Jak to vidí (slyší) zvukař - Koncové zesilovače

Legendární koncový zesilovač Peavey CS-800
Legendární koncový zesilovač Peavey CS-800

Po minulém polemizování nad aktivními a pasivními systémy zde máme další kapitolu, kterou, nacházejíce se v aktuálním - příslušném - bodě signálového řetězce, věnujeme koncovým (výkonovým) zesilovačům.

 

„Koncáky“ nebo „konce“, jak se těmto zařízením ve zvukařské hantýrce běžně říká, bývají taktéž často zmiňovány v nejrůznějších souvislostech a opředeny rozmanitými příběhy a nám již známými povídačkami typu „hraje/nehraje...“ Na ukázku opět jen pár drobných příkladů: „Z konců X,Y leze místo basů jen bláto, ABC zase příšerně kreslí, tyhle mají ty basy pevné“ či prostě jen staré, prosté a jednoduché „tenhle jako hraje, to úplně slyšíš tu dynamiku“ versus „no tenhle jednoznačně vůbec nehraje“. Opět se k podobným tvrzením nebudu jakkoliv vyjadřovat a doporučuji, stejně jako v minulých případech, nebrat podobné výroky zbytečně vážně a řídit se především svým úsudkem nebo radami zkušených a opravdu rozumných lidí z branže, za které mluví především výsledky a kvalitně odvedená práce.

Panel s tranzistory koncového zesilovače Peavey CS-800
Panel s tranzistory koncového zesilovače Peavey CS-800

Samozřejmě, že jako u všech typů zařízení, jsou určité značky (opravdu jen namátkou třeba Crown, QSC, LAB Gruppen, Yamaha, Camco, spíše dříve třeba Peavey nebo Zeck a další a další), kde bychom asi teoreticky neměli tak říkajíc šlápnout vedle, některé modely známých značek se pohybují skutečně i cenově v „horních vodách“. Ovšem dnes všudypřítomná čínsko-tchaajwanská (copy :-)) produkce často donutí (po předchozím morálně oprávněném hanění východních kopií) originální výrobce ve snaze se cenově zvýhodnit, vyrobit podobné „ekonomické modely“ - buď zastřešené stále svou mateřskou značkou, nebo značkou novou právě pro tyto „ecomodely“ (z praxe např. z dřívějška výrobky Tapco aj.).

 

Jako v případě mixpultů a jiných zařízení, jsem se v tomto oboru za svou letitou praxi setkal s mnoha typy a značkami zesilovačů začínajícími v dávných dobách někde na 2x 200 W/4 Ω - třeba u „starých“ zesilovačů Peavey řady CS (Peavey CS-400) - až po dnešní moderní koncové stupně se spínaným zdrojem disponujícími výkonem i 2x 4000 W/4 Ω. Bráno pohledem zpět v čase, tak nárůsty hodnot výkonů jsou oproti minulosti nebývalé a obrovské, a když si uvědomím, s jakými výkony obecně jsme na akcích v osmdesátých letech působili, je z dnešního pohledu až téměř neuvěřitelné, že celá zvuková zařízení mohla takto fungovat. Samozřejmě v dobách nedostupnosti světových značkových výrobků (např. již zmíněné značky Peavey) přicházela ke slovu zručná lidová elektrikářská tvořivost, přičemž mezi muzikanty a zvukaři byli doslova proslulí někteří domácí stavitelé a „kopírovatelé“ a zároveň „servisáci“ zesilovačů i jiných částí aparatury. Kvůli omezené dostupnosti originálních základních součástek (jako třeba tranzistorů) nebyla situace opravdu jednoduchá, hodně se improvizovalo, následně jsme se na akcích sem tam (nebo i častěji :-)) prostě setkávali s tím, že „něco odešlo“ - určitě v četnější míře, než je tomu dnes. Kdo v dobách sedmdesátých a osmdesátých let vlastnil originální sestavu třeba již zmíněné značky Peavey (moc jiných originálů se zřejmě nedařilo nějakou cestičkou ze zahraničí„přitáhnout“, snad možná ještě Dynacord), to už byl skutečně někdo a zvukaři a muzikanti z okolí mu jeho vybavení nebývale záviděli. Tolik tedy malinko našeho (mého) oblíbeného retro okénka.

