Marshall 1923C Special Edition - speciální edice celolampového komba k příležitosti pětaosmdesátých narozenin zakladatele firmy Jima Marshalla

„U Jima už zase slaví!“ mohlo by spíš než ze stránek hudebního periodika znít z kdysi tmavých doverských uliček, ale myslím, že v případě Bletchley-Milton Keynes, adresy největší legendy kytarových aparatur, jsme také na správném místě. Právě tady totiž vývojoví návrháři firmy neopomenou promeškat jakékoli výročí k oslavě. Obzvláště, když se jedná o tak úctyhodné životní jubileum samotného otce a zakladatele z července loňského roku - pětaosmdesátka opravdu není ani zdaleka dopřána každému.

V případě dr. Jima Marshalla je to ovšem, kromě gratulace a obdivu k jeho neutuchající energii, navíc i výjimečná příležitost k uvedení nové, speciální edice. Jen pěti sty vyrobenými kusy limitovaná hlava 1923 a kombo1923C, jež je předmětem dnešního testu, jsou sice oficiální názvy, ale výrazné logo vedle červeného anglického motivu na čelním panelu je výmluvné - 85.

Popis

Obvyklý rozměr, známý ovládací panel, černá, vrásčitá koženka, plastové rohy atd., všechno známá „maršálská“ klasika, i s poctivou váhou. Výjimečnost a pečlivost zpracování této řady podtrhuje přiložený certifikát kvality každého jednotlivého kusu s vlastnoručním podpisem dr. Jima Marshalla a objemná publikace o historii firmy s mnoha fotografiemi hráčů, jejich komentářů, pódiových sestav, zapojení modifikací...

Konstrukce

Pětisetwattové kombo, založené na úspěšné platformě JCM 2000 Dual Super Lead, se čtyřmi 12AX7 a dvěma EL34 elektronkami v koncovém stupni, je v polootevřené skříni z březové překližky osazeno dvěma různými dvanáctipalcovými reproduktory Celestion (Heritage a Vintage). Zesilovač je vybaven dvěma kanály - Classic Gain a Ultra Gain, s možností volby dvou pracovních modů každého z nich. Dodaný footswitch kromě přepínání kanálů umožňuje aktivaci pružinového reverbu. Zkreslení zvuku je, stejně jako u DSL modelů, řešeno v plně lampovém režimu. Má tak být dosaženo větší škály a přirozenější dynamiky tónu než u principu použití zkreslovacích diod ve starších řadách 800 a 900. Klasické korekce Bass, Middle, Treble a Presence jsou pro oba kanály společné. Naopak úrovně Gain, Volume a Reverb jsou individuálně nastavitelné na každém kanálu zvlášť. Efektová smyčka je přístupná ze zadního panelu, stejně jako zdířky pro přídavné reproboxy s volitelnou hodnotou impedance 4 a 8 Ω.

Zvuk

Po zapnutí spínače Power a chvíli vyčkání pro nažhavení koncových elektronek dalším spínačem Standby je přístroj připraven k akci. Termín „připraven“ je docela na místě, protože celé pojetí tohoto kytarového komba je v duchu „zapoj a hraj“, tedy záměru dosažení mnohobarevného zvuku (myšleno ve smyslu zkreslení) bez nutnosti dodatečných krabičkových nakopávačů či zkreslovačů.

Kanál A - Classic Gain/Clean Mode - v nejnižších hodnotách Gain nabízí čisté a na Marshall až nevídaně průzračné zvuky, které nejdou do slyšitelného zkreslení ani při hlasitých úhozech s maximální hlasitostí na kytaře, při, pro test použitých, aktivních humbuckingových snímačích (EMG-85). Přesto docílíte ve špičkách pěkného nakomprimovaného zvuku s plynulým dozněním. Pro takový zvuk je potřeba volume posunout až k těm nejvyšším hodnotám, kde myslím použité reproduktory dobře ukazují svoji vhodně zvolenou výkonovou rezervu. Ta na jednu stranu dovoluje nekompromisně hlasitý projev, na druhou stranu není zase zbytečně předimenzovaná a umožňuje reproduktorům podílet se na zvukově příjemné komprimaci výrazných signálových špiček. S narůstajícím gainem se začíná objevovat zkreslení, zvuk se významně zesiluje, ale je stále relativně čistý, široký a v polovině gainu skvěle barevně reaguje na dynamiku úhozu. V této pozici gainu je už ale potřeba volume pro zachování stejné hlasitosti snížit na snesitelnou mez, pro mě asi na polovinu dráhy. Gain naplno v Clean režimu je široký nakreslený zvuk se zrnitým zkreslením, které je možno podle vkusu upravovat pomocí korekcí. Svým charakterem připomíná barvu typickou pro přebuzené nemasterové plexi hlavy Marshall a kytaristovi umožňuje jen citlivou hrou nebo prací s knoflíkem hlasitosti na kytaře dosáhnout celé škály zvuků, od relativně čistých po hutně nakreslené.

