Roland SH-2000 - analog jako papoušek a kočička

Roland SH-2000 - analog jako papoušek a kočička
Roland SH-2000 - analog jako papoušek a kočička

Začátkem 70. let minulého století se na trhu objevily jednohlasé klávesové nástroje, jejichž zvuky dříve patřily do oblasti sci-fi. Instrumentální hit Popcorn francouzské skupiny Mister K vzbudil všeobecný zájem o syntezátory, byl však natočen na studiovém systému Moog Modular.

Nové zvukové barvy daly vzniknout éře jazz rocku nebo elektronické new wave, jak ji představovala kapela Devo z Ohia. Vedle amerických značek ARP nebo Oberheim se začali prosazovat japonští výrobci kláves se svými vlastními modely. Některé jsou zajímavé i dnes, kdy je trh nasycen digitálními simulacemi a softwarovými verzemi všech možných nástrojů.

Pokud někoho zajímá vážná práce s analogy, nemá asi jinou možnost než si nějaký pořídit. Myslím tím skutečný nástroj, nikoli softwarovou napodobeninu. Nejzajímavější je vždycky přímé srovnání nebo zkušenost z pódia. Asi nejlépe svůj vztah k simulacím vyjádřil v nedávném rozhovoru pro Muzikus John Medeski. Jistě mu dá za pravdu každý, kdo na analogové syntezátory a elektromechanické klávesové nástroje hraje, tedy nemá je jenom jako zaprášenou dekoraci vedle naleštěného PC.

 

Návrat do budoucnosti

Roland SH-2000 by byla škoda nechat odpočívat v koutě studia. Jednohlasý syntezátor s odkazem na konec milénia v typovém označení přišel na trh roku 1974. Vyráběl se poměrně dlouho - jeho výroba skončila až v roce 1981. Nabízel možnost ovládání tónu pomocí tlakové citlivosti (jako u konkurenční Yamahy SY-1) a ve srovnání s nástroji výrobců z USA i relativně nízkou cenu. Staré dobré SH-2000 fungují i po třiceti letech a dá se očekávat, že ještě dlouho vydrží. Tento poctivě konstruovaný výrobek nahradil předchozí typ SH-1000. Oba měly na předním panelu řadu sklopných přepínačů v pastelových barvách a tvar umožňující postavení na horní desku elektronických varhan - podobný design měly nástroje Moog Satellite a Minitmoog. První SH-1000 stál kolem 800 USD a ačkoli toho ve srovnání například s nástroji ARP uměl málo, vynikal právě svojí spolehlivostí a odolností. Dokonalejší SH-2000 byl pak přímou konkurencí modelu ARP Soloist (následující Pro Soloist proslavily skupiny jako Genesis nebo Kraftwerk), především díky tlakově citlivé klávesnici, která ho zařadila mezi syntezátory s největšími výrazovými možnostmi pro sólovou hru.

 

Vzhled, ovládání a osazení

Koncepce nástroje vychází z rozdělení plochy na ovládací panel a tříoktávovou klaviaturu, pod kterou jsou umístěny barevně kódované přepínače. Počítalo se s praktickým využitím jako "nástroje pro pravou ruku". Levá se starala o doprovod na klávesnici varhan nebo elektrického piana, což byly do té doby nejrozšířenější elektronické nástroje. Panel nabízí síťový vypínač, dvě červené led (jednu s reflektorem), osm páčkových přepínačů (pět přepíná funkce aftertouch, ostatní portamento, náhodné tóny a transpozici), šest tahových a dva otočné potenciometry. Sklopné přepínače jsou řazeny po skupinách 3, 1, 9, 7, 5 a 9. První čtyři jsou označeny Control, ostatních třicet jako Presets. Na zadním panelu najdeme trimr Tuning sloužící k základnímu ladění, posuvný přepínač Output a výstupní jack. Nástroj nemá rozhraní CV/gate. Síťová šňůra je pevně připojená. Zadní strana i bočnice nesou potisk se vzorem tmavého dřeva a imitací přírodního povrchu, dolní deska s gumovými nožkami je dřevěná a nalakovaná na světle hnědou barvu. Na spodní desce najdeme ještě dvojici šroubovacích podstavců, které umožňují nastavit sklon nástroje směrem ke hráči. Po jejich vyšroubování jsou k dispozici dva závity použitelné pro klávesový stojan. Rozměry syntezátoru jsou minimální, necelých 87 cm na délku. Oko navyklé na konstrukci moderních nástrojů, které se od počítačů příliš neliší, překvapí pohled dovnitř SH-2000. Základem úspěchu SH-2000 byla nižší výrobní cena daná osazením diskrétními tranzistory a co nejmenším počtem integrovaných obvodů (OZ). Početné trimry slouží k doladění parametrů a desky jsou dobře přístupné pro případný servis.

