přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraHudební patologie LVI - Jeff Beck - The Pump

17.1.2012 | Autor: Tomislav Zvardon | sekce: pro muzikanty - workshopy

Hudební patologie LVI - Jeff Beck - The Pump


Milí kolegové, výběr této pitevny určitě ovlivnil blížící se koncert jedné z největších legend rockové kytary Jeffa Becka. Představovat nějak zvlášť hráče, jenž inspiroval, a troufám si říci, že stále inspiruje, celé zástupy kytaristů napříč žánry, je myslím zcela zbytečné. Pustíme se rovnou do rozboru části skladby, kterou jsem pro dnešek vybral (snad ji bude hrát i na pražském koncertě!). Výběr padl na úvod hezké a pro Jeffa Becka tolik typické skladby Pump, která vyšla v 1980 na CD There and Back. V čem je tedy Jeff Beck tak výjimečný a čeho si všímat? Kromě jeho nezaměnitelného tónu a techniky hry (hra prsty a svébytná, řekl bych až „beckovská“, práce s pákou), je to především jeho frázování - rytmika a feeling. Pokud jeho tvorbu neznáte, určitě doporučuji pro inspiraci nějaké to CD zakoupit. Stojí to určitě za to!

Jeff Beck - The Pump

Jak už jsem výše uvedl, podíváme se na úvodní část skladby. Konkrétně tedy na prvních třicet taktů. Celá skladba začíná, jak sami můžete slyšet, sedmitaktovým intrem, kde basa a bicí udávají celkový groove nahrávky. Téma skladby začíná na konci osmého taktu, kde má kytara zdvih a kde začínají pod ostinátním basem (tón E) hrát klávesy harmonii (akordy). Jako první slyšíme (9. takt) akord E dur, který střídá na třetí osmině téhož taktu akord D/E (tedy v base máme E a nad ním akord D dur). Tento tzv. lomený akord přeznívá do desátého taktu.
Jdeme dál. Opět ostinátní bas E, nad kterým tentokrát slyšíme dva mollové akordy Cchar1m/E a Bm/E (viz nahrávka). Tento postup se opakuje až do 16. taktu. Můžeme ho chápat jako tzv. E mixolydický modus (pátý stupeň A dur, tedy akord E7). Pokud se zaposloucháte a nebo si uděláte rozbor melodie, kterou Jeff krásně hraje do výše popsané harmonie, zjistíte, že je složená právě z tónů E mixolydické stupnice (modu). Pro osvěžení, E mixolydická má tóny e, fchar1, gchar1, a, h, cchar1, d a najdete ji na pátém stupni durové diatonické stupnice, v našem případě A dur. Používá se především do dominantních akordů, jako například zde do E7. Tento modus je hojně využíván a určitě stojí za to se ho naučit.

Hudební patologie LVI - Jeff Beck - The Pump


Při nácviku celé této části si určitě dejte pozor na přesné nástupy, nezapomeňte, že pokud tón zahrajete ve správnou dobu, je potřeba dodržet také jeho délku, viz noty. Prostě např. celá nota trvá celý takt! :-) Další věcí, na kterou se zaměřte, je rytmika při vytahování tónů (15. takt), aby při ohýbání tónů zněly opravdu osminy.

V 16. taktu Jeff opouští mixolydický modus, a hraje krásně nafrázovaný lick, tentokráte v e moll dórské stupnici (e, fchar1, g, a, h, cchar1, d). Pokud budeme tuto frázi vztahovat k akordu Bm/E, který nám přeznívá z předešlého taktu, vyjde nám b moll aiolská stupnice.
Pokračujeme dále. V harmonii přichází první dramatičtější změna, a to mimotonální dominata G7, která směřuje do další dominaty, a to akordu Fchar17. Co se týče melodie, do akordu G7 (17. takt) slyšíme krásný jednoduchý motiv složený ze základního tónu, kvinty, velké sekundy a na poslední osmině citlivého tónu bchar2 (malé tercie), který je zároveň akordickým tónem (tercií) následujícího akordu Fchar17. Tento moment vnese do skladby perfektní napětí. Tón bchar2, který nám ono napětí způsobí, můžeme chápat buď jako blue tón pro akord G7 (malá tercie do durového akordu), a nebo jako průchod k akordu, který následuje, v našem případě akordu Fchar17. Toto můžeme slyšet u mnoha jazzových kytaristů. Když to shrnu, znamená to, že na poslední např. osmině taktu, už hrajeme tón, který patří k akordu následujícího taktu. Příklad: G7 má tóny g, h, d, f a akord Fchar17 tóny fis, ais, cis, e.

Hudební patologie LVI - Jeff Beck - The Pump


V akordu Fchar17 (18. takt), pokračuje Jeff frází složenou z intervalů velké tercie, malé septimy, malé sekundy (neboli 9char2). Tedy rozklad akordu Fchar17/9char2. Chápat to můžeme taky jako španělskou stupnici (pátý mód harmonické moll stupnice) v našem případě Bm. Po akordu Fchar17 nám harmonie směřuje „domů“ do další dominanty tedy E7, kde slyšíme hezkou bluesovou frázi (e moll pentatonika), kde využívá Jeff prázdné struny h a zároveň hraného tónu h na g struně. Tento bluesový motiv můžeme hodně slyšet např. u akustického blues. V tuto chvíli se nám harmonie vrací zpět do G7, ve kterém slyšíme stejný motiv jako v 16. taktu. Tím se předchozí napětí ještě více podpoří. Na akord Fchar už nám přeznívá pouze durová tercie, tón bchar2. V tuto chvíli přichází úplné uvolnění, které je podpořeno modulací skladby do Bchar2 moll (to je těch pět béček v předznamenání). Basa nám opět drží jeden tón, tentokráte Bchar2, nad ním hrajeme akordy (viz notový zápis). Melodie v Bchar2 moll aiolské stupnici nám téměř kopíruje akordy, které máme v harmonii až do 30. taktu, kdy se skladba vrací zpět do A dur (E mixolydické). V tuto chvíli nám notový zápis končí, nicméně vy můžete dále pokračovat ve stahování a analýze zbytku skladby.

Diagnóza

Pokud ještě máte problém v modech, určitě doporučuji vše docvičit. Obzvláště ty nejpoužívanější, jako je právě zde použitý mixolydický, případně dórský a aiolský modus. Při nacvičovaní skladby se zaměřte hodně na rytmus, aby všechny fráze byly zahrané správně rytmicky a s takovou jistotou a přesvědčivostí jako u Jeffa Becka. Můžete i odložit trsátko, tak jako Jeff, a zkusit si tón tvořit pouze prsty, přijdete tak na mnoho zajímavých barev.

Přeji hodně štěstí!

Psáno pro: časopis Muzikus 2011/07

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Hudebni-patologie-LVI-Jeff-Beck-The-Pump~17~leden~2012/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.