Line 6 POD HD - digitálně modelující multiprocesor

Nejnovější generace modelujících kytarových multiprocesorů se po podlahových verzích dočkala i známé ledviny. Uplatní se především ve studiu a pro home recording. Ovládání je poněkud méně pohodlné než u podlahových přístrojů, v kvalitě zvuku však za nimi nezaostává.

Na první pohled se podobá dřívějším „podům“, červenou barvu oválného plastového boxu však vystřídala antracitová. Uprostřed horního panelu je modře prosvícený grafický LED displej s regulovatelným kontrastem, z obou stran k němu přiléhá dvojice plošných tlačítek, mezi nimiž je vlevo potenciometr a vpravo čtyřpólový kruhový přepínač. Pod displejem jsou čtyři potenciometry pro editaci zobrazovaných parametrů a sedm tlačítek. Ta mají dvojí funkci: přepínají banky a presety a slouží také k řízení integrovaného looperu. To sedmé vpravo je vyhrazeno pro Tap Tempo a spouští také režim kytarové ladičky. Při okrajích je obloukovitě rozmístěno osm velkých potenciometrů. Drive, Bass, Middle, Treble a Presence ovládají parametry předzesilovače,

Tweak je programovatelný modulátor, Volume určuje výstupní úroveň modelovaného zesilovače a Master ovládá hlasitost souhrnného výstupu a sluchátek. Na zadní stěně zprava doleva vidíme XLR vstup pro mikrofon s regulačním trimrem, S/PDIF digitální výstup (koaxiální RCA), USB port, vstup pro externí pedál a dva jacky levého a pravého kanálu analogového výstupu. Kytara (nebo basa) a sluchátka se připojují také z boku, ale vepředu.

Architektura

V digitálních útrobách se skrývá dvacet dva zesilovačů, šestnáct reproboxů, osm mikrofonů, víc než stovka efektů, looper s kapacitou čtyřiceti osmi sekund a chromatická ladička. POD HD obsahuje dvě signálové sběrnice, které mohou být zcela samostatné, nebo vytvářejí částečně paralelní strukturu. Můžete použít dva paralelní vstupy (kytara a mikrofon) a stereo výstup můžete naprogramovat i jako dva oddělené mono kanály. Na každé sběrnici může být jeden zesilovač a libovolně seřazené efekty.Zesilovače prošly zásadní revizí, kterou vyjadřuje právě ona zkratka HD (High Definition).

Představují tak novou generaci digitálního modelování. Výrazně se posílila jejich reaktivita na dynamiku hry, na transientní zvuky, vznikající v souvislosti s různými hráčskými technikami a zvláštní pozornost byla věnována virtuálním elektronkám a nejrůznějším zvukovým elektromagnetickým procesům, které v nich z různých příčin vznikají a jsou podkladem oné jedinečné vřelosti a šťávy, které charakterizují typický zvuk elektrické kytary. Tentokrát se v Line 6 opravdu posunuli o velký skok dopředu. Počet nabízených zesilovačů je sice výrazně menší než v dřívějších POD (například v POD X3 jich bylo skoro osmdesát), ale o to víc vystupují rozdíly mezi nimi - výsledkem je snazší orientace a rychlejší volba. Barvu a charakter zvuku můžete ještě ve značném rozmezí doladit: kromě klasického nastavení drivu a ekvalizace předzesilovače máte k dispozici pět nových parametrů pro stav „elektronek“. Můžete tak detailně ovlivnit dynamickou reakci, sustain, šum ze zahřátí nebo interferenční brum síťové frekvence. Dokonce můžete měnit i bias výkonových elektronek a plynule tak přecházet od zesilovače třídy A k třídě AB. V krátké době se s těmito parametry naučíte zacházet a brzy zjistíte, že nabídka zesilovačů ve skutečnosti daleko přesahuje těch dvacet dva základních typů, jež jsou jako obvykle odvozeny od těch nejznámějších značek a typů, které přineslo posledních padesát let. Orientaci vám usnadní příloha k manuálu, v níž je u každého konkrétně uveden jeho reálný předobraz (názvy v POD jsou odlišné, patrně prevence copyright konfliktů).