Kanál A - Classic Gain/Crunch Mode - i tady se dají při nižších hodnotách gainu nakroutit relativně čisté zvuky s pevnými basy, ačkoli je zvuk nepatrně frekvenčně zúžený. Při dalším nárůstu gainu se ale dramaticky mění zkreslení, které je svou sytostí velmi plynule narůstající, avšak i v nejvyšších hodnotách zachovávající srozumitelnost akordů hraných přes všechny struny a připomíná tak například beglajtové zvuky AC/DC. Na sólové „nekonečné“ zvuky to sice ještě není, ale možná kombinace s nakopávajícím overdrivem zde může být pro tento cíl dobrou volbou, podobně jako přepnutí do dalšího kanálu komba 1923C. Charakteristika tohoto kanálu jako „osmistovková“ se zdá být oprávněnou.

Kanál B - Ultra Gain/Lead 1 Mode - jsme u, dejme tomu, „sólového“ kanálu, jehož první ze dvou variant umožňuje zkreslení už od nejnžších poloh gainu. Dynamikou hry nebo potlačením hlasitosti na kytaře lze jen mírně zvuk vyčistit, hra naplno je však i při akordech stále čitelná, sustain se však znatelně zvyšuje. S gainem už na devíti hodinách lze naklopením snímačů kytary směrem k reproduktorům dosáhnout efektní cílené zpětné vazby, na dvanácti už při zatlumení strun naskakuje sama. Korekce se mi zalíbily tyto: Bass - 17h (maximum), Middle - 12h (střed), Treble - 12h, Presence - 9h.

Kanál B - Ultra Gain/Lead 2 Mode - druhá varianta kanálu slouží definitivně k maximálně zkresleným zvukům, sóla jsou zpívavá a jakoby nekonečná, zvuk se posouvá více do oblasti středů. Gain ve vyšších hodnotách zahlcuje doprovodné party hrané přes tři a více strun a právě tady se mohou uplatnit funkce tlačítek Tone Shift a Deep. Tone Shift má umožnit dnes tak moderní funkci potlačení středů a zvýraznění okrajových frekvencí (Scoop Mids), ale v tomto směru jde tak trochu proti použitým, v ostatních modech jinak skvělým, reproduktorům. Tone Shift proto, podle mého názoru, více oceníte u reproboxu s poněkud přehnanou výkonovou rezervou. Podobné je to do jisté míry i u tlačítka Deep, jež využívá jiné hodnoty záporné zpětné vazby koncové stupně a má dosáhnout k nejnižším frekvencím použitých reproduktorů.

Právě u reproduktorů „osmdesát pětky“ bych se ještě na chvíli zastavil. Jsou zde použity dva různé typy Celestionů - Vintage a Heritage. Zatímco Vintage disponuje 60 W a nejnižší frekvencí 75 Hz, Heritage při 30 W dosáhne až k 55 Hz. Samotná „watáž“ není pro výslednou hlasitost až tak důležitá jako účinnost, chcete-li citlivost, která je v obou případech stejná - 100 dB. Použití různých reproduktorů v jedné škatuli je vždy tak trochu ošemetná záležitost, v něčem se doplňují a v něčem hádají, ale skvělé nezkreslené, a přesto komprimované zvuky, především u prvního kanálu Classic Gain, svědčí o tom, že u Jima zcela bezpochyby vědí, co a proč dělají. Mimochodem, zvukové ukázky byly pořízeny mikrofonem přímo před reproduktorem Heritage, který se alespoň mně jevil jako lehce ostřejší.

Hodnocení

Kombo 1923 C představuje maximum z historické škály zvuku Marshall, jakého lze v lehce omezeném prostoru kytarového komba dosáhnout. Za zmínku jistě stojí skutečně nezvyklá čistota Clean kanálu a naopak pověstná skvělá dynamika plně lampového zkresleného zvuku. Footswitch pro přepínání kanálů je přiložen, takže nepříjemný dojem může budit snad jen váha, ale i tady se kromě horního madla pro svalnaté plejery dočkáte dvou známých bednových bočních „chňapek“ pro kolegiálnější způsob přemístění komba, tzv. dvouchlapky.

Předlohou limitované řady 1923 k pětaosmdesátinám Jima Marshalla bylo jeho týmem originálně vyrobené 50W kombo JCM 2000 Dual Super Lead. Řada DSL zpočátku zahrnovala čtyři produkty - kromě 20W a 40W komb ji tvořily 50W a 100W hlavy, a přestože byla výroba 20W komba po několika letech ukončena, zbylé tři modely se stihly postarat o světový ohlas této velmi povedené série.