Fostex VF160 - digitalní HDR zařizení

Fostex VF160 - digitalní HDR zařizení
Fostex VF160 - digitalní HDR zařizení

Někdy před deseti lety jsme se s kapelou rozhodli poprvé něco natočit v opravdovém studiu. Rozbili jsme tedy všichni prasátka, probrali inzeráty a hurá do studia v očekávání zážitku nahrávání v profesionálním prostředí. A pak už jsme se jen nestačili divit. Nejdřív jsme zvukaře přivedli v údiv tím, že máme živé bicí, pak zas on nás tím, že má k dispozici jen čtyři stopy nahrávané na obyčejnou kazetu a nahrávat se bude u něj v pokoji. Demo jsme nakonec nějak natočili (upřímně řečeno, kvalita nahrávky odpovídala naší tehdejší hráčské zručnosti), já si však tehdy řekl, že bych si podobné domácí studio mohl pořídit také. Stalo se - a za tu dobu jsem pouze šumící čtyřstopý kazeťák vyměnil za počítač, na kterém se dělá fakt bezvadně. Akorát není díky své konstrukci, citlivosti na prach, křehkosti apod. vhodný na záznam v terénu, takže vzít ho na natočení záznamu koncertu bych se asi trochu bál. Nyní se ale na trhu objevilo několik zařízení, pro která by to určitě nebyl žádný problém. Jedním z nich je i Fostex VF160. Toho jsem si na vánoční svátky vypůjčil domů, aby mu za výlohou Music Centra nebylo smutno.

 

Popis

Fostex VF160 je digitální harddiskové vícestopé nahrávací zařízení se dvěma vestavěnými efektovými jednotkami. Celkový počet stop je 24, jen 16 z nich ale může být současně aktivních, zbylých 8 slouží třeba k uložení dalších verzí jednotlivých nahrávek. Samplovací frekvence je stejná jako na CD, tedy 44,1 kHz v rozlišení 16 bitů, rekordér je schopen nahrávat/reprodukovat v pásmu 20 Hz-20 kHz. Rozměry 401x110x370 (šířka,výška, hloubka) a váha 6 kg umožňují pohodlné přenášení. Na obrázcích je vidět, že celé zařízení vypadá jako malý mixpult. Největší část horní desky zabírají posuvné potenciometry odpovídající jednotlivým kanálům. V pravém horním rohu je umístěn podsvícený sedmiřádkový displej, na kterém se zobrazují všechny potřebné informace. Úplně dole pod ním najdeme Jog kolečko určené např. pro pohodlnou editaci panoramy. Naprosto dokonale ale slouží k pomalému ručnímu "převíjení" při přesném hledání určitého místa na "pásku", tak jak ho známe z analogových vícestopých magnetofonů. Zde ovšem díky digitální technologii můžeme nejen slyšet, ale i vidět jednotlivé zaznamenané vzorky na displeji se zvětšením 1, 2, 4, 8 nebo 16x.

 

Mixpult

V analogové části VF160 je osm vstupů (jack 6,3 mm) označených A až H se samostatnými potenciometry Trim, regulujícími vstupní úroveň od mikrofonní až po linkovou. Na vstupech G, H jsou k dispozici také mikrofonní cannony s možností phantomového napájení +48 V a inserty pro připojení externí efektové smyčky realizované stereo jacky 6,3 mm. K připojení se používá Y kabel, na jehož jednom konci je stereo jack v zapojení: výstup do efektu na špičce konektoru, uprostřed zpětný signál, na obvodu společná zem. Na druhém konci je potom jeden mono jack pro vstup efektu a druhý pro výstup. Pokud jsou propojeny linkové vstupy G, H, dojde k automatickému odpojení odpovídajících cannonů. K dispozici je dále digitální optický vstup pro připojení stereo S/P DIF nebo osm stop Adat. Při použití Adat tak lze k osmi analogovým vstupům přidat ještě osm digitálních a nahrávat tak maximálně 16 stop najednou.

Celá část mixu má k dispozici celkem čtyři sběrnice - Master (finální mix), Record (nahrávací stereo sběrnice), Effect1/2 (interní efekty) a Aux1/2. Na výstupu na zadní straně přístroje je k dispozici pár cinch konektorů Master Out, stereo jack Aux1/2 out (opět třeba použít Y kabel) a digitální optický výstup pro připojení stereo S/P DIF nebo Adat.

Vedle vstupů na vrchní části jsou dále umístěny dva jacky monitorovacího výstupu s regulací hlasitosti, který je posílán i na vedlejší sluchátkový výstup, opět s vlastním regulátorem hlasitosti.

