muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraPRS Silver Horizon - signovaný model Johna Mayera

02.01. | Autor: Ladislav Ptáček | sekce: pro muzikanty - testy

PRS Silver Horizon - signovaný model Johna Mayera


Kdepak, nic už není, co bývalo. On si John Mayer místo lampáče Two Rock tahá modelingový Kemper. A do rukou už nebere Fender, ale PRS. Kam ten svět spěje?! Není to slepá ulička? Anebo jde o přirozený vývoj?

Úvod

Jen zcela výjimečně se podaří, že má autor možnost testovat mašinku, se kterou má dlouhodobé zkušenosti. V tomto testu se podíváme na modelový PRS Silver Horizon signature model Johna Mayera. A já už více než deset let vlastním bílý Fender, model John Mayer. Po téhle PRS jsem pokukoval už tak dlouho, že jsem ani na vteřinu nezaváhal, když se naskytla příležitost si ji vyzkoušet a otestovat.
Proto tam, kde to bude možné a kde si troufnu, dovolím si porovnat tento model PRS Silver Sky v barevném provedení Horizon (červený) se svým bílým Fenderem John Mayer.

Co umím a co už ne aneb trocha toho plkání na začátek...
Nejsem největším znalcem kytar na světě. Neprošly mi rukama desítky custom nástrojů. Na druhou stranu jsem si se svým bílým Stratem zahrál přes pár rozdílných aparátů, efektů, porovnával s drahými custom kytarami, srovnával s různými snímači. Takže nějaké to srovnání snad už lze udělat.
Mám svého strata děsně rád. Je to nástroj s duší, úžasným zvukem, obrovskou dynamikou. Dá se z něj dostat spousta barev, vymáčknout spousta emocí.
Nechci čtenáře přesvědčovat, že tohle je nejlepší kytara na světě. Kdepak. Já naopak doufám, že spousta z vás má už svůj nástroj number one. Mašinu s duší, která je pro vás ta pravá a jediná. Kytaru, na kterou nedáte dopustit. Každému z nás přeci sedí něco jiného, baví nás jiný tvar krku, odlišný zvuk. V tom je krása elektrických (a vlastně všech) kytar. Takže berte, prosím, tento test jako osobní zpověď než jako přísně technický popis. Porovnání starého nástroje s jeho možným nástupcem.
Dost plkání, jdeme na věc!

Dokonce se už můžeme setkat s plagiáty PRS. Na webu www.gearnews.com najdeme návod, jak rozpoznat originál od fejků. Mimo jiné jde o chybějící podpis na hlavě nebo Johnovo jméno na destičce na uchycení krku. A v neposlední řadě prý poznáme rozdíl podle ceny...

Hlava poprvé
Nebudeme chodit kolem horké kaše a pustíme se do asi nejvíc problematického místa - hlavy nástroje. Oproti Stratu, kde ladicí kolíky a hlava splývají v elegantním souznění, nedokáže jinak elegantní tvar hlavy PRS zachránit celkový dojem. Ladicí kolíky vypadají zcela nepatřičně, jako laciný kus plastu, navíc jsou podivně velké. Podle ohlasů kamarádů-kytaristů i příspěvků na fórech, je tohle asi nejvíc diskutovaná otázka: proč na takto drahý nástroj někdo umístil něco tak...
Hlavu máme za sebou, můžeme jít dál.

Během testování jsem si vzpomněl na Michala Pavlíčka, který v rozhovoru o Stromboli (Muzikus 2014/11) zmínil, proč nezůstává u osvědčených kytar, ale využívá i další značky a nové modely: Máš vintage kytary, máš starý aparáty, dohromady znějí božsky - ale staře. Ten sound je výrazný, ale nepustí tě dál. Proto mám rád nové kytary a rád je i zkouším. Dají ti moderní zvuk a posunou tě dál.

