přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukMooer Little Tank D15 - kytarový zesilovač s ladičkou

26.11.2018 | Autor: Torst | sekce: pro muzikanty - testy
Na západní frontě klid, na východní ofenziva čínských tanků
Asijský výrobce hudebního arzenálu nepolevuje ve svém náporu a útočí na západní trhy novou zajímavou zbraní, která bez slitování dobývá další a další kóty, dosud obsazené jen několika neotřesitelnými vládci světa kytarového modelingu.

Mooer Little Tank D15 - kytarový zesilovač s ladičkou


Situace na bojišti
Mooer není v české kotlině značkou neznámou, a pokud vím, na stránkách Muzikusu se většina jeho zásadních akvizic již objevila. Pokud multiefekt GE 100 ještě mohl vyvolávat oprávněné rozpaky, pak další výrobky koncernu, zejména tedy podlahové Micro Preampy, Radar Speaker Simulator, a především nástupnický GE 200, už jistě nenechávají nikoho na pochybách, že máme co dočinění se špičkovou digitální technologií, která posouvá kvalitu zpracování signálu elektrické kytary o několik koňských délek vpřed. A to vše za cenu přijatelnou, nedevastující peněženky hudebníků. Srovnávání s modelery a profilery ostatních slovutných značek se tak stále častěji a zcela pochopitelně objevuje mezi muzikantskou veřejností. Nechť je tedy i tato stať dalším polínkem přidaným pod vroucí kotel podobných názorových bitev.

Jak vypadá tank
Mooer nachází zálibu v pojmenováních dle dopravních prostředků, jejichž vzhled ten který výrobek vizuálně evokuje. Podlouhlý multiefekt s okénkem číselníku vlevo a řadou footswitchů místo pneumatik je tedy Red Truck a nyní zas pro změnu přijíždí Little Tank. Vyvýšená apsida s displejem je pravděpodobně věž a linie potenciometrů pod ní představuje zřejmě kola. Kanón, pásy a kulomet si už musíte domyslet sami. Mezi nimi je ještě umístěna sekce podsvícených tlačítek pro ovládání a editaci. Zleva to jsou: Play pro přechod do normálního režimu hraní, A, B, C a D pro uložení čtyř presetů, Tuner spouští ladičku, Save ukládá aktuální nastavení, Amp, Cab, Mod, Dly a Rev, tedy amp simulátor, speaker simulátor, modulace, delay a reverb, umožňují přístup k jednotlivým oddílům efektového řetězce v případě potřeby úprav zvuku. Na hlavním panelu pak nalezneme vstupní jack a klasické potenciometry kytarového zesilovače Gain, Treble, Middle, Bass a Master. Poslední knoflík Value funguje jako „nekonečný“ potenciometr a nastavuje jednotlivé přiřaditelné parametry v rámci editace. Jeho stiskem se přitom krokově posouváme mezi jednotlivými prvky upravovaného efektu. Zcela napravo máme ještě páčkový spínač spouštějící celé zařízení. Po stranách jsou upevněna dvě chromovaná dorazová oka chránící ovladače před poškozením.
Na zadní stěnu výrobce osadil zdířku 18V síťového adaptéru, který je součástí balení, dva walkmanovské minijacky pro připojení externího hudebního přehrávače a pro sluchátka, zdířky efektové smyčky Send a Return a nakonec i konektor pro kytarový či širokopásmový reprobox o minimální impedanci 4 Ω. Vzhledem k tomu, že při použití sluchátek se repro výstup automaticky deaktivuje, lze takto Little Tank bezpečně provozovat i bez zátěže.
Zkušenější z vás už jistě tuší, že se v principu jedná o zesilovač třídy D, nesprávně někdy také označovaný jako digitální. Tato technologie, která již v minulosti výrazně infiltrovala sortiment basových aparatur, si v poslední době stále častěji razí cestu i do kytarového světa a dlužno dodat, že s čím dál tím lepšími výsledky. Nedávno jsem se už setkal se dvěma podobnými aparáty, jež však disponovaly vyšším výkonem a jednou reálnou elektronkou v obvodu. Tu Mooer postrádá a také jeho papírově deklarovaných patnáct wattů není nijak omračujících, takže do koncertní vřavy se s ním primárně nepočítá.
Na závěr odstavce nemohu nezmínit skutečnost, že zesilovač s příslušenstvím je dodáván pouze v papírové krabici tvořené jednoduše složenou potištěnou čtvrtkou, rozpadnuvší se ihned po vybalení. Podobně skromně působí i černobílý manuál, u jehož zrodu zřejmě stála laserová tiskárna A4, nůžky a kancelářská sešívačka. Nic z toho vliv na funkci samozřejmě nemá, ale přeci jen...

