muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukTC Electronic PowerCore FireWire

9.2.2004 | Autor: Matouš Godík | sekce: pro muzikanty - testy

TC Electronic PowerCore FireWire

TC Electronic PowerCore FireWire

Je to asi rok, co jsem měl v ruce PowerCore PCI a zjišťoval, zda jde o cestu k lepšímu zvuku, aniž bych musel opustit pohodlné prostředí pluginů a hlavně neplatit neskutečné sumy za spousty HW. Karta mě rozhodně nezklamala, určitě zvedla laťku (co se kvality procesů týče), ale já si přesto koupil konkurenční Universal Audio UAD1. Po roce se software u obou DSP řešení náležitě vyvinul, a já dostal možnost znovu je porovnat.



TC Electronic PowerCore FireWire

TC Electronic PowerCore FireWire

Je to šperk; hliníkový 1U vysoký rackový šperk s proříznutým znakem PowerCore, připomínajícím varování před radioaktivitou. Chvíli se kochám precizním provedením předního panelu, načež se zděsím, protože jsem právě spatřil něco neuvěřitelného - adaptér! V TC asi museli mít opravdu moc dobrý důvod, proč něco takového udělali. Každopádně všem, kdo si PC FW zabudují do racku, to asi nic příjemného nepřinese. Co naplat, propojil jsem všechny kabely, vložil CD s ovladači do mechaniky a po pár kliknutích bylo vše připraveno k práci. Super.

Pokrok
Firma uvádí, že Firewire verze je téměř dvakrát tak výkonná než její starší PCI sestra. Při pohledu do specifikace vidíme zrychlení řídícího PowerPC z 200 MHz na 266 MHz, počet chipů Motorola zůstal, ale jejich rychlost stoupla na 150 MHz z původních 100 MHz. Z toho moc lidí moudrých nebude, a tak budu u jednotlivých pluginů uvádět procentuální zatížení na jeden čip (připomínám, že jsou tam čtyři).
Podstatné změny doznal software, nejenže byl uživatelsky vylepšen ekvalizér EQ Sat, ale do základní sady pluginů přibyl výborný ClassicVerb a emulace kultovního kompressoru Urei 1176.

ClassicVerb
(29 % jednoho čipu ze čtyř)
Pod nenápadným kabátkem se skrývá největší tahoun celého balíku PowerCore. Naplňuje totiž touhy nemalého počtu uživatelů DAW po pluginu, který by nabídl ne nutně realistické, ale zato měkce eufonické dozvuky - známé především pod jménem Lexicon. Těžko říct, jestli se opravdu vyrovná vrcholným modelům této slavné značky, ale jisté je, že si vede dobře sám za sebe a výsledky jeho práce jsou zkrátka bezproblémové. Devizou je také rychlá práce, parametrů je jen pár a k dosažení pěkných výsledků podložku pod myš rozhodně neprošoupete.
Největší vliv na zvuk má výběr algoritmu, je jich poměrně hodně a samy předznamenávají své použití, většinou přímo pro specifické nástroje (namátkou: Classic Hall, Vocal Studio, Vocal Room, Drum Box, Drum Room, Ambience, Live Reverb, Spring, Plate...). Následují útlumy basů či výšek a poměrně netradičně máme možnost modulovat hlasitost dozvuku.

MegaVerb (25 %)
Jedná se o extrakt z algoritmů použitých v high-end efektových jednotkách TC M5000 a M6000. Jeho cílem je vytvářet realisticky znějící prostor a přinést uživateli velkou svobodu v nastavení. Zvláštností je možnost nastavit libovolnou délku dozvuku pro 3 frekvenční pásma, což znamená, že třeba na basech bude dunět 2 s, na středech jen 0.5 s a na výškách 5 s. Připočtu-li k tomu měnitelné rozdělovací frekvence, tak můžete téměř cokoli.
Na druhou stranu - nastavit optimální dozvuky není legrace, třeba u bicích jsem měl práci nastavit v kombinaci high cut filtrem uspokojivé doznění na výškách. Nakonec však dostáváte prostor, který vám nezahltí mix, a přitom zní jako součást efektovaného zvuku, což považuji za naprosto zásadní, ale bohužel stále ne samozřejmé.

