Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy

Kudy po hmatníku

Seriál Honzy Militkého s praktickými tipy pro kytaristy

Díl 9

Sekvence v durové stupnici (3), polozmenšený septakord

Stejně jako v předešlých dvou lekcích, budeme i nadále pokračovat v melodických vzorech v rámci durové stupnice a blíže se podíváme na polozmenšený septakord s jeho případnými nadstavbami.

V osmé lekci jsme si nastínili princip posuvů, které nás dokážou přenášet po hmatníku mezi různými polohami. Dnes si mimo jiné ukážeme, jak vzdálené tyto polohy mohou být. Nejdříve si ale melodické vzory na jedné struně doplníme o strunu další.

 

V Příkladu 1 vidíme melodickou sekvenci v sextolách, tentokrát již na dvou strunách. V uvedeném prstokladu se posuvy opět dějí prvním prstem LR, je možné použít i posuvy čtvrtým prstem, pak ale nevyjdou mezi čtvrtým a pátým tónem melodického vzoru, nýbrž mezi šestým a sedmým.  

Obr. 1
Obr. 1

Příklad 2 zcela výjimečně nepředstavuje žádný melodický vzor, ale obyčejnou durovou stupnici. Povšimněte si na ní však jedné drobnosti: Tento prstoklad v posuvech, se čtyřmi notami na struně, dokáže obsáhnout více než tři oktávy - příklad je uveden pro přehlednost opět v C dur, takže při startu z osmé polohy mnohým dojde hmatník... Stejným způsobem se však lze pohybovat ve zbývajících šesti modech, v jejich rámci vytvářet melodické vzory a tyto prstoklady pak samozřejmě dle již v předešlých lekcích naznačeného principu transponovat do všech zbylých tónin.

Obr. 2
Obr. 2

Pokud jde o akordy, dnes nás čeká zástupce čtvrté, tedy poslední pomyslné akordické rodiny, vyskytující se v durové stupnici. Po durových akordech s velkou septimou (maj7, pro klasiky tvrdě velký), durových s malou septimou (7 alias tvrdě malý) a mollových s malou septimou (mi7, tedy měkce malý) to bude takzvaný polozmenšený septakord. V durové stupnici ho najdeme na VII. stupni, v C dur tedy bude tvořen tóny h, d, f, a. Jde tedy o zmenšený kvintakord s malou septimou, který značíme Hmi7/5♭, případně Hm7/5♭ (klasické označení zmenšeně malý). Pro svůj grafický symbol přeškrtnutého kolečka, který je možnou alternativou uvedeného zápisu, si vysloužil hovorové označení „průměr.“

 

V Příkladu 3 jej vidíme i s doškálnými nadstavbami v tónině C dur. Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat opět malé nóně (9♭), která, podobně jako v předchozích případech, dobře nevyjadřuje charakter tohoto akordu, a proto se snažíme se jí buď vyhýbat nebo ji alespoň nepoužívat staticky - jako průchodný či melodický tón být použita může, uděláme-li to vhodným způsobem (ať už v doprovodu nebo melodickém hraní).  

Obr. 3
Obr. 3

Zatím jsme podrobněji nehovořili o modech, které se nacházejí na jednotlivých stupních durové tóniny - čekají nás již v příštím díle. Teď si tedy uděláme pouze malé okénko týkající se našeho aktuálního akordu. Modus na sedmém stupni v dur, na kterém se polozmenšený septakord nachází, se nazývá lokrický, (můžete se setkat též s označením lokrijský nebo lokrinský). Pro svůj disonantní, (nelibozvučný) charakter s výraznou potřebou rozvodu se s ním však nemůžeme setkat jako s výchozím akordem na prvním stupni - vždy bude součástí nějaké progrese s kořenem na jiném akordu. Toto však neplatí o žádném z dalších akordů na zbývajících šesti stupních v dur - každý z nich takovým kořenem tóniny být může (ve funkční harmonii nazýváme takový výchozí akord na I. stupni tónika, o modální harmonii budeme hovořit příště). Z tohoto pohledu budeme tedy těmto ostatním akordům věnovat o něco více pozornosti.

 

U vedené příklady opět najdete na mém instruktážním DVD Technika a improvizace na elektrickou kytaru, o připravovaných workshopech se dozvíte na www.kurzy.muzikus.cz.

 

Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy
Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy

Těm z vás, kterým je stále ještě velkou neznámou, z jakého důvodu tady již několikátou lekci řešíme sekvencové vzory v durové stupnici v různých prstokladech, možná pomůže vnést trochu světla do této záhady malé přirovnání. Mohl bych se sice pokusit o příměr třeba v podobě o slalomové dráhy, po které se snažíme naši ruku provést s co největší samozřejmostí, ale myslím, že mnohem výstižnější bude v této souvislosti výrok Allana Holdswortha, který to shrnul asi takto: „Představ si, že stupnice je souhrn bodů na hmatníku a tvé prsty po nich tančí. Tak to zkus, a i kdyby se ti to zprvu zdálo nemožné, zkoušej to dál!“

Psáno pro časopis Muzikus