Popis nástroje
Tělo vychází ze Strata. Spodní roh není standardně vybroušený, ale je trochu sešikmený. Působí to elegantně. Plechová miska na kabel je lehce vypoulená, opět jde o zajímavý detail. Zadní strana odhaluje ledví v podobě čtyř pružin, zadní krytka se nekoná, stejně jako u Fenderu. John to zkrátka takhle chce. Destička spojení krku a těla vypadá fantasticky, nese název nástroje a Johnův podpis.
Krk je stejný jako u Strata, přijde mi pocitově o maličko tlustší. Pražce jsou do puntíku totožné, stejně tak menzura a šířka hmatníku. Přechod od Strata k PRS je bezbolestný.
Vzhledově kytara působí, že se drží předlohy, ale přináší pár drobných změn a vylepšení, které jí ve výsledku dávají modernější nádech. Konzervativní klasika v moderním hávu.
Mám rád javorové hmatníky (ta světlá barva dřeva...). Jak by se mi líbil i tady! Bohužel mám v tomto směru smůlu. Palisandr je jediná nabízená varianta.
Celkové provedení je bezchybné, vše je dotaženo k dokonalosti. Na dotek i při detailním zkoumání nástroj odpovídá cenové kategorii, ve které se pohybujeme. Testovaný kousek má červenou barvu, katalogové označení J Silver Sky Horizon. Vypadá prostě nádherně.
Nástroj je z továrny osazen desítkami, značku strun jsem nenašel. Výška strun byla nastavena na 2 mm (první pražec) resp. 3 mm (dvanáctá poloha).
V ceně je pevné pouzdro. Má obdélníkový profil, je krásně černé, s logem JM. Mnohem praktičtější na transport mi přijdou užší „kejsy“, kopírující tvar kytary. Ale marná sláva, tohle je luxus.

John Mayer vysvětluje, v čem má model vylepšené snímače (YouTube: Behind the PRS Silver Sky Guitar, čas 5:45): Vždycky jsem byl „třípolohový“ hráč. Mám oblíbený krk, mezipolohu krk + střed (ukazuje sólo Gravity) a mezipolohu kobyla + střed (hraje motiv Vultures). Střední poloha a kobylka mi vždycky přišly nudné. Paul Smith ale přišel s tím, že udělá zajímavé i zbylé dvě polohy. A on to dokázal. Podobně zajímavě udělal i knoflíky Tone. U běžných kytar dosáhneme jen něco mezi zvukem „moc ve výškách“ a „úplně zatlumený“. Tady jsou použitelné ve všech nastaveních.

Zvuk
Už na sucho je kytara hlasitá, zvuk je plný, barevný. Po zapojení přichází ta pravá nirvána. Tohle je zvuk, kde není co řešit. Je krásně vyvážený, barevný, tóny zpívají, horní i vyšší polohy, všude je radost hrát. S kvalitním aparátem dostáváme dokonalý bluesový měkký tón, nástroj jde krásně za rukou. Každá nota žije. Záleží jen na nás, kam a jak ji pošleme.
Zkreslený zvuk je pevný, stratovský, medový. Kytara krásně zpívá. Kila, sólování, lehké nakopnutí nebo hutné zkreslení, nikde jsem nenašel slabé místo. Umí být pěkně divoká, drzá, nabroušená.
Nástroj má fantastickou dynamiku. Reaguje na změnu techniky, brnknutí v různých polohách mezi snímači, prsty, flažolety, každá nuance je krásně slyšet.
Snímače jsou dokonalost sama. Každá poloha má co říci, v každé se dá najít něco osobitého. To platí nejen pro čistý zvuk, kde se to očekává tak nějak samo, tak i pro zkreslený.
Hraje se velmi pohodlně. Profil krku se počítá k těm tenčím, kdo má rád tlustší polena, musí se poohlédnout jinde.
Při porovnání s mým starým, vyhraným, bílým Stratem John Mayer člověku padá čelist. Protože ten zvuk tam je. Úplně stejný. A je tam i ten pocit ze hry. Při podrobném zkoumání je zvuk Strata trošku více dřevěný, není tak nabroušený, tak dravý (dravě agresivní). Ale mluvíme jen o „miligramech“ pocitů.

