přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

baskytaraWarwick RB Triumph Lite - čtyřstrunný elektrický kontrabas

18.07. | Autor: Miloš Doležal ml. | sekce: pro muzikanty - testy

Warwick RB Triumph Lite - čtyřstrunný elektrický kontrabas

Řekl bych, že nepatřím zrovna mezi úplné nadšence do hudebního gearu. Když tak přemýšlím, je to vlastně „hudební obor“, kterým se ze všech zabývám snad nejméně. Nicméně mi bylo svěřeno něco, co mě opravdu zajímalo...

Dojmy ještě před hraním a prvotní zkoumání

Otevírám gigbag a vynoří se krásná černá hlavice a pak nádherné tělo s červenou metalízou. Celkový design nástroje vychází z původního elektrického kontrabasu Framus z 50. let minulého století, Triumph je tedy vlastně modernizovaný retro nástroj. Jedná se o sérii RockBass vyráběnou v Číně, takže pochopitelně žádná exotická dřeva ani ebenový hmatník, ale ani lehký nádech lacinosti celkový dojem vůbec nekazí. Je to nádherný a nepřehlédnutelný nástroj. Dále je ve futrále přibaleno příslušenství, konkrétně opěrka levé ruky a opěrka, která spojuje kontrabas a vaše tělo. Tyto opěrky je třeba zvlášť namontovat, což není nic složitého, a pak už jen vysunete bodec. Ten je dostatečně dlouhý, rozhodně mi však nepřipadá příliš robustní. Docela se prohýbá a mám lehkou starost, zda 5,5 kg těžký nástroj vůbec unese. Díváme-li se na nástroj z přední strany, na levém boku dole se nachází dva potenciometry - celková hlasitost nahoře a tónová clona dole. Vstup na jack se nachází vespod.

Vzadu se nachází snadno odnímatelný kryt, výměna baterie je tedy naprostá brnkačka. Kobylka je výškově seřiditelná pomocí dvou otočných nástavců, vyklenutá jako u běžného kontrabasu a osazená aktivním piezosnímačem. Struník působí robustně. Krk je přišroubovaný šesti šrouby a má o něco užší profil než běžné kontrabasy. Hlavice je osazená běžnou baskytarovou ladicí mechanikou. Palisandrový hmatník nepůsobí úplně patřičně, ale zase proč ne. Je samozřejmě typicky kontrabasově vyklenutý. Testovaný model nemá žádné značky usnadňující orientaci. Menzura kontrabasu je 1040 mm dlouhá, což odpovídá tříčtvrtečnímu kontrabasu, tedy zdaleka nejběžněji používané velikosti. Nástroj je přizpůsoben na výhradně kontrabasové struny, z výroby na ně výrobce dává své struny Triumph o tloušťce .049-.107.

Triumph v ruce

Opěrátko na mém těle mi připadá pohodlné. Je příslušně klenuté, takže sedí k tělu dobře. Kontrabas mi však intuitivně připadá poněkud daleko ode těla a zjišťuji, že délka nástavce se nedá měnit, což beru jako první nevýhodu. I přesto si brnknu jen tak „na sucho“ a čekal bych, že budu z elektrického kontrabasu rozhozený více. Prostě se na to hraje jako na běžný kontrabas, nemůžu si pomoci. Zkouším levou rukou přejít do palcové polohy a zde nacházím obrovskou výhodu. Opěrka levé ruky skvěle nahrazuje vrchní část levého lubu a navíc je výškově nastavitelná, takže si ji můžete přizpůsobit přesně tak, jak jste zvyklí u svého akustického kontrabasu, což je skvělé. Přechod do palcové polohy je příjemný a naprosto stejný jako u akustických kontrabasů. Dohmat je nižší (ne zas úplně nízký), velmi příjemný, připadá mi stejný jako u špičkově seřízených kontrabasů, je rozhodně měkký. Absence těla určitě vyžaduje zvyk, zvláště při stabilizaci a korigování nástroje.

Bohužel začínám tušit, že Triumph nesplňuje základní požadavky klasických kontrabasistů - nástroj nelze nijak korigovat nohama, a to ani vestoje, ani vsedě (sedět s tímto nástrojem na „cellový způsob je prakticky nemožné, levá ruka je omezena tím, že při hře zároveň drží nástroj, aby neupadl), což bohužel působí značné problémy při hře smyčcem. Warwick, zdá se, klasické hráče hledající nové možnosti bohužel opomněl, což je podle mě velká škoda. Speciálně navržené opěrky (ať už Warwickem či třeba šikovným hráčem-kutilem) pro možnost korigovat nástroj nohama by problémy podle mého vyřešily. Jinak jsou mé dojmy z hlediska kontrabasisty příjemně překvapující a mé představy jsou překonány.

Víte, že...  je to možná až překvapivé, nicméně první exempláře elektrických kontrabasů byly prý vyrobeny již v polovině 30. let 20. století. Jenže tehdy neexistovaly žádné snímače ani aparáty, které by byly schopné reprodukovat hluboké basové tóny na požadované úrovni, a údajně proto o ně nebyl velký zájem.

