Proč si to nekoupíte? - Digitální piano Roland FP-5

Proč si to nekoupíte? - Digitální piano Roland FP-
Proč si to nekoupíte? - Digitální piano Roland FP-

Těmito slovy provokuje jedna banka ve své reklamě na půjčky, a donutila mne tak k zamyšlení nad tím, že jimi proklamovaná sestava domácího kina, o níž sní rodina v reklamě, je spotřební zboží, které je odsouzeno k okoukání, lapidárně řečeno. (Ačkoliv, kdo z nás by ji nechtěl?) Ale nahradíme-li tuto sestavu některým hudebním nástrojem, potažmo profesionálním, jako je třeba níže popsané piano, jde o zcela jinou situaci, jelikož tento nástroj může snadno zaplatit sám sebe ve splátkách a ještě třeba pomoci uspořit na onu sestavu...

 

Novější = lepší?

Nikoliv, alespoň ne vždy. Jenomže, co je to "lepší"? Každý člověk má jiný vkus a žebříček hodnot, tudíž každému vyhovuje něco jiného, načež i to "nejlepší" může být o něčem jiném. A je to tak dobře. Pokud by si všichni muzikanti na světě kupovali jednu značku, to by ta muzika dopadla... Úplně stejně, jako kdybychom všichni nosili džíny nebo zelené sako. Proto se nyní podíváme, v čem je lepší (přeberte si, jak je libo) nové rolandí mládě FP-5 vůči svému přesně o rok staršímu sourozenci FP-3.

 

Navenek stejné, uvnitř nikoliv

Pravdou je, že přibylo několik tlačítek, ale hlavně přibyly vlastnosti a zvuky. Co je ale podstatné, že vůči 64 zvukům v FP-3 zde najdete navíc kompletní sadu standardu GM2. A ještě něco důležitého! Reminiscence "hammondích" barev, jako celosvětově pozitivní trend, dorazila i do Japonska (abych Rolandu nekřivdil - modely varhan VK-7 až VK-88 o tom hovoří již dost dlouho jasnou řečí a patří mezi ty nejzdařilejší). Odrazilo se to i zde integrováním simulace táhel a efektu leslie. Je pravdou, že při hře na opravdu kvalitní hammer mechaniku, za zvuku Lordových varhan ve Smoke on the Water, máte velmi zvláštní pocit, ale simulace je to opravdu zdařilá. Pozitivní je také vstup Line In a v případě, že potřebujete dvoje klávesy, nepotřebujete dvoukanálové kombo ani mix. Tak jako u FP-3 jsou zde také reproduktory po stranách, jenže jsou natolik mizerné, že je nelze použít jako plnohodnotnou náhražku komba či odposlechu. Pro domácí cvičení bez dalšího vybavení tento nástroj vskutku není, ale ani to tak není myšleno, repro je zde jen pro orientační zvuk, nic víc. FP-5 je Stage Piano a jako takové je určeno pro živé hraní anebo k postavení ve studiu. A pak zní skvěle.

 

Hammer je i kovář

Nejen kladivem živ je klávesák. Nicméně v tomto případě musím přiznat, že odpor klávesy s hammer mechanikou u FP-5 je velmi dobrý a mimořádně reálný. Vůči např. RD-700 kapánek přitvrdil, čímž se ale ještě víc přiblížil reálnému akustickému klavíru. Pianový pocit ze hry je proto opravdu sugestivní. Je zde ale jeden malý háček, taková tichá voda břehy meloucí. Hrany bílých kláves jsou totiž neobvykle ostré, takže po nějakých třech čtyřech hodinách pilného cvičení nemůžete pokračovat, jelikož vaše prsty jsou prostě bolavé a otlučené. Málokdo se trefí vždy do středu klávesy a u rychlých pasáží je to obzvlášť nepříjemné. Při nácviku Rachmaninova Preludia C# moll nebo Chopinovy Fantazie Impromptu se na cvičební čas nedá moc ohlížet, takže pokud je klavírista zastáncem staré školy jako já, tedy především drilu stupnic, prstových cvičení a etud, jeho prsty budou s FP-5 brečet. Na druhou stranu, pro toho, kdo si hraje pro radost nebo jen občas, a to kusy méně fyzicky náročné, jako např. první větu Beethovenovy Měsíční sonáty, tomu lze toto piano doporučit, protože jeho mechanika odpovídá skvěle a umí také hrát decentně, což právě zmíněné sonáta vysloveně potřebuje, jelikož na tom je postavená. První věta je totiž hrána téměř celá v pianissimu. Domnívám se, že pokud byste ke klavíru posadili slepého pianistu, nesměl se ničeho kromě kláves dotknout a zeptali se jej na výrobce klavíru, asi by se dlouho zamýšlel a volil mezi značkami akustických klavírů. Ovšem jistě ne mezi značkami digitálních pian. Zcela určitě by jej však mátly ony ostřejší hrany, jelikož ty nemá žádný klavír. Zkrátka "I mistr kovář se někdy utne".

