KRK Rokit 7 G4 - aktivní studiové dvoupásmové monitory

Tak mi na stole vykvetly jarní slunečnice. Ne sice skutečné, ty by už dávno zvadly, ale aktivní studiové monitory s jasně žlutými kevlarovými membránami reproduktorů. Tento design se výrobcům vyplácí nejspíš i obchodně, protože za těch třiatřicet let, co se monitory této značky a vzhledu vyrábějí, co firmu jistý Keith Klawitter založil, nezkoušeli nikdy design svých studiových monitorů nějak výrazněji měnit. Tedy pokud nepočítám verze se světle šedou barvou ozvučnic.

KRK Rokit 7 G4 - aktivní studiové dvoupásmové monitory
KRK Rokit 7 G4 - aktivní studiové dvoupásmové monitory

Předložené monitory jsou už čtvrté generace, jak praví G4 v typovém označení. Předchozí, třetí, měla uvnitř analogové zesilovače ve třídě A/B, což je vlastně béčko s trochu větším příčným klidovým proudem. Taky frekvenční korekce měla třetí řada zcela analogové. U G4 je to jinak - zesilovač je pulzní ve třídě D a před ním jsou k dispozici přednastavené korekce digitálního signálového procesoru, krátce DSP.

Vybavit aktivní reprobednu zesilovačem ve třídě D je vcelku módní záležitost, neb zesilovací moduly s touto technologií jsou už vcelku malé, provozně spolehlivé, a navíc účinné, tedy se v bednách tolik nehřejí a šetří místo pro chladiče. Psal jsem o nich už v minulém testu, kde spínaný zesilovač hnal vpřed malé diskotékové PA. Pokud tušíte, jak takové „zesáky“ fungují, nebo to tušit ani nechcete, přesuňte čivy své na další odstavec, ale budu stručný. Výkonové prvky, jež v klasických zapojeních fungují jako rychle se měnící odpory, a tím pádem se taky hřející, jsou zde nahrazeny sice podobnými prvky, fungujícími ale jako hodně rychle spínající vypínače. Spínače obecně vzhledem k tomu, jaký výkon jimi prochází, se nehřejí teoreticky vůbec, prakticky výrazněji méně. Na teplo se v nich totiž mění elektrický výkon, a ten jest součinem napětí a proudu, že ano. A na spínačích buď chybí to napětí (když jsou sepnuté), nebo zase proud (když jsou vypnuté). Jiný jejich stav je jen velmi krátký a přechodný. Zesilovaný signál se ale kvůli tomu musí upravit na sled stejně vysokých, ale různě širokých impulzů ve vysokofrekvenční oblasti (myšleno širokých v čase). Říká se tomu „pulzně šířková modulace”. Demodulaci zpátky provede na výstupu zesilovače dolní propust podobná výhybce v reprobedně.

Dosti teorií, hodina skončila. Neběhejte po chodbách a příště z toho bude písemka.

KRK Rokit 7 G4 - aktivní studiové dvoupásmové monitory
KRK Rokit 7 G4 - aktivní studiové dvoupásmové monitory

Popis vnější

Bedny na první pohled vypadají jako plastové, ale není to pravda. Materiálem ozvučnice je MDF, tedy zpracované dřevo. Dojem plastu dělá festovní svrchní lak či povlak, bůh ví, jak to tam dělají. Horní a obě boční stěny jsou zvenku hladké. V čele na vás kouká nahoře slunečnicově žlutá pecka palcového kevlarového „výškáče“. Vlevo pod ní je asymetricky umístěné firemní logo, podsvětlené bílou LED diodou. Spodní půli dominuje žlutá kevlarová membána nižšího pásma - jestli je to „střeďák“ nebo basák záleží vlastně na tom, jestli použijete ještě subwoofer. Číslo v typové značce napovídá, že by měl mít sedm palců. Díra v ozvučnici měla průměr 5,7”, velmi stručné technické údaje praví něco o šesti a půl palcích, ale kuchat bednu jenom kvůli ověření rozměru koše, na to mi jí bylo líto. „Reprák“ tam prostě byl. Dole vpředu uzavírá plochu obdélníkový otvor bassreflexového rezonátoru, pokračujícího dovnitř nahoru zahnutým plastovým nátrubkem. S citem se dá otvor použít i jako přepravní ucho, protože při přenášení jednoruč nemáte jinak bednu za co chytit.

Spodní stěna je téměř v celé ploše přelepena gumovou podložkou, která má tlumit vibrace její hmoty do okolí. Tedy aby bedna zvesela hrála, ale nic okolo ní do toho nedrnčelo. Je to asi o dost lepší nápad než nedávno děsně módní kovové, špičkou dolů obrácené jehlany.

