Jim Dunlop ZW-45

Jim Dunlop ZW-45
Jim Dunlop ZW-45

Seriál "Zakk Wylde Signature" nejen kytarově šikovného Jeffa Wielandta pokračuje dalším dílem. Závěrem testu "Wylde overdrive" -(MXR ZW-44, Muzikus č. 11/04) jsem zmínil očekávání "Wylde wah". Ujařmilo se a divoké kvákadlo je na světě.

Signovaná řada tohoto fousatého a rozčepýřeného (i verbálně) divočáka stojí za trochu pozornosti. Schválně sledujte: po úvodním nástupu výrobce kytar Gibson s modely ZW (test Muzikus č. 3/04) Buzzsaw a Gumbo nastoupil i Epiphone a hned na to přispěchala další ikona - Marshall oslavuje návrat do minulosti (JMP i JCM pro americký trh byly kdysi standardně osazovány výkonějšími "flaškami" 6550) a v celosvětově omezené 600ks sérii je Marshall ZW po modelu Slash teprve druhým signature modelem v historii firmy. A to je teprve začátek - americký výrobce strun GHS přispívá svou troškou do divokého "signature" mlýna dvěma ZW sadami, zatímco Jim Dunlop si, se zalíbením v divoce vyhlížejících kytaristech (D. Darell, K. King), nemohl nevšimnout rtuťovitého, a teď i řádnými vousisky obrostlého Jeffa, a po již zmíněném nášlapném detonátoru v podobě overdrive ZW-44 pokračuje kvákadlem ZW-45. A opět se proslýchá, že další na řadě je chorus - no, uvidíme. Už se vám zdá, že je maličko "přezakkováno"? Ale kdež - firma Electro-Voice uvedla na trh první signovaný (hádejte kým): reproduktor s názvem Black Label. A aby toho nebylo málo, jsou k sehnání dokonce i kanady, ano ty roztomilé botičky dohola proplešlých pravověrných, s povědomým černobílým terčíkem. Proti gustu žádný dišputát, koneckonců je to byznys, na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že Zakk drtivou většinu "svých" modelů skutečně používá. Výjimkou potvrzující pravidlo je v tomto případě jen kytara Epiphone ZW, která nikdy nebyla v žádné jeho koncertní či studiové výbavě. Tak trochu se to týká i aparatury Marshall, protože na podiu Zakk blonďatými kučerami krouží nad "svými" prázdnými, jako zesilovač vypadajícími krabicemi, zatímco zvuk žene přes původní staré osmistovky ze sedmdesátých a osmdesátých let - a ty jsou přepečlivě uložené v rackových casech a schovány za hradbou signature beden. Mimochodem, v té hradbě skutečně hrají jen dvě bedny - a ty jsou osazeny právě reproduktory EVM, zatímco Marshall ZW boxy jsou osazovány Celestion Vintage či Greenback. Pro úplnost je však potřeba dodat, že Zakkovo paralelní "ďábelské dvojče" v Black Label Society Nick Catanese hlavy Marshall ZW skutečně používá... a zvuk má výtečný.

Omlouvám se za poněkud rozsáhlejší úvod testu, ale "signature byznys" Zakka Wylda nemá, podle mého názoru, v současném hudebním světě konkurenci.

 

Popis

ZW-45 vás na první pohled zaujme svojí nedokončenou povrchovou úpravou, kdy surový nerez nese ještě stopy po opracování. Jen nášlapný pedál je přelepen gumovou podložku s reliéfem wyldovského terče, s nápisy z které že strany se do krabice zapojuje kytara a odkud má vést kabel do zesilovače. Kromě těchto dvou jackových zdířek je zde ještě vstupní konektor pro síťový adaptér pro kytaristy, kteří se nespoléhají na bateriové 9V napájení. Baterie se dá do přístroje umístit po odklopení plastového víčka zapuštěného do spodního plechového krytu - je to mnohem praktičtější než u starších Dunlop pedálů, kde bylo nutné nejprve odšroubovat čtyři šrouby k odklopení celého krytu. Kromě hlavního ovládacího mechanismu - pedálu - nemá ZW-45 žádné další přepínače či ovladače. Z přepravního, tvrdě kartónového obalu na vás však vypadne dlouhý imbusový klíč s červenou rukojetí a po chvilce zmateného šmejdění, kde že se má co utahovat, zjistíte, že slouží k nastavení tuhosti pohybu pedálu. Pod pomyslnou "patou" se skrývá mechanismus zajišťující tuto vymoženost. Popravdě řečeno, nejsem si jist, zdali si to zaslouží kdovíjaké pochvalné ódy, snad jen kytaristé používající kvákadlo jako filtr na určité frekvenci ocení tuto možnost pro jeho stabilnější fixaci. Spartánsky jednoduchý vzhled kvákadla připomíná starší modely JH-1 nebo Cry

Jim Dunlop ZW-45
Jim Dunlop ZW-45

Baby GCB-95 . Nejen nápis Cry Baby s dodatkem Wylde na čelní stěně ozřejmuje i zvukovou inspiraci (ačkoli posunem rozsahu pedálu směrem k nižším frekvencím spíše připomíná již zmíněný JH-1). Pohledem do vnitřností přístroje je tato příbuznost zřejmá, deska tištěných spojů je totožná, součástky se zdají identické, a proto je třeba věřit zmínce v návodu, která hovoří o jejich úzkostlivém výběru. K identifikaci opravdu znatelného rozdílu však nemusíte nahlížet do útrob přístroje, Dunlop se už na přepravním, mimochodem nápadně zebrovitě vyvedeném obalu, chlubí použitím znovuobjeveného italského fázového toroidního induktoru červené barvy. Pro úplnost je, myslím, vhodné zmínit i existenci fázového Cup Core induktoru žluté barvy a fakt, že se obě tyto původně italské součástky dříve osazovaly do různých typů kvákadel a dodnes je jim připisován významný podíl na "zpěvném a sladkém" kvákání. Dnes můžete červený Fasel najít i v dalších kvákadlech katalogu Dunlop (např. Dimebag DB-01 wah, Cry Baby 535Q multiwah apod.)

 

Zvuk

Přímým porovnáním se ZW-45 skutečně blíží JH-1 více než Cry Baby. Zajímavé je, že ačkoli se zde nejedná o plnohodnotný true bypass (i když signál prochází skrz i při absenci napájení), lze významné rozdíly v barvě zvuku zaznamenat i v tomto "bypass" režimu. ZW-45 se zde chová plněji a přirozeněji než konkurenti a stejně se projevuje při aktivaci wah efektu - kvákání. Zatímco největší barevné změny se např. u Cry Baby odehrávají v horní části zvukového spektra, jednoznačnou devizou "divoké žáby" jsou středy. Podobně jako u ZW-44 overdrivu zde tým kolem Zakka kladl jednoznačně důraz na průraznost a kultivovanou transparenci středů s maximálním uchováním původní barvy nástroje. Proto je při jednodušších propojeních (např. kytara-wah-zesilovač) zvukově opravdovější, avšak při složitějším řetězení krabiček a nutném nárůstu nepříznivého vlivu spojovacích míst může být tato vlastnost dvousečná... Už se těším na chorus - že by ZW-46?

 

Cena:

Jim Dunlop ZW-45 je signature model kvákadla Zakka Wylda. Jeho doporučená cena je 4790 Kč.

 

Plus:

respektování zvukového charakteru kytary

vhodně zvolené barevné filtry

bytelná, pevná konstrukce

 

Mínus:

cena

Psáno pro časopis Muzikus