 

Komunikace

FP-5 má kromě klasických konektorů MIDI In/Out nově další možnost komunikace s počítačem, a to pomocí rozhraní USB, které je naštěstí stále více k vidění. Vzhledem k velikosti a energetické náročnosti nástroje není samozřejmě možné nástroj tímto konektorem napájet jako např. MIDI keyboardy, ale i tak je jeho přítomnost nadmíru užitečná a smysluplná. Nemáte-li zatím příliš široký přehled o jednotlivých komunikačních cestách v počítači, pak vězte, že USB nepatří mezi nejrychlejší z nich, jeho propustnost dat je maximálně necelých 20 MB/s, na rozdíl od např. PCI slotu (až 264 MB/s), do kterého běžně zapojujeme v počítači zvukové karty. Tento port přežil jako jediný v souboji se starými standardy VESA/VL Bus (250 MB/s), Microchannel (40 MB/s) a 16bit ISA/EISA (8-32MB/s). USB je port v podstatě sériový, tedy data v něm jdou sice v dlouhé, zato mimořádně rychlé řadě. Ale je absolutně univerzální a převážná většina výrobců jakýchkoliv periférií jej přijala za svůj. Ostatní se proto musí přizpůsobit. Jak víme, je s jeho pomocí dokonce možné vedle dat posílat také energii zařízením, kterým tento nízký příkon stačí. Ale je ještě jedno žhavé želízko v ohni a uvidíme, jak si poradí s konkurencí USB. A to je zatím málo známý, leč zatraceně rychlý port FireWire. Ten má totiž propustnost až 400 MB/s, takže nejspíše jemu patří budoucnost! Blíží se tak už portu AGP v původní verzi (výhradně grafický port s propustností až 528 MB/s). Dnešní AGP porty mají příponu podobnou, jako mechaniky CD-ROM, či DVD-ROM, a to AGP 2x, 4x a ty poslední 8x. Vynásobte si uvedenou propustnost a ptejte se po zemi, kde zítra znamená...

 

Varháno či Piany?

Režim Tone Wheel, ve kterém jsou simulovány staré hammondky "se vším všudy", je speciální režim, kdy jsou vypnuty ostatní barvy, jelikož tatáž tlačítka pro jejich přepínání jsou nyní zaměstnána jako spínače virtuálních táhel varhan. A to dokonce nadvakrát, tedy ve výškách tónu od 16' (stop) po 2 2/3' při zeleně svítícím tlačítku Tone Wheel a od 2' do 1' + Percussion při oranžově svítícím tlačítku. Jak možná víte, perkuse značí příraz či jakýsi nášlap na počátku zaznění tónu, který zazní jen v případě, že nezní právě nic jiného. Pokud v té chvíli zní jiný tón = je stisknuta jiná klávesa, příraz nezazní. Tento příraz je obstarán registrem 1', který zazní jen na zlomek sekundy. Znamená to, že je-li zapnuta perkuse, výška 1' nebude znít jako registr. Je tomu tak i u originálních varhan Hammond. Příraz má navíc dvě varianty, tzv. druhý (2nd) a třetí (3rd). Druhý zazní o oktávu výše než znějící tón, třetí pak výše o oktávu + kvintu.

 

"Hammondovy" stopy

Originálně šlo o délku varhanních píšťal v kostele, z nichž jsou celé varhany včetně ovládání pomocí táhel odvozeny. Základní délkou je 8', o polovinu kratší (4' - zní o oktávu výše) a naopak dvojnásobek (16' - o oktávu níže). Zlomkové hodnoty u táhel 1/3', 2/3' a 3/5' jsou odvozeny ze základní sinusovky, hrají tedy tóny mezi oktávami. Jde o násobky sinus signálu, které musí být celočíselné. Ale to už jsme ve fyzice slyšitelné části spektra elektromagnetického vlnění. Dovolte však ještě jednu poznámku. Pozornému čtenáři, který si pečlivě prohlédne schéma táhel, neunikne, že ve značení je jedna zvláštnost, jakoby chyba. Druhé táhlo zleva má označení 5 1/3' a je položeno ještě před základním táhlem 8', tedy evidentně nižším tónem. Je to pravda a je to proto, že od základního tónu 8' nelze celočíselně odvodit násobek pro kvintu v základní oktávě, na rozdíl od všech ostatních. Je proto první kvinta odvozena od tónu 16', což lze. A to je také důvod stejného barevného označení a umístění vedle něj. Ale postupme raději dál. K přepínání rychlosti rotujícího speakeru u efektu leslie slouží tlačítko Rotary Speed, umístěné vlevo od zmíněných registrů - táhel. Pokud by fajnšmekr hledal možnost vytáhnout táhlo jen částečně, má smůlu, táhlo je buď vysunuté nebo zasunuté. Ale i tak je simulace dobře zvládnuta a dojem varhanní hry působivý.

