muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraKudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy

7.7.2015 | Autor: Honza Militký | sekce: pro muzikanty - workshopy

Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy


Kudy po hmatníku
Seriál Honzy Militkého s praktickými tipy pro kytaristy
Díl 6
Sweeping


V minulé lekci jsme se seznámili se systémem akordického značení a jeho jednotlivými symboly, tentokrát si posvítíme na techniku jednosměrného „picku“ a také na durové akordy s velkou septimou. S chutí do toho!

Sweeping znamená něco jako zametení či tak nějak. Trsátko při této technice klouže jedním směrem přes struny, takže skutečně jde o takové pomyslné zametení. Důležitý je zde jednolitý, plynulý pohyb, který se snažíme provést uvolněně. Tento způsob je vhodný zejména pro hraní rozložených akordů. Odtud tedy oblíbený omyl, označovat tuto techniku jako arpeggia, což jsou rozložené akordy obecně. Ty mohou být zahrané jakoukoliv technikou, zatímco sweeping je pouze jedna z nich.

„Sweep“ nám umí oproti střídavému picku ušetřit až dvě třetiny dráhy trsátka, což je nesporná výhoda pro tempo. Jeho nevýhoda ovšem spočívá v tom, že se nevyhneme jeho kombinaci se střídavým pickem, který je logicky výrazně pomalejší. Je tedy nezbytné obě varianty práce trsátka skloubit a rytmicky vyrovnat. Na krajních strunách, kde obracíme hru, si můžeme přidat o akordickou notu navíc, neboť střídavý úhoz se na nich tak jako tak stát musí. Snažíme se nenatáčet trsátko po směru sweepu, abychom při změně směru nemuseli měnit úhel pravé ruky.

Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy


Příklad 1 ukazuje arpeggio akordu C a dále Am přes tři struny od všech tří akordických tónů. Na struně e1, kde máme dva akordické tóny, můžeme pravé ruce odlehčit odtahem LR.

Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy

  
V Příkladu 2 vidíme již stejný akord rozložený na pěti strunách po celém hmatníku. Všimněte si přechodů mezi polohami, které se dějí posunem LR vždy na krajních strunách prstokladu. Snažíme se, aby výměna poloh proběhla co nejrychleji a mezi tóny se neozvalo glissando, (pokud to samozřejmě není záměrem - je možno ji naopak skluzem zvýraznit).

Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy


Pod Příkladem 3 pak najdete arpeggio E dur na všech strunách, kde sweeping je doplněn tapy.

Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy


V Příkladu 4 se dnes podíváme na majové akordy v dur. Jde o akordy Cmaj na prvním stupni C dur s nadstavbami 9, 13 a dále Fmaj s nadstavbami 9, 11+, 13, který se nachází v C dur na stupni čtvrtém. Z minulého dílu, věnovaného akordickým značkám, víme, že symbol maj se vztahuje k velké septimě. Všimněte si, že u akordu Cmaj je vynechána nadstavba 11. Je to proto, že na prvním stupni durové stupnice by se jednalo o čistou kvartu přes oktávu (tón f), která by s velkou tercií (e) svírala onen, v minulé lekci zmíněný, nevhodný interval malé nóny ve vnitřních hlasech. Pokud si ho zkusíte zahrát, snadno zjistíte, o jak mimořádně nevkusný akord by se jednalo. Proto se u majových akordů tato nadstavba vynechává anebo se hraje 11+, což je zvětšená kvarta přes oktávu, kterou najdeme jako nadstavbu majového akordu na čtvrtém stupni v dur.

Uvedené příklady opět najdete na mém instruktážním DVD Technika a improvizace na elektrickou kytaru. Více na www.kurzy.muzikus.cz.

Kudy po hmatníku - praktické tipy pro kytaristy


Mimochodem, když je řeč o arpeggiích, popsali jsme si ve zkratce základní princip sweepu, což je jedna z technik, kterými je lze dostat do tempa. Další věc je ale způsob, jakým s nimi budeme zacházet. Pochopitelně že na akord C dur můžeme zahrát stejné popisné arpeggio C. Zároveň ale můžeme zahrát arpeggio Emi, které nám dohromady s akordem C (respektive basem C, tóny e, g jsou pro oba akordy společné) složí septakord Cmaj7. Podobně arpeggio G nebo Emi7 spolu s basem C dají dohromady Cmaj9, arpeggio Emi7/5- s basem C vytvoří C9, arpeggio G♭7 lomené basem C sestaví alterovaný akord C9-/5- a tak dále.

Naznačeným způsobem je možné používat rozložené akordy jako nadstavby a nehrát je jen od základních tónů. Vznikne tím značné množství dalších možností, které nám umožní opsat čtyřmi typy kvintakordů v součtu s basem prakticky jakýkoliv z běžných septakordů až třináctek. Arpeggia se navíc samozřejmě dají hrát i v septakordech a nadstavbách, které se opět dají lomit jiným basem - možnosti tím pochopitelně narůstají. Osvojit si takovéto používání lomených akordů, kdy se o bas nestaráme my, má nesporné výhody - docílíme různý sound pomocí několika málo akordických typů. Stále stejný prstoklad lomený jiným basem bude znít pokaždé jinak. Pokud právě teď máte chuť namítnout něco jako „To je všechno moc hezký, ale já hraju bigbít, mě ňáký lomeňáky nezajímaj’“, pak doporučím k poslechu třeba CD Introspection od Grega Howe.

Psáno pro: časopis Muzikus 2014/10

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Kudy-po-hmatniku-prakticke-tipy-pro-kytaristy~07~cervenec~2015/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.