Zvolíte-li zesilovač, nahraje se současně s ním i model odpovídající reprosoustavy. Ten ovšem můžete libovolně změnit, což otvírá další cestu k novému zvuku. K reprosoustavě patří i model snímacího mikrofonu a nastavení Air (to je umístění mikrofonu vzhledem k reproduktorům a případně i ambient virtuální místnosti). POD HD má volbu dvojího typu výstupu: tím základním je direct out, který obsahuje všechny komponenty, jež se na tvorbě zvuku podílejí. Je ideální pro přímý vstup do mixu. Druhá varianta neobsahuje reproboxy, mikrofony ani Air efekty. Je určena pro případ, že výstup z POD připojíte k externímu kytarovému aparátu. V takovém případě jsou k dispozici i duplicitní modely zesilovačů s koncovkou Pre (jako pre-amp). Jejich zvukový charakter je odlišný, protože je z nich vyloučen výkonový stupeň. Ze signálové cesty můžete ostatně vyřadit i celý zesilovač a použít POD jenom jako multiefekt pro čistý nativní signál z vaší kytary.

Efekty

Opulentní hromada efektů se dělí do deseti skupin. Ve skupině dynamických efektů je vedle Noise Gate ještě sedm typů kompresorů s různými charakteristikami. Distortion obsahuje patnáct zkreslujících algoritmů: overdrive, lampové i tranzistorové distorze, screamer, fuzz, oktávový i suboktávový efekt. Modulačních efektů je dvacet dva. Najdete tam panner, tremola, phasery, chorusy, flangery, ale i frekvenční shifter, kruhový modulátor nebo Leslie emulátor. Pozoruhodná je skupina Filter se sedmnácti algoritmy. Je to pestrá směsice různých frekvenčních auto-filtrů, je tam i auto-wah nebo Mutron, ale i vokodér, talk box a několik kytarových syntezátorů. Skupina Pitch má jen tři členy: basový oktáver, pitch glide (whammy efekt) a inteligentní harmonizér. Ten generuje druhý hlas ve zvolené tónině a jedné z osmi stupnic (včetně pentatonické nebo celotónové) v intervalu devět diatonických stupňů nahoru nebo dolů. Je velmi kvalitní, bez problémů zvládá ohýbání tónu, dokonce i v dvojhlasech, a unese umírněný akordický rozklad (s celými akordy už je přirozeně trochu potíž). Skupina EQ nabízí pět ekvalizérů (grafický, tři parametrické a LP/HP filtr).

V nabídce Delay je devatenáct zpožďovacích efektů (ping pong, analog, digital, modulační, echo, tape, reverse atd.). Reverbů najdete dvanáct (pružina, deska, hall, echo, ducking a zajímavé specifické ambienty). Ve skupině Volume/Pan nejsou efekty v pravém slova smyslu, umožňuje pouze ovládat hlasitost nebo panorama z externího pedálu. A poslední skupinu tvoří osm Wah procesorů.I efekty prošly v Line 6 důkladnou revizí - většinou povýšily do nejvyšší třídy, kterou v Line 6 dosud představovala řada Stompbox Modeler nebo aparát Vetta II.Všechny algoritmy jsou editovatelné, zvolené parametry můžete modulovat v reálném čase externími pedály nebo potenciometrem Tweak.POD HD zvládne maximálně osm efektů najednou bez ohledu na to, zda využíváte jedno nebo dvoukanálovou signálovou cestu.