 

Ještě něco?

No ovšem, např. citlivost na úhoz má čtyři stupně, resp. tři (běžnou, lehkou a tvrdou) plus žádnou. Významnou součástí výbavy jsou efekty, kterých je deset (vedle osmi základních ještě Sympathetic Resonance a Enhancer). Lze nastavit hloubku daného efektu. Až příliš novátorským bych označil přístup rolandů k obligátním kolečkům Pitch Bend a Modulation, která zde chybí zcela. Je s nimi však počítáno v kombinaci s pedálem Damper, takže když přidržíte tlačítko Pedal Control a stisknete pedál, funguje tato kombinace jako Pitch Bend, směr nahoru a dolů definujete v nastavení, podobně hloubku změny. Zde také určíte, které kolečko bude pedál ovládat. Vlevo dole jsou umístěny dva malé jacky sluchátek, které jsem i já zprvu přehlédl, a jal se milé/malé Japonce plísnit za jejich nepochopitelnou absenci (tedy ne japonsky, ale anglicky). Dostalo se mi úsměvné odpovědi - prý se mám lépe podívat - a mezinárodní ostuda byla na světě...

Pro pedál jsou zde tři konektory - Damper, klasický klavírní pedál, prodlužující tón do "umření" (s výjimkou barev, které "neumírají"), Sostenuto - prodlužuje pouze ty tóny, které byly již drženy v okamžiku stisku pedálu a Soft - změkčuje zahraný tón, tedy chová se stejně jako levý pedál u akustického piana.

V ROM paměti je uloženo 65 nejznámějších klavírních děl starých i novějších mistrů.

 

Hody, hody, doprovody

Session Partner se nazývá funkce FP-5, která umožní hráči spustit celou řadu doprovodných schémat, jak bicích partů, tak basových linek a akordových postupů. Postupně zjišťujeme, že toto varhanní piano, či snad pianové varhany jsou vlastně vhodné i pro barového muzikanta, který potřebuje tyto doprovody, zvané obecně accompaniment, s možností volby rytmiky a stylu doprovodu, pro svou živnost. FP-5 tím začíná "fušovat" do řemesla dokonce aranžérským keyboardům. Využijete-li možností Splitu a Layeru, tedy dělení klávesnice a překrývání barev, je osud vaší peněženky zpečetěn. Veškeré nastavení na panelu lze samozřejmě uložit do paměti, včetně právě zmíněných vlastností a doprovodů. K dispozici máte sedm pamětí. Také můžete nahrát svou hru jako Song do sekvenceru, ovšem pouze jedenkrát. Další začne předchozí záznam přepisovat hezky od začátku. Pokud s tím počítáte, je to v pořádku, přesto doporučuji před novým záznamem starý nejprve vymazat. Nahrávat můžete na tři stopy - rytmickou zvlášť a např. každou ruku zvlášť. Můžete se nechat při nahrávání doprovázet.

 

Koneckonců

Není všem dnům konec, takže aniž byste byli nuceni věřit mi jediné slovo, věřte alespoň tomu, že tento nástroj stojí za vyzkoušení u nejbližšího prodejce hudebních nástrojů. Pak už stačí jen zamhouřit oči, až budete platit... Ale ne moc, abyste nepřeplatili!

 

Info:br>

Roland FP-5 je nástupce modelu FP-3, nabízí více barev (přes 300, včetně sady GM2), speciální varhanní sekci, některé aranžérské vlastnosti a velmi dobrou kladívkovou mechaniku. USB konektor je nadčasový a prozřetelný. Cena s DPH je 58 090 Kč.

Plus:br>

kladívková mechanika

podrobný rozpis akordových postupů v manuálu

kompaktnost a přenositelnost

Mínus:br>

mizerné vlastní reproduktory

zbytečně složitá náhrada Pitch Bend a Modulation koleček pedálem

dosti ostré hrany bílých kláves

Psáno pro časopis Muzikus