 

Klávesnice a citlivost na tlak

Nástroj má třicet sedm bytelných kláves v provedení "waterfall" jako u starých varhan Hammond. Rozsah klávesnice je F-f1. Po stisknutí se dá každá klávesa ještě domáčknout o dalších pět milimetrů, čímž se aktivuje tlakový snímač s nastavitelnou citlivostí. Aftertouch na testovaném SH-2000 funguje dokonale a dává příjemný pocit svobody. Pro ovládání tónu jednou rukou je tento systém ideální. Dalo by se říci, že rychlostní citlivost nástroji nijak neschází, jelikož dynamika hry se dá ovládat tlakem na klávesy. Díky zakulaceným hranám lze na klávesnici hrát i nejrůznější divočiny a glissanda bez obav o zdraví. Jak se dá u starých analogů očekávat, jednotlivé klávesy vydávají při hře hlasité klapání.

 

Filtr, výrobní číslo a jeho příběh

VCF u SH-2000 se chová přesně tak, jak se sluší a patří. Je přebuditelný a má strmost 12 dB na oktávu. Na webu jsem našel informaci, že nejstarší série těchto syntezátorů měly okopírovaný Moogův filtr. Prvním modelem porušujícím patentovou ochranu byl Roland SH-3. Po něm přišla nová verze SH-3A s novým filtrem a obvodem VCA, současně s SH-2000, který měl mít ze začátku rovněž žebříčkový filtr Moog. Ke změně došlo v sérii od výrobního čísla 578050 nahoru. Novější série, počínaje číslem 608900, měly jiný napájecí zdroj. Testovaný kus má výrobní číslo 619295. Tedy obsahuje dvojčíslí 61 jako většina nástrojů nebo věcí, které mě nějak oslovily. Tenhle příklad synchronicity už ponechám bez komentáře, další postřehy na toto téma najdete v testu kytary PRS Hollowbody II, Muzikus 08/2004.

 

Zvuky a jak to hraje

Přednastavené zvukové barvy SH-2000 neboli presety jsou odlišeny barevnými kombinacemi přepínačů, za které by se nemusel stydět leckterý mluvící opeřenec. Zleva doprava to jsou: Tuba, Trombone, French Horn, Trumpet, Saxophone, Bassoon, Oboe, Flute, Clarinet, Cello, Violin, Bass Guitar, Hawaiian Guitar, Banjo, Fuzz Guitar I, Fuzz Guitar II, Piano, Harpsichord, Accordion, Vibraphone, Xylophone, Singing Voice, Song Whistle, Popcorn (viz výše), Space Reed, Planet, Frog Man, Funny Cat, Growl Wow a Wind. Přepínače jdou sklopit velmi lehce a nejsou mechanicky svázány. Priorita je nastavená pro nejbližší přepínač vpravo. U testovaného kusu mají presety Flute a Song Whistle přimixovanou spodní oktávu, tón je slyšet i v šumovém presetu Wind. Skvělé jsou barvy dřev (fagot, hoboj a klarinet), dobře zní cembalo, akordeon i vibrafon. Třešničkou na dortu je samozřejmě Popcorn, téměř dokonalá imitace originálu. SH-2000 také umí krásně mňoukat. Zvuky i pazvuky se dají modifikovat modulací, nastavením filtru a pěti parametry, které řídí tlaková citlivost. Skvělá je možnost ohýbání tónu nahoru i dolů (pitch bend). Shrnuto a podtrženo: SH-2000 je výborný syntík s originálním zvukem a funky designem. Jako u všech historických testů je pro vzájemné seznámení nejlepší poslech audio ukázky. Analog's Not Dead!

 

Technická specifikace:

počet kláves/dělená 37/ne

polyfonie 1 hlas

počet nástrojů 30 presets

váha 11 kg

rozměry 140 x 275 x 867 mm

GM/GS/XG ne

adaptér/síť ne/220 V

typ syntézy/sampler analogová subtraktivní

zvukové banky 1

disketa/flash karta ne/ne

MIDI In ne

MIDI Out ne

MIDI Thru ne

 

Synchronicita

je koncept, který zavedl švýcarský psycholog C. G. Jung jako pojem pro akauzální události, které na úrovni prožívání subjektu získávají význam. Ve svém výkladu o synchronicitě uvádí Jung vlastní zkušenost, kdy se během jednoho dne mnohokrát setkal s podobou ryby, ať už to byla kresba, sen pacientky, oběd či skutečná ryba ležící na jezerním molu. Souběh událostí nezůstal bez povšimnutí, a tak náhodná koincidence získala subjektivní význam. Mezi synchronistní fenomény patří například i sny, které pak najdou korespondenci s nastalou událostí, nebo takzvané déja vu, pocit již viděného. O tyto jevy se opírají psychické představy osudu, neboť všechny vykazují nepravděpodobnost náhody.

Psáno pro časopis Muzikus