Jak se ovládá tank
Věřím, že manuál většina z vás ani potřebovat nebude. Jednou z předností výrobků firmy Mooer je přehledná, srozumitelná obsluha, kterou si snadno osvojíte během minuty. Při běžném hraní displej zobrazuje číslo aktuálního presetu P01 až P40, jeho pojmenování, kódovou zkratku nastaveného simulovaného zesilovače, přiřazeného typu reproboxu a aktivovaného typu modulačního efektu, delaye a reverbu. Ovladačem Value přejíždíme mezi jednotlivými presety a korekcemi můžeme kdykoli v reálném čase korigovat gain a ekvalizaci. Upravený rejstřík uložíme dvojitým stlačením Save, nebo se mezi oběma stisky posuneme na jinou pozici a takovéto nastavení nakopírujeme do ní. Lineární pohyb mezi všemi čtyřiceti zvuky je trochu nepřehledný, a proto si můžeme čtyři nejoblíbenější uložit do bank A, B, C, D tím, že vybrané tlačítko podržíme asi jednu vteřinu. Původní paměť se samozřejmě přepíše.
Pokud vstoupíme do režimu editace, displej názorně vyobrazí jednotlivé parametry příslušného modulu, jejichž přesné nastavení je vyjádřeno vertikálními ukazateli i číselnou hodnotou.
V případě ladění amp simulátorů nevystačíme jen s obligátními korekcemi na hlavním panelu, neboť položky Channel Volume, Presence a Noise Gate jsou adjustovatelné jen editačním ovladačem Value.  Samostatný podlahový přepínač použít nelze, Mooer je tím pádem určen především pro provoz na stole v obýváku nebo ve studiu. Efektová smyčka se chová celkem standardně, díky ní lze množinu efektů rozšířit o další externí krabičky nebo pomocí výstupu Send získat signál z pre-ampu, který pak můžeme dále zpracovat buď v jiném koncovém zesilovači nebo v záznamovém zařízení. Vstup Return nám naopak dovoluje připojit libovolný multiefekt nebo pre-amp a přeměnit tak Little Tank na prostý koncák. Tato varianta má však své limity, o kterých bude ještě zmínka. Konektor Aux In už opět tradičně přimíchává k vaší kytarové hře hudbu z přehrávače CD nebo mp3, a světe div se, téhož lze docílit i mobilním telefonem nebo notebookem s připojením přes Bluetooth, tedy bez kabelu. Přihlašovací proces je někdy komplikovanější, nepodaří se vždy „na první dobrou“, ale pokud máte trpělivost klikat, aparát se rozehraje. Jamování s kapelu si lépe užijete se sluchátky, jednak kvůli stereu, jednak proto, že kytarový reprobox není konstruován na přenos širokopásmového hudebního záznamu.