Rozmístit je můžete v libovolném pořadí před zesilovačem i za ním. Na displeji se při zvolení presetu objeví grafické schéma, s jehož pomocí můžete skladbu i uspořádání kdykoliv manuálně změnit. Je tam i přístup na všechny parametry, editovatelné pomocí čtyřech funkčních potenciometrů pod displejem. Editace je někdy poněkud klopotná: má-li parametr velké rozmezí hodnot, budete je dost dlouho vytáčet, protože potenciometry mají jen jednorychlostní uniformní chod. Pro tyto účely je vhodnější komfortní grafický softwarový editor POD HD Edit, který si můžete zdarma stáhnout z webu Line 6. Práce s ním je intuitivní a velice rychlá.

Presety

Ve flash paměti je uloženo 256 továrních presetů a dalších 256 uživatelských si můžete vytvořit sami (můžete ovšem přepsat i ty tovární, protože nejsou uloženy v ROM). Vždy 64 presetů tvoří jeden Setlist, obsahující šestnáct bank po čtyřech presetech (tím se usnadňuje jejich vyvolávání pomocí tlačítek na panelu). Čtyři tovární setlisty sdružují podobné typy presetů (Best of HD, FX Heavy, Songs/Style a Bass/Aco/Voc), jejich uspořádání však lze měnit.

Looper

Umožňuje záznam až čtyřicetiosmisekundové audio sekvence, přehrávané ve smyčce, s možností neomezeného overdubu.

Pěknou vlastností je možnost volit pro každý overdub odlišný preset, takže můžete postupně složit pěkně komplexní strukturu, třeba i se zpěvem. Loper je totiž posledním modulem v řadě těsně před výstupem, takže zaznamená všechno, co se v PODu odehraje. Je ale také možnost přemístit ho na úplný začátek: pak nahrává čistý vstup a s každou změnou presetu se mění i zvuk playbacku. Přehrávat můžete i pozpátku, Jimi Hendrix by měl radost.

A ještě dvě pěkné vychytávky: hlasitost playbacku můžete nastavit samostatně, takže živě hraná kytara bude vždy o něco zřetelnější. A taky můžete přidat attenuator, který při postupně přikládaných vrstvách ty předchozí mírně utlumí. Čerstvě nepovedený overdub je možné smazat tlačítkem Undo.Nevýhodou naopak je, že záznam nečeká na signál a spustí se hned po stisku tlačítka Record. Pokud nepoužijete palec u nohy, tak smyčka vždycky začne pauzou, která uplyne, než přenesete ruku ke kytaře, a ze stejného důvodu pauzou také skončí, což z hlediska plynulosti rytmu není zrovna ideální.Problém odstraníte použitím pedálu FBV Shortboard nebo FBV Express - oba dovedou všechny funkce loperu ovládat.

USB

USB slouží k přenosu dat mezi POD HD a počítačem. Umožňuje tak update operačního systému a přístup na softwarový editor, s jehož pomocí navíc můžete archivovat jednotlivé presety, setlisty nebo kompletní výpis paměti.POD HD má však i funkci regulérního dvoukanálového AD/DA rozhraní s 24bitovým rozlišením a vzorkovacími frekvencemi 44,1; 48; 88,2 nebo 96 kHz. Obsahuje i automatický konvertor vzorkovací frekvence, který se vyrovná s případnou diskrepancí s nastavením nahrávacího software. Má také vlastní softwarový monitor s prakticky nulovou latencí poslechu. Platí to při minimální velikosti vstupního bufferu, což ovšem představuje značnou zátěž CPU počítače. Máte-li méně výkonný systém, budete možná muset zvolit přijatelný kompromis.

