přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukElektrofony X - do historie elektromechanických nástrojů

20.4.2009 | Autor: Milan Guštar | sekce: pro muzikanty - workshopy

Elektrofony X - do historie elektromechanických nástrojů

Elektrofony X - do historie elektromechanických nástrojů

V roce 1962 přivezl spolupracovník Harryho Chamberlina Bill Fransen do Anglie dva Chamberliny 660 a hledal výrobce schopného dodávat pro každý nástroj potřebných sedmdesát magnetofonových hlav. Jeho požadavek dokázala splnit firma Bradmatic, kterou posléze Fransen požádal o odstranění konstrukčních nedostatků Chamberlinu a přípravu hromadné výroby.

Aniž by věděli, že autorem původní myšlenky je Harry Chamberlin, zkonstruovali bratři Bradleyové novou verzi nástroje, ve Streetly poblíž Biminghamu otevřeli výrobní podnik, který nazvali Streetly Electronics, a zahájili výrobu nástroje, který dostal název Mellotron. Až po roce začala vzájemná jednání a v roce 1966 Chamberlin prodal firmě Bradmatic licenci za 30 000 dolarů.

První model Mellotronu – Mark I – byl postaven v roce 1963. Konstrukce byla převzata z Chamberlinu 660, nástroj má dvě klaviatury, každou s třiceti pěti klávesami. Levá slouží pro ovládání sedmnácti rytmů a osmnácti doprovodů, pravá řídí zvuky melodických nástrojů. Stejně jako u Chamberlinu ovládá každá klávesa posuv třístopého magnetického pásku, širokého 3/8”. Při stisku klávesy je pásek uveden do pohybu a začne přehrávání zaznamenaného zvuku. Při uvolnění klávesy je pásek pomocí pružiny rychle vrácen do výchozí polohy. Délka tónů je omezena na osm vteřin. Oba konce pásků jsou navinuty na bubnech, pomocí nichž je lze převinout a změnit tak zvukovou banku. Mechanickým posuvem všech snímacích hlav se volí přehrávané stopy. Nástroj má elektronkový předzesilovač a dva tranzistorové koncové zesilovače budící vestavěné reproduktory. Skříň z leštěného mahagonu má rozměry 130 x 99 x 69 cm. Mellotron váží kolem 150 kg. Cena byla 2000 až 4000 liber. V roce 1964 byl Mellotron I nahrazen modelem Mark II, který se vyráběl do roku 1968. Kromě drobných mechanických zdokonalení jsou obě verze prakticky shodné. Na verzi II byla přestavěna i většina Mellotronů I. Na žádost BBC byl pro potřeby rozhlasového a televizního vysílání v roce 1965 z verze Mark II odvozen nástroj nazvaný Sound Effects Console, který byl namísto se zvuky hudebních nástrojů dodáván s 1260 zvukovými efekty.

V roce 1968 byl na trh uveden jednomanuálový model M300. Jeho klaviatura má padesát dva kláves a je rozdělena na rytmickou a melodickou sekci. Nevhodná konstrukce převíjecího systému a šířka dvojstopého pásku jen 1/4” byly příčinou častých mechanických problémů. Model M300 se proto vyráběl jen do roku 1970, kdy byl na trh uveden velmi úspěšný model M400. Konstrukce byla zjednodušena, čímž se velmi zvýšila spolehlivost. Klaviatura má třicet pět kláves a již není rozdělena na sekce. Nástroj opět používá třístopé pásky šíře 3/8”, které však obsahují na každé stopě pouze jeden zvuk a jsou upevněny ve snadno vyměnitelném rámu. Odstraněním přepínatelných zvukových bank odpadlo nespolehlivé převíjení. Nástroj je menší a výrazně lehčí než předchozí modely – rozměry jsou 86 x 86 x 56 cm a váha 55 kg. Díky tomu a díky zvýšené spolehlivosti jej bylo možné používat i na koncertech. V letech 1975 až 1977 se vyráběl dvojmanuálový Mellotron Mark V – dva nástroje typu M400 se společným pohonem, vestavěné do společné skříně.

S příchodem prvních levných polyfonních syntezátorů ve druhé polovině 70. let poklesl o Mellotron zájem a londýnská firma Mellotronics, která Mellotrony prodávala a pronajímala a která též připravovala mastery pro zvukové pásy, byla uzavřena. Značku Mellotron získal bývalý šéf firmy Dallas Arbiter Bill Eberline, který pokračoval v prodeji v nově vytvořené společnosti Sound Sales. Firma Streetly Electronics vyráběla nástroje do roku 1987 pod značkou Novatron. V roce 1981 začala americká firma Bomar Fabricators vyrábět Mellotron 4 Track, odvozený od modelu M400. V roce 1990 koupil značku Mellotron David Kean a založil v Kanadě společnost Mellotron Archives, která získala archiv originálních zvukových knihoven pro Mellotron a Chamberlin a zařízení pro výrobu zvukových pásů. V roce 1998 vytvořili Kean a jeho švédský spolupracovník Markus Resch Mellotron Mark VI, odvozený od modelu M400 a v roce 2004 jeho dvojmanuálovou verzi Mark VII. V 90. letech obnovil syn Leslieho Bradleyho John spolu s Martinem Smithem firmu Streetly Electronics, která se věnuje opravám Mellotronů a prodeji náhradních dílů a pásků a která v roce 2004 představila Skellotron – Mellotron v průhledné skříni s klaviaturou v inverzních barvách.

Jako u ostatních magnetofonických nástrojů přispívají nepravidelnosti pohybu magnetických pásů, jejich opotřebení a nedokonalý kontakt se snímacími hlavami, zkreslení hlav a předzesilovačů spolu s dalšími vlivy k typickému zvuku Mellotronu. Omezená délka zvuků vyžaduje při hře dlouhých akordů zvláštní techniku hry zvanou Crawling Spider.

Další informace o magnetofonických nástrojích najdete v knize Elektrofony I, kterou distribuuje vydavatelství Muzikus. Ukázky z ní si můžete prohlédnout na www.uvnitr.cz/knihy.html.

Psáno pro: časopis Muzikus 2008/08

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Elektrofony-X-do-historie-elektromechanickych-nastroju~20~duben~2009/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.