PRS Silver Horizon - signovaný model Johna Mayera


Trochu si zamudrovat
Na co člověk přijde po několika týdnech testování? PRS má krásný skleněný zvuk, zvonivý, jemný. Ukázky nelžou, ten tón tam je. Hlavně má ale kytara nepřeberné možnosti, co se týče pocitu ze hry a tvorby tónu. Dynamika je perfektní, co zahraji, to dostanu.
Oproti Fenderu má PRS o něco tenčí zvuk, je v něm cítit méně dřeva, je trošku jiskřivější. Chtělo by se vyhrknout, že je to jenom tím, že Strat je vyhraný. Ale ono toho může být ve hře víc. Sada strun, nebo prostě jen fakt, že jde o novou, moderní mašinu.
Jo abych nezapomněl, když hrajeme nasucho a poklepáváme na „slinták“, tak to klepání zní nějak divně dutě. U Strata zní tohle klepání bytelněji, člověk cítí kus hmoty. Vím, je to totální prkotina, uvádím jen pro přesnost...

Při uvedení na trh signovaného modelu JM bylo možné si vybrat ze čtyř barev. Ještě v říjnu 2019 jich bylo v nabídce osm. V listopadu 2019 je barev šest (modrá, bílá, zlatá, šedá, zelená, stříbrná), červená a černá chybí. Hmatník je pouze tmavý. Bez barevných variant jsou také snímače, pickguard a krk.

Hlava podruhé
Pojďme zpátky k té hlavě. Hele, nechci vypadat, že kecám, ale já si na to zvykl. Po těch pár týdnech zjišťuji, že jsem s ní naprosto v pohodě. Když se mě někdo zeptá na problematický design kolíků, vlastně už ani nevím, o čem je řeč. Beru PRS tak, jak je. Neobhajuji, jen konstatuji.
Díky velkým rozměrům kolíků se dá kytara snadněji naladit i při jemnějších odchylkách. Takže lepší ergonomie. Když už je řeč o ladění, přišlo mi, že oproti Stratu je náchylnější na rozlaďování. Třeba je to sadou strun, ale zkrátka bylo třeba častěji ladit.

Jdeme spát
Ať se hraje nahoře, dole, čistá, zkreslená, je to tam. John Mayer na videích nekecal. Nový PRS je důstojným nástupcem již nevyráběného Strata. To jsou věci... Kytara rozhodně není jenom pro Mayerovy fanoušky, ani náhodou! Jde o výborný nástroj pro všechny, co mají rádi stratovský zvuk, ale přitom chtějí nový a moderní nástroj.

Info
PRS Silver Horizon je signature model Johna Mayera. Jde o veskrze luxusní nástroj s luxusním zvukem. Cena je 66 990 Kč.

Plus
zvuk, zvuk, zvuk
dynamika
spousta barev ve zvuku
fantastický nástroj po všech stránkách
důstojný nástupce Fendera signature JM
luxusní kufr

Mínus
kontroverzní vzhled hlavy resp. kolíků
divný zvuk při klepání na slinták/pickguard
chybí info o natažených strunách
hmatník jenom palisandr

Technická specifikace
tělo olše
krk javor
hmatník palisandr
profil krku 635JM
menzura 648 mm
rádius 7,25”
počet pražců 22
šířka nultého pražce 42,8 mm
hlavice v reverzním provedení
pružiny 4x, nezakryté
snímače 3x single-coil, model 635JM
kobylka jednozvratné tremolo
ladicí mechaniky Vintage-Style Locking
pevný kufr ano

John Mayer preferuje Straty ’63 sunburst.

https://www.prsguitars.com/

Psáno pro: časopis Muzikus 2020/01

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/PRS-Silver-Horizon-signovany-model-Johna-Mayera~02~leden~2020/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.