24/7C, Vintage CL
(mono 8 %),
Kompresory! Více kompresorů, více komprese... to je trend. Proto také k "základnímu" VintageCL a "finalizujícímu" MasterX v TC přidali emulaci stále velmi populárního Urei 1176. Udělali dobře, protože Vintage CL se nehodí na vše. Divně reaguje na basové transienty, kdy generuje podivné harmonické "cinknutí". Třeba u kopáku to moc nevadí a navozuje to dojem, že zvuk naráží do něčeho mechanického (možná pružiny???), problém však nastává třeba u kontrabasu. Vokály projdou bez úhony a velmi pěkných výsledků lze dosáhnout u bicích, kdy kompresor s pomalejším attackem zvýší agresivitu úderů a limiter se soft saturací pohlídá špičky.
24/7C je, přestože se tím v prospektech TC moc neohání, emulací FET kompresoru Urei 1176, známého projasňujícím charakterem, možností velmi krátkých časů attack/release a především chybou, kdy při zmáčknutí všech tlačítek Ratio specificky zkresluje signál. Tohoto efektu bylo zneužíváno především při míchání rocku, pro paralelní kompresi bicích, které pak získaly novou agresivní barvu. Přes všechny zvláštnosti nejde o jednoúčelovou věc - basa, vokály, bicí... s tím vším si poradí bez problémů. Neubránil jsem se přímému porovnání s emulací od Universal Audio a (k mému překvapení) zní docela rozdílně. 24/7C je transparentnější, UAD1176 jednoznačně víc barví a zní plněji. Obojí má své pro a proti, ale co mě opravdu zklamalo, je zmíněný zkreslující "allbuttonsmode", který funguje spíš jen jako zvláštní kompresní křivka než kompresor/distorze.

MasterX3, MasterX5 (21 %; 46 %)
Ke kartě je také standardně dodáván MasterX3, třípásmový expander/kompresor/limiter, vhodný především pro mastering. Vychází z oblíbeného Finalizeru, a je tak tím posledním článkem řetězce, kterým by nahrávka před vydáním měla projít. Je proto vybaven i kvantizací a ditherem.


Rozhraní pracuje se zpočátku poměrně matoucím principem založeným na výběru výsledného spektrálního obrazu (rovný, více výšek, méně výšek a "účko" zvané "smiley"). Parametrem Target Factor pak zvlášť každému z dynamických procesů řeknete, na kolik se má snažit vtěsnat se do vámi zvolené frekvenční charakteristiky. Nezbývá, než nastavit parametry kompresoru, limiteru, případně expanderu, a než se nadějete, má vaše skladba hlasitost standardních (a dle mého názoru naprosto šílených) -9 dB RMS. Samozřejmě se to snadno dá přehnat, a tak je dobré kontrolovat, jak zní původní nahrávka. Nejde o žádný zázrak, ale poctivý nástroj, který vám umožňuje vydolovat ještě nějaký ten dB hlasitosti navíc, a přitom neztratit všechnu údernost.
Za něco přes 5 tisíc korun si můžete pořídit pětipásmovou verzi MasterX, což vřele doporučuji, protože tím získáte ještě větší kontrolu nad signálem. Navíc máte možnost změnit tvar crossoverů, vypnout automatické dorovnávání hlasitosti a také měnit počet pásem.