Asi půlku plochy zadní stěny vyplňuje kovový černě nalakovaný panel, jenž kromě chlazení elektroniky ji taky drží. Asi ve třetině výšky z něj koukají tři prvky: vstupní konektor, displej a regulátor. Konektor je kombinovaná samice TRS-XLR čili čtvrtpalcový jack s cannonem. Skvělý to vynález lichtenštejnské firmy Neutrik, který se během pár let rozšířil do celého světa. Malý, modře podsvětlený LCD displej umí zobrazovat kostrbatá písmenka i jednoduché grafy nastavených charakteristik. Vpravo vedle něj je digitální regulátor, tedy po zoubcích poskakující kolečko regulující vše k nastavení a reagující i jako tlačítko.

Střed plochy zabírá firemní logo s typovým označením a sdělením, že bednu vymysleli v USA a vyrobili v Číně. Dole pak je ještě k přečtení číslo výrobku s čárovým kódem a vpravo dole kraluje samice na síťový kabel typu Schuco, tedy ten samý, co je v počítačích, i s přístrojovou pojistkou. Vlevo vedle nich je síťový vypínač. Tou sítí myslím rozvodnou napájecí síť 230 V AC. Bílým písmem tam stojí, že přístroj zvládne napětí od 100 do 240 voltů, a taky je zde uvedena proudová hodnota pojistky.

Kvůli níže uvedenému měření jsem si dovolil bednu otevřít. Vevnitř nešetřili plastovou tlumicí vatou, a co mě příjemně udivilo, že i kabeláž k reproduktorům a k čelní LED diodě měli omotanou molitanem, aby o něco nedrnčely. Na detailech poznáte mistra.

 

Příslušenství

K reprobedně jsou navíc nabízeny přídavné mřížky, pokud by při provozu vadily odkryté membrány reproduktorů, a ještě měkčí podložky, pokud by měla stát a hrát na něčem ještě vachrlatějším, než by zvládla standardně nalepená guma. O obojím jsem leda četl, ale nepředpokládám, že by měly dělat problémy.

KRK Rokit 7 G4 - aktivní studiové dvoupásmové monitory
KRK Rokit 7 G4 - aktivní studiové dvoupásmové monitory

Funkce DSP

Kde jsou ty časy, kdy vám k magnetofonu Tesla dodali sešitek s kompletními technickými údaji, pro debily chápatelným návodem k použití a listem s elektrickým schématem zapojení. V téhle krabici byl čtrnáctistránkový, velmi stručný a téměř zbytečný návod formátu A5 v šesti jazycích, z toho dva hodně neevropským písmem, do nějž se toho samozřejmě vešlo hodně málo, takže chvilku po zapnutí jsem měl pocit, že ta bedna je chytřejší než já. Na internetu je obsáhlejší manuál, pět stránek A4 ve formátu PDF pro každý jazyk, ale ani tam se toho o ovládání DSP příliš nedovíte. Musíte odezírat kostrbatá písmenka na displeji. Ale na něm je všechno celkem přehledné a logické, byť mrňavé. Jenom ikonku s nápisem back jsem měl za návrat k předchozímu nastavení a marně jsem hledal nějakou s nápisem quit nebo exit pro návrat do výchozího menu. Až po chvíli laborování jsem zjistil, že quit či exit je ta s back, a na pamatování předchozího nastavení se nehraje. Co si taky pamatovat na pěti přednastavených křivkách? Pět křivek na basy, pět na výšky, a když to pronásobíte, máte pětadvacet možných ekvalizačních nastavení uvedených v manuálu. Tři ochuzující křivky na basech, prostřední je rovná a poslední přidá 2 dB na 60 Hz. Výškové křivky jsou spravedlivější - dvě ochuzující, dvě přidávající a jedna rovná.

 

Mimochodem, kevlar je lehký kompozitní plast. Jde o para-aramidové vlákno, a je až pětkrát pevnější než ocel. Patentovala si ho firma DuPont v roce 1964 se svolením vynálezkyně Stephanie Kwolek. Obecně není moc vhodný do vlhkého prostředí a je citlivý na UV záření. Používá se mimo jiné do neprůstřelných vest, přileb, motorkářských kalhot a dokonce jako součást pancéřování tanků.

Přednastavené ekvalizéry mají znázorněnu charakteristiku graficky, ale nepředvádějí žádné frekvenční veletoče, slouží spíš k mírnému dorovnání reprodukce k akustické charakteristice místnosti, v níž monitory hrají. Třeba když vám jedna nebo obě bedny stojí v koutě, když je nezatlumeno nebo naopak přetlumeno ve výškách, když místnost sudově rezonuje na nepříjemných 200 Hz a podobně.