Kromě výše popsaných vstupů a výstupů můžeme rekordér připojit k libovolnému MIDI zařízení, ať v režimu Master nebo Slave, kdy k dosažení synchronizace VF160 používá režim proměnné rychlosti přehrávání. Výhodnější se mi zdá použití v režimu Master, kdy s nahraným materiálem synchronizujeme třeba sekvencer s dalšími MIDI stopami.

 

HDR

Nahrávání může probíhat ve dvou režimech. V režimu Direct record jsou analogové vstupy A-H přímo přiřazeny stopám 1 až 8, respektive 9 až 16 bez možnosti efektování nebo mixu. Je samozřejmě také možné takto nahrávat všech 16 stop najednou, v tom případě ale vždy dvě stopy obsahují stejný záznam. Když však použijeme také digitální vstup formátu Adat, můžeme nahrávat do všech 16 stop tak, že v osmi z nich bude záznam z analogových vstupů a ve zbylých záznam z Adat. V režimu Buss record je signál ze vstupů poslán na stereo nahrávací sběrnici s možností využití interních i externích efektů a potom zapsán do zvolených stop. Současně s nahráváním můžeme poslouchat již nahraný materiál, vždy ale platí, že celkový počet současně přehrávaných i nahrávaných stop nesmí přesáhnout 16. VF160 vlastně simuluje chování analogového magnetofonu, je však postaven na principech hard disc recordingu (HDR), kdy je místo pásky použit pevný disk umožňující kromě záznamu více stop najednou také téměř okamžitý přístup k jakékoliv části nahrávky bez nutnosti zdlouhavého převíjení a nedestruktivní editaci. Podrobné vysvětlení HDR už bylo v Muzikusu zveřejněno, takže případné zájemce o další informace odkazuji na články v minulých vydáních. Interní harddisk dodávaný s VF160 je standardní 20GB Maxtor připojený přes IDE. Při počtu 16, respektive 24 stop a frekvenci 44,1 kHz je kapacita pro začátek více než dostačující. Na disku může být až 99 programů, což jsou vlastně jednotlivé nahrávací projekty obsahující maximálně zmíněných 24 stop. Každému programu je možné přiřadit jméno, nebo prostě nechat přednastavené číslo. Léty ověřené pravidlo říká, že i sebevětší disk se jednou zaplní. Potom nezbývá než koupit jiný, nebo něco smazat. Jednou z možností, jak uvolnit místo, je zazálohovat (viz dále) a potom smazat celý disk (dá se i přeformátovat), smazat libovolný program, stopu nebo třeba jen její část . Aby bylo možné se stopou pracovat, je nutné, aby byla mezi těmi šestnácti v aktivní části. Přesouvání mezi jednotlivými částmi, stejně tak přečíslování stop nebo kopie mezi nimi jsou velmi snadné operace. Stačí zvolit číslo zdrojové a cílové stopy a je to. Dokonce je možné najednou přesouvat všech osm neaktivních stop do aktivní části nebo zpět. Pro ušetření počtu stop můžeme využít také ping-pong nahrávání v režimu Buss record, kdy můžeme mixovat až 15 stop do jedné nebo 14 do dvou jako stereo. Kdo někdy podobné věci dělal třeba na již zmíněném čtyřstopáku, bude určitě příjemně překvapen jednoduchostí, s jakou takovéhle remixy VF160 zvládá - a hlavně, bez ztráty kvality. Nahrávka může být zpomalena až o +/- 6%, ale stejně jako u magnetofonu to má vliv na ladění. Výhodou je zabudovaný metronom, který sice při reprodukci zabírá jednu stopu, a jeho zvuk není příliš výrazný, odpadá tím ale nutnost externího kliku, používaného pokud chceme při nahrávání udržet přesné tempo. Rychlost interního tempa lze nastavit jako kombinaci taktu (3/4, 4/4 atd.) a tempa (30-250). Místo, odkud se bude nahrávat a kde nahrávání skončí (Punch-in/Punch-out), lze za použití časového kódu nastavit dopředu, nemusíme tedy nic mačkat a můžeme se soustředit na hru. Další možností je použití nožního přepínače, který se připojuje do jack konektoru na zadní straně.Celkově je nahrávání poměrně jednoduché, stačí jen nastavit zdroje signálu, upravit gain, panoramu, případně dále zmíněné efekty a vybrat nahrávací stopy.