V zesíku

Pro test kontrabasu jsem vybral kombo Marshall DBS 7200. Zapojuji a nechávám se nést. Hraje to úžasně! Pocit ze hry odpovídá mé představě získané z jakýchkoli nahrávek Stinga, který elektrický kontrabas často používal. Měkký tón a úžasný, dlouhý sustain, kontrabas vám žije pod rukama. Spodní potenciometr ve své podstatě lehce určuje míru zvukového přiblížení se k akustickému kontrabasu. Stáhnete-li výšky, dostanete kulatý hutný tón, který už nemá s akustickým kontrabasem až tolik společného, naopak vytáhnete-li výšky naplno, Triumph vám dovolí dělat takové věci, které vám akustický kontrabas nenabídne, tím mám na mysli spíše technické věci, jako třeba tapping, vybrnkávané umělé flažolety apod. Elektronika v tomto opravdu představuje jakési „turbo“. Nevýhodou však je, že potenciometry na base jsou dole a špatně na ně dosáhnete! Nemám možnost vyzkoušet kontrabas v kapele, ale jsem přesvědčen, že se zvuk bez problému prosadí. Samozřejmě je třeba brát v potaz fakt, že se jedná o bezpražcový nástroj, nebude se tedy hodit úplně všude. Nástroj má jak kontrabasové, tak baskytarové proporce.

O tom, které necháte více vyniknout, však ještě více než spodní potenciometr rozhodují vaše ruce, nástroj je na ně velmi citlivý. Typický kontrabasový úhoz ze strany vs. třeba kolmý baskytarový úhoz blízko ke kobyle určí, jestli budete víc znít třeba jako Ron Carter na kontrabas nebo Jaco na baskytaru. Přitom však bude mít váš Ron Carter vždy určité baskytarové proporce a váš Jaco zase určité kontrabasové. V tomto je Triumph velmi zábavný a dovolí vám experimentovat. Vezměme si např. slap, který na akustickém kontrabasu víceméně jen nepříjemně „mlaská“ a v podstatě neslyšíte žádný tón. Nicméně ten samý úhoz zní na Triumphu naopak úžasně! A jsou tu tuny dalších možností.

Se smyčcem

Zde přichází pro změnu nepříjemné překvapení. Při hře smyčcem očekávám, že se Triumph „rozsvítí“, jenže on spíš zhasíná. Dynamicky je hra smyčcem docela o dost slabší. Navíc je zvuk tak kovový, že je to až nepříjemné. Příjemná je pouze struna E. Hra pizzicato (prsty) je v porovnání něco úplně jiného! Po chvíli pauzy dostávám nápad pohrát si s korekcemi na zesilovači. Snažil jsem se docílit toho, aby zmizel ten strašný „kov“. Přidal jsem tedy na basech a ubral na výškách. Výsledek se okamžitě dostavuje, je to podstatně lepší, i hra prsty zní stále skvěle, leč silněji.

Onen nedostatek je totiž způsoben tím, že Triumph zkrátka nemá duté tělo, je nový, nevyhraný a má struny vhodnější spíše na jazz. Hře smyčcem tedy musíte přizpůsobit minimálně korekce. Jako další nevýhodu vidím nechtěné přeznívání alikvotních tónů. Takže např. hrajete-li smyčcem tón E na struně G, rozezní se sama od sebe prázdná struna E. Při hře prsty přeznělé struny utlumíte palcem pravé ruky, což se smyčcem není možné. Jediný způsob, který jsem našel, je tlumit přeznělé struny hlavou (bradou). Budete se divit, ale jde to docela dobře! Snímače zkrátka někde přidají, ale jindy zase poberou i to, co nepotřebujete. Nicméně vezměte si smyčec a prožeňte Triumph efekty! A zde opět exceluje a nabízí nekonečné možnosti. Dlouhé doprovodné orchestrální tóny do vašeho songu také bez problému zvládne. Zvukově plynulý přechod ze smyčce na prsty bych doporučoval aktivací pedálu (ekvalizéru, kompresoru apod.)při hře smyčcem.

Pro koho Triumph Lite je a pro koho není?

Triumph nelze dost dobře přirovnávat ke kontrabasu ani k baskytaře, musí se brát jako samostatný nástroj a vyžaduje po mnoha stránkách zvyk. Stoprocentně se hodí do jazzu, funku, latinskoamerických žánrů, popu a jiných podobných žánrů, ale určitě se neztratí třeba ani v rockových baladách. Pokud máte rádi experimentování a objevování, nebojte se do tohoto nástroje jít. Klasicky zaměřeným hráčům Triumph naopak nedoporučuji. Cenu není nízká, ale považuji za celkem férovou.

Info:
Warwick RB Triumph Lite je 4 je čtyřstrunný elektrický kontrabas série RockBass s plochým tělem, aktivním piezosnímačem a s pasivními korekcemi. Cena je 32 937 Kč.

Plus:
hraje se na to jako na běžný kontrabas
opěrka levé ruky
"„turbo“" možnosti díky elektronice
hra s efekty

Mínus:
délka nástavce
nemožnost korigovat nástroj nohama
umístění potenciometrů
hra se smyčcem


TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

Tělo javor, ploché
Krk javor, šroubovaný
Hmatník palisandr
Kobylka javor
Hardware chromovaný
Elektronika Rockbass Volume, Tone Blend, pasivní
Ovládání hlasitost + tónová clona
Snímač piezoelektrický RockBass, aktivní
Menzura 1040 mm (odpovídá tříčtvrtečnímu kontrabasu)
Hmotnost 5,5 kg
Struny Triumph Flatwound, .049–.107
Dostupné v barvách Solid Black High Polish, Solid Creme White Polish a Solid Red Metallic High Polish Finish


www:
www.warwick.de

Psáno pro: časopis Muzikus 2017/01

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/Warwick-RB-Triumph-Lite-ctyrstrunny-elektricky-kontrabas~18~cervenec~2017/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.