Úroveň hlasitosti měníte týmž kolečkem v jiném menu od -70 dB do +11 dB. Zdola do -24 dB skáčou úrovně po půl decibelu, vyšší úrovně pak po 0,1 dB, takže se dost natočíte, než škálu projedete celou. Úrovni 0 dB odpovídá podle manuálu citlivosti vstupů +4 dBU (tedy 4 dB nad jednotkou napětí tlačících 1 mW do 600 Ω, tedy citlivost 1,227652987983879778025172443568 voltů, pokud mi kalkulačka nekecá). Nejcitlivější nastavení +11 dB odpovídá citlivosti -10 dBV ,tedy 316,22776601683793319988935444327 mV (ty zlomky ale berte s nadhledem, desetina v elektrotechnice nebývá žádná míra, jenomže za víc písmenek v článku dostanu větší honorář).

 

Technické údaje

Na internetu najdete ke každému z modelů devět řádků technických údajů, z nichž čtyři patří rozměrům a hmotnosti. Tabulku přenáším i sem. Je vidět, že použitím pulzních zesilovačů si mohli dovolit větší rezervu výkonu, jenž je oproti řadě G3 zhruba dvojnásobný.

Daní za účinné spínané zesilovače ve třídě D je ale pronikání modulační frekvence v „nadslyšitelné“ oblasti do výstupu a k reproduktorům. To je taky důvod, proč výrobci u zařízení s pulzními zesilovači neradi udávají odstup signálu od šumu. Ve slyšitelné oblasti bývají hodnoty velmi dobré, ale mimo rozsah vašeho ucha to obvykle bývá horší. Leč normy uvažují neomezený rozsah frekvencí. Pokud by jej omezily, to bychom se teprve divili.

U testovaných vzorků jsem u zapnutých beden bez signálu naměřil na výstupu zesilovačů efektivní napětí 120 a 180 mV na frekvenci 595 kHz. Na rozdíl od totožného měření na jiném zařízení jiného výrobce v mém předchozím testům, jež se kvůli nevalným hodnotám a nevůli zúčastněných nakonec ani nedostaly na papír, jsou tyhle hodnoty zhruba o řád nižší, tedy lepší. Při zhruba dvojnásobné vzorkovací frekvenci. Takže i tímhle bedýnky prošly se ctí.

Mimochodem, kmitočet 595 kHz je už v rozsahu středních vln, ale žádný vysílající vysílač jsem na něm nenašel. Český rozhlas 2 vysílá až na vlně 639 kHz z Liblic u Prahy a z Ostravy-Svinova a Radiožurnál vysílá na dlouhé vlně 270 kHz z Topolné u Uherského Hradiště. Tudíž ani případné vyzařování modulační nosné, pokud by k němu došlo z kmitačky „výškáče“, by nemělo nic rušit.

 

Poslechový test

Zapnuto, připojeno, zahráno. Monitory jsou určeny pro rovný studiový poslech v přímém poli, takže je máte mít metr až tři od hlavy, a proto taky instalovaný výkon je zcela postačující. Vzhledem k tomu, že bedny v basech dohrají až k nějakým 42 Hz (obvykle pro útlum -10 dB), pokud nevyžadujete v prsa bušící basy, nepotřebujete k nim subwoofer. Nepostrádal jsem ho. A jak jsem předpokládal, přednastavené křivky měnily barvu zvuku na hranici poznatelnosti, což je běžné u zařízení vyšších tříd.

 

Závěrem

Souhrnem pravím, že monitory hrají velice dobře. Čistý, jasný, žádnou ostrou korekcí nepřišlechtěný zvuk. Digitální signálový procesor funguje v rozsahu, pro nějž je určen, tedy pro kompenzaci akustických nectností prostoru, a střední vlny, na nichž zesilovač „vysílá“, vám ani nevyvrtají díru do hlavy a asi neuškodí ani jinak. Jako aktivní referenční monitor do menšího studia či střižny jej mohu jen doporučit.

 

Info:

KRK Rokit 7 G4 je referenční studiový aktivní monitor s vestavěným zesilovačem ve třídě D a signálovým procesorem. Cena je 6690 Kč.

 

Plus:

kvalitní studiový referenční zvuk.

příjemný vzhled

 

Mínus:

Málo technických údajů.

Musel jsem bedny vrátit distributorovi.

 

Technická specifikace

  

frekvenční rozsah 42 Hz až 40 kHz
maximální akustický tlak (SPL) 10 dB
celkový výstupní výkon obou zesilovačů 145 W
vstupní impedance symetrických vstupů 5,12 kΩ
vstupní konektor symetricky zapojený TRS/XLR
rozměry (výška x šířka x hloubka) 339 x 225 x 284 mm
hmotnost 7,6 kg

 

http://www.krksys.com/Studio-Monitors/ROKIT-7-G4

Psáno pro časopis Muzikus