Mooer Little Tank D15 - kytarový zesilovač s ladičkou


Jak zní tank
Jádrem efektového procesoru je 25 amp a 20 speaker simulátorů, které lze libovolně kombinovat nebo i zcela vypnout. Dá se předpokládat, že se jedná o tutéž technologii, která je obsažena i ve firmou Mooer vyráběných krabičkových Micro Preampech, které si už své renomé právem vybojovaly. Jak už to u současných multiefektů bývá, máme na výběr z široké nabídky čistých, nakřáplých i zkreslujících aparátů. Jejich typy jsou označeny výmluvnými zkratkami a v manuálu pak najdete i přesný popis simulovaného modelu. Tak třeba UK-J45 znamená Marshall JTM-45 atd. Zastavím se jen u některých z nich:
Fender Twin Reverb zní krystalicky čistě a krásně zvonivě. Nic lepšího na funky beglajt nenajdete. JCM 900 Clean je podobný, ale doplněný o příměs autentické kovové marshallské „špíny“. JCM 800 Clean se chová totožně, je však táhlejší, komprimovanější. Roland Jc120 hraje na můj vkus příliš zabasovaně. Fender Deluxe Reverb se s podivnými, jakoby telefonními, středy zřejmě úplně nepovedl. Fender Bassman nabízí zpěvnost a zároveň průraznost s postřehnutelným retro nádechem. Rozčarování se pak dostavilo u Voxu AC30 a Matchless Dc30, jejichž doznívání není přirozené, ale mizí do jakéhosi podivného digitálního syčení. Marshall Plexi Lead 100 - drzý, kousavý, ideální pro Gibson SG a riffy stylu AC/DC. Soldano SLO100 - mocně valivé, luxusní jakoby napěněné metalové zkreslení s přebytkem gainu. Skutečně mi připomnělo můj někdejší zesilovač ESH 2000HG a jeho „smetanový“ tón, inspirovaný právě Soldanem. Bogner Uberschall - podobný jako SLO100, méně basů, chladně agresívní. Nejvíce jsem se těšil na legendu Mesa Triple Rectifier, jež však zároveň přinesla i největší zklamání. Tupý, nebarevný, takřka neaparátový plechový zvuk s dominantními nepřirozenými a neodstranitelnými středy. Mesa MKIV - pro změnu zdařilá kopie „buginy“, tučný, plnokrevný sound, při vyšším vybuzení hltící se podobně jako lampa. Pokud se týče zkreslených rejstříků, asi nejvíce mě oslovila nápodoba zesilovače Peavey 5150, přinášející kvalitní, šťavnatý, ocelově temný hi-gain, takřka přesně kopírující předlohu. Udělal jsem pár nahrávek z pre-ampu do DAW a vzhledem k tomu, že mám z minulosti řadu klipů podobně vytažených z reálné hlavy Peavey 6505+, bylo srovnání simulace vs. reál objektivní. Předzesilovač amerického lampového buldozeru hraje ještě o poznání středověji a syrověji, ale kdo zná originál, ví, že je v tomto ohledu až extrémní. Je-li tedy Mooer o něco „hodnější“, nepovažuji to za vážnější chybu. Totožně jsem postupoval i u modelace Power DS, Tedy Engl Powerball. Komparace s uloženými tracky osvědčeného Englu Thunder dopadla tentokrát zcela bez připomínek, zvuk byl totožný, mohutně basový s částečně potlačenými středy. Přímý souboj, tedy už mimo prostředí počítače, se odehrál jen mezi mým elektronkovým Marshallem JCM 800 a jeho digitálními protějšky Uk800 CL a Uk800 DS, vše s boxem 2x 12” Celestion. Pre-amp Mooeru, který jsem pro dokonalejší porovnání většinou zesiloval koncákem Marshalla, byl přeci jen o chlup tupější, tedy vyžadoval částečné přidání výšek a presence, zejména u simulace čistého kanálu. I potom však skutečný lampáč vítězil jiskřivějším, teplejším a jakoby dýchajícím zvukem, kterému se „rovný“ digitál jen blížil. Rozdíly jemné, ale slyšitelné.
V nabídce Mooeru jsou i čtyři tovární modely s různým stupněm zkreslení. Všechny povedené, uvěřitelné, ale bez výraznějšího charakteru nebo možná vytvořené syntézou vlastností několika výše uvedených typů. Zkuste se zaposlouchat, třeba zaslechnete Blackstar, Egnater, Victory, Carvin nebo jiné současné, nespecifické, stylově univerzální zesilovače.
Znovu musím zdůraznit, že převážná většina simulovaných aparátů zní zcela reálně a věrohodně. Včetně toho, že rozdíly při jejich přepínání jsou často jen nepatrné, což hodnotím jako jednoznačný klad, zejména při srovnání s mnoha multiefekty, které se ve snaze o co nejefektnější výsledek často uchylují až k jakési karikatuře napodobované předlohy, v praxi nepoužitelné. A i ty, které znějí pravdivě, nepřehnaně, často obsahují jemnou příměs charakteristické digitální nepevnosti, roztřepenosti, zejména ve středech. Tím však Mooer v drtivé většině případů opravdu netrpí. Velká pochvala!
Další potěšitelnou vlastností, kterou se Little Tank liší od většiny digitálních krabic, je jeho příkladná kooperace s předřazeným analogovým overdrivem, který bezvadně natáhne a přikrmí interní předzesilovače bez zahlcování gainu či nezdravých pazvuků. Opět zřejmě dědictví po Micro Preampech, kde se s touto funkcí, vzhledem k jejich možnému umístění v pedalboardech, už zřejmě počítalo. I klasický wah wah spolupracuje poměrně slušně, snad jen s určitým sklonem k jakési přebuzené bučivosti v basové poloze.
Pro úplnost doplním zkušenost s využitím koncového zesilovače Mooeru dle zmínky v minulé kapitole. Ano, i tato cesta funguje, je však zajímavé, že je třeba napřed povypínat všechny efekty a simulátory, protože jejich zvuk se paradoxně míchá i do signálu přivedeného do zdířky Return. Proč? Netuším. Takto zesílená kytara zní ale přeci jen malinko plošeji. Flaškový konec 2x EL34 je čitelnější ve vícezvucích a celkově živější a jasnější. Pokud jsem tedy v minulosti hodnotil „déčkové“ aparáty v tomto ohledu jako zcela rovnocenné lampám, bylo to zřejmě skutečně zapříčiněno přítomností jedné doplňující elektronky v jejich obvodech. Ta tentokrát absentuje a zázrak se bohužel nekoná.
I když je evidentní, že Little Tank není určen pro účinkování v klasicky hlasitém rockovém bandu, vzal jsem ho i do naší zkušebny. Připojil jsem kabinet s celkovou impedancí 4 Ω, abych docílil maximálního akustického výkonu. S překvapením jsem shledal, že tato sestava v ostrém punkovém šramlu jen nepatrně zaostávala za 50wattovou lampovou hlavou kolegy kytaristy, a i dalším nástrojům, včetně agresivních činelů, čestně sekundovala. Na trpaslíka s patnácti watty nečekaný úspěch!
Opusťme tradiční kytarový reprobox a zaměřme se na variantu linkového zapojení do sluchátek, domácí hi-fi soustavy nebo do zvukové karty PC, tedy i s následnou možností pořizování demonahrávek. Pro tento účel je třeba aktivovat modul Cab, tedy speaker simulátor, který nám nahradí nyní odpojený kytarový reproduktor. Devizou většiny krabiček Mooer je, že tuto funkci plní tzv. impulsní reverb, tedy softwarový doplněk, který naprosto dokonale kopíruje chování konkrétní reprobedny, včetně snímajícího mikrofonu a okolního prostoru (proto „reverb“). Tato bezkonkurenční technologie, která se nejprve prosadila jako plug-in v nahrávacích programech pro DAW, už nějakou dobu vystrkuje růžky i ze šlapacích podlahových efektů, a je to jen a jen dobře. Její podrobnější popis by vydal na samostatný článek, odkazuji proto v tomto směru na Google nebo na některá starší čísla Muzikusu. Spokojme se s prostým konstatování, že stejnou chválu jako zesilovače si plně zaslouží i modelace boxů. Jsou opět polopatisticky označeny dle výrobce, počtu a průměru reproduktorů (např. PV 412). Osobně se mi líbily zejména ty větší, tedy 4x 12” a 2x 12”. Snad jen malé rozpaky nad faktem, že lze načíst pouze jediný 1x 12”, a to ještě jen jako jeden ze čtyřech továrních, neznačkových. Ukřičenost těchto nejmenších beden sice nevyhledávám, ale k doplnění celé palety by jistě patřily. Srovnání s reálnými předlohami je tentokrát daleko nesnadnější než v případě pre-ampů. Do zvuku se totiž promítá tolik proměnných, že tentýž kabinet může znít diametrálně odlišně jen v důsledku použitého typu mikrofonu, a zejména jeho poloze vůči středu repra a vzdálenosti od membrány.

