jeho "miláček" sestaven a co se v jeho útrobách zhruba odehrává.
Snad kromě několika přívodních kablíků, jejichž počet je omezen na nezbytné minimum, obstarávají vodivé spojení mezi jednotlivými komponenty dráhy plošných spojů (PCB). Příslušné elektronické součástky jsou v těchto drahách buď přímo naletovány, nebo se zasouvají do příslušných soklů (integrované obvody, lampy). U moderních přístrojů se letují přímo do plošných spojů nejen veškeré přepínače, potenciometry a indikační LED diody, ale i veškeré vstupní a výstupní porty.

Pevné a proměnné odpory
Desky PCB jsou plné miniaturních odporů (keramické válečky s napařenou odporovou vrstvou), jejichž hodnoty jsou vyznačené barevnými čárovými kódy. Najdete je všude, kde je potřeba ubrat na stejnosměrném napájení, ale i tam, kde dochází k omezení úrovně audiosignálu. Pokud je zapotřebí přesnější nastavení, používá se místo pevných odporů tzv. odporový trimr (nastavení šroubovákem) s kontaktem snímajícím povrch odporové dráhy.
Jestliže se předpokládá změna úrovní uživatelem, je zapotřebí zajistit vnější přístup prostřednictvím ovládacích prvků na pultu - odporové trimry se v tomto případě nahrazují robustnějšími a trvanlivějšími potenciometry, které tvoří prakticky veškeré otočné elementy na pultech (gainy, auxy, EQ, panorama atd.). Potenciometry se podle příslušných funkcí konstruují s různými průběhy (nestejnoměrně napařená odporová vrstva) - k nejběžnějším patří lineární či logaritmické provedení.
Pro stereofonní funkce (nastavení obou kanálů zároveň) se využívají tzv. tandemové potenciometry (dva elementy na společné hřídeli). Miniaturní potenciometry se podle normy konstruují s hřídelkou o průměru čtyři milimetry, klasické provedení má průměr šest milimetrů a podle těchto průměrů se pulty osazují i barevně rozlišenými knoflíky.
Fader je vlastně speciální potenciometr s logaritmickým průběhem, kde se kontakt posouvá po rovné odporové dráze. Audiosignál může přes fader procházet buď přímo, nebo se zpracovává v obvodu VCA, který je tímto faderem řízen (možnost zápisu do paměti).

Kondenzátory
Vynecháme-li pasivní tlumivky, kterým se v moderních obvodech konstruktéři raději snaží vyhnout (kdysi byly často součástí EQ), zbývá nám ještě jeden důležitý pasivní konstrukční element, tzv. kondenzátor (principiálně dvě vodivé plochy oddělené dielektrikem). Najdeme ho téměř všude, kde je zapotřebí oddělit střídavou napěťovou složku (audiosignál) od stejnosměrné (nastavení pracovních bodů v aktivních obvodech), nebo při filtraci střídavé složky (brumu) v napájecích zdrojích. Odlišné typy najdeme v obvodech, kde je potřeba zajistit stabilitu (blokovací kondenzátory), a jiná provedení se používají pro obvody ekvalizérů či speciálních frekvenčních filtrů. Vyrábějí se od miniaturních "kapiček" určených pro nízká provozní napětí až po obří elektrolytické filtrační válce určené pro napětí řádově stovky voltů v lampových obvodech.
S proměnnými kapacitami (ladicí kondenzátory) se v pultech a pre-ampech prakticky nesetkáte (záležitost VF techniky).
U vysokokapacitních elektrolytických kondenzátorů musí být dodržena správná polarita vzhledem k jejich správnému naformátování, a i přes pokročilé výrobní technologie se dnes jedná o jednu z nejkritičtějších součástek z hlediska spolehlivosti. Dojde-li k narušení vnitřní struktury a elektrolyt začne propouštět stejnosměrnou napěťovou složku, která se objeví v obvodech, kde nemá co pohledávat, to se panečku začnou dít věci!
K pasivním komponentům náleží i veškeré přepínače (volba signálových tras) a konektory. Dalo by se sem zařadit i relé, které funguje vlastně také jako přepínač, i když pro svou funkci vyžaduje napájení.

Příště: Aktivní a pasivní komponenty v mixážních pultech II.

Psáno pro: časopis Muzikus 2007/10

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Kurzy-zvukove-techniky-VI-Aktivni-a-pasivni-komponenty-v-analogovych-mixaznich-pultech-I~28~brezen~2008/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.