Kurzy zvukové techniky V - základní architektura analogového mixážního pultu

Kurzy zvukové techniky V - základní architektura analogového mixážního pultu
Kurzy zvukové techniky V - základní architektura analogového mixážního pultu

Základní architektura analogového mixážního pultu

Ať už se jedná o miniaturní čtyřkanálové smart-mixy nebo obrovské profesionální pulty vybavené zhruba stovkou vstupních kanálů, je jejich základní architektura obdobná: Vertikálně jsou vedle sebe umístěny vstupní nebo výstupní kanály se stejnými ovládacími prvky, možnostmi nastavení a volbou signálové trasy - pokud chápete, jakou funkci mají ovládací prvky na prvním vstupu čtyřiadvacetikanálového mixu, musí vám být okamžitě jasné, jak to je i na dalších třiadvaceti vstupech.

Horizontální spojnice tedy přinášejí vždy stejné ovládací prvky na sousedních kanálech, což vede k maximální přehlednosti a k rychlé kontrole nastavených parametrů a funkcí. Pokud si například aux1 zvolíte k odesílání audiosignálu do reverbu, bude logicky sloužit k tomuto účelu na všech vstupních kanálech - v horizontální rovině pak máte ve stejné řadě prvků aux1 (pro lepší přehlednost navíc unifikovaných i barevně) naprosto dokonalý přehled o nastavení příslušných úrovní do reverbu. Obdobně je tomu u nastavení dalších auxů, zisku, ekvalizérů, faderů či tlačítek pro volbu trasy signálu.

Každý ovládací prvek související s nastavením úrovně by měl být vybaven stupnicí ocejchovanou v dB (přehlednější řešení) nebo v tzv. volume units (čísla od 1 do 10, tedy jakési stupně).

Zjednodušeně by se tedy dalo říci, že kvalita, možnosti nastavení či rozsah jednotlivých funkcí jsou záležitosti vertikální (channel strip), zatímco kvantita (počet zpracovatelných signálových zdrojů) je otázkou horizontálního osazení pultu.

 

Cestování po kanálech

Dobrou konstrukční filozofií rovněž přispívající k dobré přehlednosti je postupné řazení ovládacích prvků na kanálu odshora dolů tak, jak audiosignál fyzicky prochází jednotlivými obvody vstupního kanálu (s výjimkou spodní části, kde je panorama z praktických důvodů umístěné nad faderem). Pokud jsou pro vás elektrotechnické pojmy naprosté tabu, dá se to dobře pochopit například na analogii s vodními toky. Představte si vstupní kanály jako jednotlivé potůčky, kde je každý vstupní bod vlastně jakýmsi pramenem (gain určuje jeho vydatnost): Inzertní bod je potom umělé koryto, kterým se voda (audiosignál) odvádí z původního řečiště ven, aby se zase o kousek dál přivedla nazpět, korekce (EQ) by se daly přirovnat k čističce filtrující nežádoucí složky a auxy k vodovodnímu systému, který rozvádí upravenou vodu na různá další místa, aniž by to příslušnému vodnímu toku nějak výrazně ubíralo na síle. Voda totiž ještě musí téct přes regulační přehradu (fader a routing), než se vlije do společné řeky (navolená sběrnice). Jednotlivé řeky (sběrnice) ústí v moři simulovaném subgroupami a hlavními výstupy.

 

Sběrnice a volba trasy

Sběrnice mixážního pultu (BUS) je místo, kde se několik signálových cest (kanálů) spojuje dohromady - právě tady dochází ke skutečné mixáži. Společnou sběrnici mají nejen všechny auxy a sola (PFL, AFL), ale musí ji mít také každá skupina či hlavní výstupy (viz schéma). Čím má pult více sběrnic, tím je složitější a dražší (profesionální pulty mají často provedení sběrnic symetrické). Signály smíchané na sběrnicích není možné přivést přímo na výstupy, ale musí se ještě zesílit a impedančně přizpůsobit (master sekce) parametrům příslušného výstupu, odkud bude audiosignál odesílán do dalších přístrojů. Některé sběrnice bývají pevné (aux), jiné se dají odpojovat či přepínat (solo, volby do skupin = routing). Mezi stereofonními sběrnicemi se požadovaný poměr audiosignálu řídí prvkem panorama.

 

Split nebo In Line

Každý větší pult určený pro studiovou práci má kromě vstupních kanálů a skupin (většinou se jedná o násobky osmi) ještě tzv. master sekci (sumární regulace všech výstupů, komunikace atd.) a další přídavné vstupy, které jsou určeny pro monitoring nahraných stop. Tyto vstupy mohou být provedené jako další, klasické vstupní kanály umístěné u pultů - Split například na pravé straně od master sekce (viz obrázek), nebo se řeší jako součást vstupních kanálů - každý channel strip má vlastně zdvojený vstup a nastavení hlasitosti, panoramy, případně EQ a auxy (odesílání do stopy i její poslech je na společné vertikální úrovni - proto In Line).

 

Příště: Aktivní a pasivní komponenty v mixážních pultech

Psáno pro časopis Muzikus