Pokud si budete chtít svou kytaru prostřednictvím Little Tanku přimíchat ke svému oblíbenému CD a zajamovat si s nějakou hvězdnou partou, je to samozřejmě uskutečnitelné, např. pomocí vstupu Aux In. Možná ale zavládne malé rozčarování z toho, že ony chválené simulace znějí poněkud syrově a hrubě ve srovnání s kultivovaným soundem nahrávky. Spojení obou zvuků nebude zcela hladké a přirozené. Přesně tak to ale vyplývá z logiky věci. Zatímco stopy kytar byly ve studiu vycizelovány pomocí kompresorů a ekvalizérů, nemluvě o celkovém masteringu, váš nástroj ozdobí „pouhý“ modeler zesilovače, boxu a mikrofonu bez dalších „dolešťovátek.“ Sice pravdivý, ale pro tento účel poněkud neotesaný. Ano, nevděčná je ta obec kytaristická. Kdysi naříkala nad tím, že efekt hraje příliš tence, uměle a subtilněji než opravdový aparát. A když se podaří tento neduh eliminovat, stěžujeme si na přesný opak.
Abych si ověřil chování této sekce, nahrál jsem do DAW několik ukázek s vypnutým cabinet simulátorem, tedy jen „syrový“ výstup předzesilovače. Ty jsem až následně v Cubase oefektoval VST impulsním reverbem nahrazujícím neaktivní simulaci boxu. Když jsem poté interní speaker simulátor znovu nastartoval a zaznamenal novou stopu (samozřejmě už bez VST plug-iny) zněly obě ve výsledku podobně,
což jen potvrdilo výše uvedená očekávání. Jediný rozdíl - impulsy v počítači, stejně jako mikrofonem nazvučený stack, hrají s mocným přebytkem basů, které je nezbytné v rámci studiových prací redukovat zařazením ekvalizéru. Mooer jím vybaven není, a proto jsou jeho presety už zřejmě předem frekvenčně upraveny tak, aby k tomuto problému nedocházelo. Logicky a správně.
Jako další doplněk nám zařízení dává k dispozici klasickou sbírku modulačních a dozvukových efektů, tedy chorus, flanger, tremolo, delaye, echa, hall, reverby atd., ve třech samostatných skupinách dle spínacích tlačítek nad potenciometry. Zároveň tedy může pracovat např. Phaser, Tape Echo a Plate Reverb, vždy ale jen v tomto pořadí. U každého efektu lze editovat všechny parametry obdobně jako u skutečných krabiček, nicméně jejich obsluha jediným mechanickým knoflíkem je přeci jen trochu nepraktická. Skoro vše vibruje, rotuje a odráží se dle očekávání. Snad až na Shutter, tedy simulaci killswitche na kytaře, nic zásadně novátorského. Velmi špatný dojem ve mně však zanechal Chorus, neboť úspěšně ho lze aplikovat jen na zcela čisté zvuky. Ve spojení se zkreslením se objeví podivné parazitní praskání, které bez pochyby není žádoucí. Nešťastně navržený je i Pitch Shifter, který krom změny tónu vytváří i jakési tremolové vlnění, zrychlující se s narůstající hodnotou nad- či podladění. A ještě jeden postřeh z praxe, který může uživateli maličko komplikovat život: Přepojování jacků za provozu občas asi Mooeru trošku „zamotá hlavu“ a ten se úplně odmlčí. Nelekejte se, nic hrozného se neděje, stačí jen restartovat celé zařízení. Prostě spadnou Windows. :) Zda za těmito problémy stojí horkou jehlou šitý software, nebo je to prostě daň za kvalitní, ale o to složitější výpočetní procesy, se můžeme jen dohadovat. Little Tank není vybaven portem USB, takže nelze upgradovat firmware jako u jiných digitálních efektů.