EQ Sat Custom (18 %)
Konečně PowerCore ekvalizér, který lze používat. Minulá verze totiž trpěla velmi nepřirozeným ovládáním, jež vyloženě znechutilo jakoukoli práci s ním. To vše je naštěstí minulostí, a vy máte k dispozici příjemný ekvalizér s příjemným ovládáním. Nemusíte ničím kroutit, stačí tahat za body křivky, a dokonce dle poslední módy při podržení Ctrl měnit Q filtru.
Na porovnání zvuku jsem použil svůj oblíbený UAD CambridgeEQ, který oproti TC zní lehce zabarveně a klatěji. EQ Sat je i přes svou slavnou Soft Sat funkci na chladné straně. Chvílemi byl Cambridge jednoznačně můj favorit, ale pak mě EQ Sat na něčem zase zchladil větší elegantností. Jsou to nuance, a pokud nebudete s EQ Sat dosahovat dobrých výsledků, tak nehledejte problém v něm.

VoiceStrip (mono 15 %)
Kompletní řešení pro vokál nebo instrument? Ano i ne, nečekejte žádného chirurga na vyloženě špatné nahrávky, ale mocné dolaďovátko. Kromě toho, že obsahuje vše, co můžete potřebovat, vyniká velkou imunitou proti tomu, aby zněl špatně. Lo Cut se rychle vypořádá se subbasovými zvuky, a přitom nebere vokálům tělo. Gate umí být nepřirozeně razantní i měkce lehký. DeEsser je bez problémů. Ekvalizér zvládá muzikálně i extrémní zdvihy, ale na druhou stranu vůbec nepokrývá frekvence od 350-700 Hz, což vůbec nechápu, protože zrovna tam je často potřeba trochu ubrat. Kompresor je možné zařadit před nebo po EQ a je téměř shodný s VintageCL, má jen trochu jiné časy a také onu vlastnost se zvoněním na basových transientech.

TC ChorusDelay
(18 %)
ChorusDelay vychází ze zvuku spatial enhanceru TC1210. Umí feedback delay do délky 500 ms včetně high a low pass filtrů. Feedback v chorusu lze také ořezat z obou stran a případně mu obrátit fázi. Vzhledem k nároku 18 % výkonu na čip je to poněkud strohý výčet, ale zkuste do něj lehce poslat vokál a - světe div se... ten prostor!

PowerCore 01
(22 %)
Roland SH-101, nikdy jsem ho neměl rád, teď ho mám před sebou v emulaci a zní přesně tak, jak si ho pamatuji. Kupodivu je tento rozchorusený podivně plastový zvuk přesně to, po čem spousta lidí touží.
PowerCore 01 se chová hodně organicky, téměř všechny součásti jeho systému se navzájem ovlivňují a mají různý charakter v různých podobách. Většinou jde sice o distorzi, ale vždy zajímavou. Jako majitel starší SH-09 (která se mi naopak moc líbí) mám dojem, že se tvůrci snažili o co největší pocit analogu, až to trochu přehnali. PowerCore 01 je špína, zajímavá špína, kterou doporučuji všem milovníkům originálu.

Sečteno a podtrženo
Přestože jsem od PowerCore FireWire zpočátku nečekal nic zázračného a v hlavě mi znělo "vždyť už to znám", hliníková krabice mě nakonec potěšila. Pokrok se nezastavil, nové drivery s novými pluginy dokázaly smazat leckteré slabiny a ještě posílit pozici PowerCore jako krále pluginových reverbů. Jak je na tom PowerCore FireWire s výkonem, můžete posoudit sami dle procent u jednotlivých pluginů. Myslím, že 50 mono instancí kvalitního kompresoru je úctyhodné číslo, a kdyby vám to nedejbože nestačilo, kupte si ještě další 3 jednotky, tolik jich totiž lze provozovat najednou.
A jak nyní dopadá PowerCore v porovnání s UAD1? UAD stále nemá konkurenci, co se kvality kompresorů týče, mají holt větší šťávu. Nový UAD DreamVerb je sice pěkně měkký, ale vedle bezproblémového ClassicVerbu působí značně neohrabaně. Také počtem přikoupitelných pluginů PowerCore vede. Je jich celá řada, nejdeme mezi nimi i špičkové produkty Oxford od firmy Sony. Firma Universal Audio nakonec vstup třetích stran na platformu jejich karty zatratila, a tak s UAD1 nemáte zdaleka takový výběr. Jsou všeho všudy dva: CambridgeEQ a DreamVerb. V dohledné době však vyjde emulace monstrkompresoru FairChild 670, která si díky kvalitě předchozích emulací vyžádá jistě hodně pozornosti.
Pokud bych tedy měl doporučit, jaké řešení je pro vás nejlepší, řeknu: kupte si obě, jsou super.