Digitální koncový zesilovač Lab Gruppen IPD 2400
Digitální koncový zesilovač Lab Gruppen IPD 2400
Čtyřkanálový koncový zesilovač top třídy - Lab Gruppen FP 10000Q
Čtyřkanálový koncový zesilovač top třídy - Lab Gruppen FP 10000Q
Spolehlivý a poctivý model koncového zesilovače PT 7 dnes již neexistující firmy Zeck
Spolehlivý a poctivý model koncového zesilovače PT 7 dnes již neexistující firmy Zeck

Jaké tedy používat modely koncových zesilovačů a jak je správně vybrat? Určitě vám teď nevyjmenuji a nedoporučím přímo některé značky a modely, to by bylo samozřejmě nefér vůči ostatním konkurentům v branži. Zkusme se opět držet obecných doporučení a rad zkušených lidí a odborníků, částečně internetových diskusí a debat, ale jako závěrečné závaží na vahách ponechme opět svůj dojem a názor. Pokud o nějakou věc - zařízení - máme evidentní zájem, zkusme si někde v reálu „očíhnout“, jak funguje a jaké jsou přímé dojmy jejích uživatelů.

 

Použití technologie spínaných zdrojů v konstrukcích dnešních moderních zesilovačů nám tato zařízení posunula do výrazně nižší váhové kategorie, než jsme byli zvyklí z minulosti, a to při relativně vyšších výkonech. Já sám jsem u jedné střední varianty svojí aparatury přešel před časem z přepravního racku o výšce 12U a váze cca 80 kg na rack o výšce 5U a hmotnosti, kterou dokáže sám přenést z místa na místo průměrně silově zdatný jedinec, a to právě použitím zesilovačů s kompletně spínanými zdroji (hmotnost jednoho takového modelu je cca 12 kg). Najdou se sice pořád sveřepí zastánci „těžkých traf“, podle mě ale dnešní technologie kvalitních zesilovačů umožňuje s klidným svědomím používat právě lehčí a výkonnější modely se spínanými zdroji. Samostatnou, a co se týče rozměrů a hmotnosti nejmenší a nejlehčí kategorií, jsou stále více používané koncové stupně digitální.

Slabší sourozenec zesilovače Peavey CS-800 Peavey CS-400
Slabší sourozenec zesilovače Peavey CS-800 Peavey CS-400

Jak jsme se už zmínili v minulých dílech, opět bych rád přece jen ještě jednou otevřel téma výkonů koncových stupňů versus výkony k nim připojených reproboxů. Mějme na paměti, že např. 500W reprobox není zcela jistě radno „krmit“ 300W koncovým zesilovačem, který bude neustále v limitaci či „klipu“. Po všech stránkách lepší varianta je k takovému boxu připojit např. 700W zesilovač, který „nepojede nadoraz“, tj. bude mít nějakou výkonovou rezervu a bude do reproduktorů pouštět čistý a neomezený signál. Jak známo (a opět opakujeme důležité poznatky z minula), každý reproduktor je zpravidla charakterizován dvěma výkony - ten základní (nižší) je údaj označený jako RMS čili jakýsi zprůměrovaný signál (pozor, není to dříve známá a používaná hodnota sinus, která se v dnešní době již nepoužívá) a další - řekněme hudební - špičkový (někdy označený jako program), jehož hodnota je většinou dvojnásobek hodnoty RMS. Tuto vyšší hodnotu výkonu dokáže kvalitní reproduktor přenést a „vydrží ji“ za předpokladu, že jsme za mixpultem rozumní a taktéž „hrajeme s rozumem“ a celkově vhodnou dynamikou zvuku, potažmo používáme vhodné výkony koncových zařízení (viz výše), jakožto kvalitní a prověřené značky a modely. Příště si téma koncových stupňů dokončíme a tak nějak oklikou se vrátíme na místo, odkud jsme v seriálu „vypluli“, a to k samotnému PA systému.

Psáno pro časopis Muzikus