Vstupy a výstupy

Pro kytaru je určen klasický jack, a můžete připojit i basu, protože POD HD obsahuje i basové zesilovače a efekty. Mikrofon připojíte do XLR konektoru, vstupní úroveň lze regulovat přilehlým trimmerem. Kdyby se vám však hodil zdroj fantomového napětí, budete jej hledat marně.Kromě USB je digitální audio i na výstupu S/PDIF, což oceníte jako bezkompromisní možnost připojení k digitálnímu studiovému mixu.Do mixu můžete zavést i analogové výstupy (Left a Right), ale stejně tak poslouží i pro připojení k externímu zesilovači.Pro FBV pedál slouží konektor typu Ethernet. Pedál (Longboard, Shortboard nebo Express) umožní volbu presetů, řízení looperu a najdete na něm i veledůležitou šlapku, jejímž prostřednictvím můžete regulovat výstupní hlasitost, ale hlavně vybrané parametry, které k ní přiřadíte. Bez ní jsou například všechny efekty typu wah neovladatelné. Její funkci můžete sice nouzově delegovat na potenciometr Tweak, ale takové řešení vám zrovna při kvákání nijak zvlášť nepomůže. Mrzí mě, že v Line 6 pominuli možnost připojit standardní expression pedál, leckomu by to stačilo a bylo by to levné. Ale nestalo se, asi víme proč :-)

Nabízela by se i možnost použít MIDI kontrolér prostřednictvím počítače. I ta zůstala nevyužitá, možná proto, že MIDI protokol vůbec není v POD HD implementovaný a přenášená data mají nějaký vlastní formát. V žádném z manuálů totiž o MIDI není ani zmínka. Svědčí o tom i fakt, že v přístroji chybí možnost externí synchronizace. To je trochu ošemetné při spojení s počítačovým sekvencerem: můžete sice nastavit manuálně shodné tempo a jakžtakž nepříliš přesně odstartovat sekvencer podle blikání tlačítka Tap, ale po čase se téměř jistě obě tempa rozejdou, a už vůbec nemáte šanci reagovat na případné změny tempa v sekvenceru. Paradoxně přitom POD HD umožňuje nastavit časové průběhy v pohybu určitých parametrů i v notových hodnotách, ale udržet kvůli tomu krok se sekvencerem se vám bude dařit spíš jen náhodou, a to je opravdu škoda.

Závěrem

Není asi sporu, že generace POD HD patří k tomu nejlepšímu, co je dnes v oblasti digitálního modelování na světě k dispozici. Řadu předchozích produktů Line 6 ostatně dávno používají i největší kytarové hvězdy. Kytarističtí skeptici samozřejmě podotknou, že je to všechno sice pěkné, ale stále ještě to je jenom náhražka, protože „živý“ aparát je nezaměnitelný. Aby bylo jasno - ani o tom není sporu!Nelze však přehlédnout skutečnost, že komba řady Spider IV od Line 6 jsou už dlouhou dobu nejprodávanějšími kytarovými aparáty v USA a pravděpodobně i leckde jinde.

Dovolte mi zaspekulovat o důvodech. Jednak žijeme v postmoderní době a zvykli jsme si všechno relativizovat. Animovaný Avatar nás dojme stejně intenzivně, jako kdyby v něm hráli jen skuteční herci. Většina konzumentů rockové hudby houby pozná, jestli slyší genuine Mesa/Boogie Rectifier nebo jeho digitalizovaného avatara. Většina muzikantů to ví, a čím dál méně se proto rozpakuje sáhnout po zařízení, které za směšný peníz nabízí takovou zvukovou paletu, o jaké si i ten nejlepší poctivě rozhicovaný zesilovač může nechat jenom zdát, a to ještě s rizikem, že se mu z toho zpotí dráty.

U kytarových efektů je to ještě jednodušší - tam už ty pravé od modelovaných rozeznáte většinou jen na pohled, a zkuste si koupit sto krabiček a tahat je v kufrech. Tady na stole stojí věc, která je velká jako tři krabičky vedle sebe, a máte je v ní všechny.Dneska už prakticky nikdo nerozezná zvuk skutečných Hammondek od emulovaných v Nord C2 (to bylo prosím empiricky ověřeno!). Považuji za jisté, že není daleko doba, kdy totéž „neštěstí“ postihne legendární kytarové aparáty.A POD HD tu dobu nebezpečně přibližuje!