info
Power Core FireWire je komplexní multiefektová jednotka, komunikující s počítačem přes firewire a s uživatelem skrz VST pluginy v libovolné VST kompatibilní aplikaci na PC nebo Mac. Jeho cena je 49 000 Kč.
plus
kvalita efektů
výkon
přenosnost
rozšiřitelnost
minus
vnější adapter
logo powercore svítí moc intenzivně

Za příplatek
DSound VL2
(16 %)
Lampová ohřívačka z tuzemské programátorské dílny DSound navazuje na popularitu "warm, fat, tube, valve..." zařízení a pluginů, které zaplavily po zlevnění digitálního nahrávání trh v levném audio sektoru. Často nešlo o příliš kvalitní nástroje, především to bylo záměrné lampové zkreslení či jeho obdoba v pluginu. Po oslavách přišla kocovina a pak i střízlivost společně s uměřeností. Právě do této kategorie spadá právě VL2, bez velkých ohňostrojů a laciných efektů umí jemně zaplnit zvuk harmonickými frekvencemi, aniž by trpěla definovanost. Ovládání je prosté - více nebo méně. Vlastníci Nuenda mohou takto procesovat až 8 kanálů jedním pluginem.
VL2 není součástí balíku PowerCore stejně jako následující pluginy, ale je tak trochu výjimkou, protože je k dispozici při koupi společně s PCore za cca 1500 korun.

VoiceModeler (100 %)
VoiceModeler je dalším pluginem, který si můžete ke kartě dokoupit. Jde o modifikátor charakteru hlasu. Použit zlehka, umí poměrně realisticky pozměnit hlas tak, jak se vám to ekvalizérem nepodaří. V opačném extrému lze vyprodukovat svébytné superefektové hlasy, vhodné třeba pro film. Vedle spektrálního pozměnění za účelem určitého vyznění hlasu (pobavil mě třeba algoritmus Fat Tongue - čili tlustý jazyk) můžete měnit charakter šumových součástí, hrdelních zvuků, vytvořit z muže ženu, z ženy muže a z muže ještě většího muže. V porovnání s podobnou vlastností pitch shifterů jsou výsledky VoiceModeleru hladší a pevnější, nikoli však realistické. Na efekty určitě super.

Assimilator (85%)
Jednoduchá věc. Máte nahrávky z více zdrojů a potřebujete, aby měly všechny stejný charakter. V ten moment saháte po EQ, a dříve nebo později naladíte přibližně, co potřebujete. Nebo máte Asimilátor, ten si poslechne zvuk jedna a zvuk dva, z nichž druhý pak umí zprocesovat tak, aby měl stejnou spektrální energii. Něco podobného už udělal kdysi dávno Steinberg, ovšem poměrně hrubě. Assimilator se vydal po cestě kvality, a využívá k tomu výkonu, který mu PowerCore poskytuje. Ne všechno takto jde dělat, ale pokud jsou zdroje alespoň trochu příbuzné, máte hodně urychlenou práci. Za Assimilator zaplatíte asi 5 tisíc.

Waldorf D-Coder (49 %)
Bohužel, Waldorf se také prodává zvlášť. Má totiž neodolatelně pevný zvuk, který jsem u vokodéru zatím neslyšel. Jistě má na tom svůj podíl kvalitní syntezátor i neošizený převod spektra na nosný signál. Ovládání je jednoduché, až má člověk dojem, že to nic neumí. To je samozřejmě omyl. Budete často překvapeni, co to na vás D-Coder zkouší a znovu, jak to šťavnatě hraje.


Psáno pro: časopis Muzikus 2004/01

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/TC-Electronic-PowerCore-FireWire~09~unor~2004/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.