Kam míří tank
Popsané nedokonalosti ve fungování Mooeru ani ostatní drobné výtky zdaleka nemohou přehlušit můj jednoznačně pozitivní dojem z tohoto zesilovače, přecházející chvílemi až v nadšení a euforii.
My, pamětníci starých a zvukově ne vždy dobrých časů, opravdu žasneme nad současností, kdy si může i začínající hudebník za přijatelné peníze pořídit výrobek, který nejenže netrpí nedokonalostmi dřívějších chemicky či rozplizle znějících „simulantů a modelín“, ale naopak nabízí takovou přesvědčivost a zcela realistický zvuk, že rozdíl mezi např. Little Tankem a jemu odpovídající kolekcí světově proslulých aparátů v hodnotě desítek či stovek tisíc přestává být postřehnutelný. A to nejen při živém hraní, ale zejména v poloamatérských studiových nahrávkách, kde se tímto způsobem můžete dopracovat k takřka profesionálnímu výsledku. Jestliže jsem před pár lety podobně ohromeně chválil tehdy nejnovější multiefekt Zoom, dnes mi jen padá čelist údivem, protože Mooer přináší kvalitu zas o několik pater vyšší. A bojím se domyslet, co nám čínský gigant naservíruje za několik dalších roků. Jak na toto téma poznamenává jeden můj známý, kytarista: „Tohle je ráj!“ Co dodat?

Info
Mooer Little Tank D15 je kytarový zesilovač s ladičkou, digitálním amp modelingovým a efektovým procesorem a s koncovým stupněm třídy D o výkonu 15 W. Cena je 5597 Kč.

Plus
většina amp simulátorů
impulsní speaker simulátor
spolupráce s analog. overdrive
přehledné ovládání
efektová smyčka
dozvukové efekty
rozměry a výkon

Mínus
simulace Mesa Rectifier
simulace VOX AC30
simulace Matchless Dc30
jen jeden reprobox 1x12
Chorus a Pitch Shifter
Technická Specifikace
Model Mooer Little Tank D15
Výkon 15 W
Počet efektových modulů 5
Počet pamětí - presetů 40
Počet simulovaných zesilovačů 25
Počet simulovaných reproboxů 20
Počet modulačních efektů 9
Počet efektů delay 5
Počet efektů reverb 6
Napájení adaptér 18 V, 1200 mA
Efektová smyčka sériová
Rozměry 186 x 96,5 x 75,8 mm
Hmotnost 0,67 kg

http://www.mooeraudio.com

Psáno pro: časopis Muzikus 2018/11

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/Mooer-Little-Tank-D15-kytarovy-zesilovac-s-ladickou~26~listopad~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.