 

Interní efekty

Efektová sekce je tvořena dvěma DSP jednotkami, z nichž první nabízí 28 programů Reverbu a Delay, druhá potom navíc ještě dalších deset programů obsahujících Delay, Chorus, Flanger a Pitch shift v rozsahu +/- 2 oktávy. Parametry efektů jsou nastavitelné, nejsme tedy omezeni pouze na nastavené hodnoty. Díky systému několika sběrnic lze efekty využít jako master, ale také při nahrávání, nebo při ping-pong nahrávání. Celková úroveň zvuku efektů je dobrá a odpovídá dnešní úrovni DSP. I tady platí, že méně je více. Při nevhodném nastavení hodnot jsou efekty spíše na škodu, příkladem je třeba příliš mnoho reverbu, kdy z nahrávky uděláme nekonkrétní mišmaš. Doporučuji v maximální míře nahrávat neefektovaný signál, a nepřipravit se tak o možnost použít další efekty při finálním mixu.

 

Zálohování

VF160 je vlastně počítač, i když to tak na první pohled nevypadá. Má pevný disk, který je potřeba zálohovat z minimálně dvou důvodů. Tím prvním může být naplnění kapacity disku, tím druhým prevence ztráty nahrávek z důvodu poruchy disku. Pro tyhle účely je tahle mašinka vybavena více než dobře. Obvyklou možností je použití digitálního rozhraní. V případě Adat zálohujeme vždy osm stop najednou, S/P DIF zařízení, např. DAT, zvládá jen dvě stopy. Na ty se postupně musí uložit všech 24 stop. Při průměrné délce skladby tři minuty by to trvalo zhruba 36 minut, tedy 12x déle než je skutečný čas dané nahrávky. Elegantnější možností je použití vypalovačky, která kromě ukládání dat umožňuje i přímé načtení audio stop ze zvukového CD. Zálohovat tak můžeme buď jako datové CD, nebo vypálit výsledný mix jako audio CD s možností přidat mezi jednotlivé stopy 2s ticha. Podporována jsou i media CD-RW, rychlost záleží na použité vypalovačce. Určitě nejrychlejší možností je použití harddisku nebo jiného SCSI zařízení. Tahle varianta nabízí také ideální možnost přenosu dat do počítače k následnému zpracování. VF160 buď ukládá data ve vlastním formátu, poradí si také s max. 1GB velikými disky formátovanými pod DOS. Já jsem k přenosu tam i zpět použil 100 MB ZIP drive. Při dodržení postupu a systému názvu souborů dobře popsaných v manuálu vše funguje v pohodě. Při načítání zvukových souborů však existuje určité omezení, a tím je frekvence 44,1kHz. Totéž platí i pro nahrávání nebo synchronizaci přes digitální vstup.

 

Celkový dojem

Zkoušel jsem nahrávat ze všech analogových vstupů i z S/P DIF a vše fungovalo bez problémů. Na některých stopách se občas ozývaly lupance, které se mi bohužel nepodařilo odstranit. Bylo to ale asi způsobeno sítí 220V, protože při přehrávání dema nahraného od výrobce se lupance vyskytovaly také. Že by tedy byly součástí záznamu, se mi zdá málo pravděpodobné. Ve srovnání s počítačem mi trochu chyběla možnost nahrávat pohyby potenciometrů mixpultu v reálném čase, takže při přehrávání je vše automatizováno. I tady však VF160 nabízí pomoc. K dispozici je 100 scén obsahujících údaje o momentálním nastavení mixu, které můžeme přiřadit k libovolnému místu skladby podle časového kódu a při přehrávání znovu vyvolat. Nejvíc spokojený jsem ale byl s tím, že jsem mohl v klidu nahrávat na chalupě bez složitého stěhování techniky. Po návratu domů jsem jen přenesl nahraný materiál do počítače, kde jsem s větším komfortem udělal zbytek. Kdybych ale nebyl zvyklý na svoje programy, určitě bych většinu práce zvládl přímo na VF160, které tak nabízí víc, než jsem od něj čekal.

 

Závěr

Fostex VF160 jsem testoval s cílem zjistit, nakolik se dá použít jako kvalitní přenosné nahrávací zařízení poskytující základní editační možnosti, rozumný komfort a dostatečnou odolnost při přenášení. Výsledek splnil moje očekávání, i když bych možná uvítal trochu větší displej, aby ovládání bylo ještě přehlednější. Tuhle mašinku mohu doporučit všem, kterým z nějakých důvodů nevyhovuje práce na počítači, nebo, tak jako já, hledají přenosnou alternativu se zachováním co nejvíce výhod, na které jsme zvyklí při HDR. Abych nezapomněl, cena u dovozce, kterým je Praha Music Centrum, činí 49 990 Kč včetně DPH.

 

Info:

Fostex VF160 je digitální harddiskové šestnáctistopé nahrávací zařízení se dvěma vestavěnými efektovými jednotkami, 20GB pevným diskem a možností spolupráce s libovolným SCSI zařízením včetně vypalovačky.

 

Plus:

vyměnitelný hard disk

zálohování na DOS disky

grabování a vypalování CD

zabudované efekty

 

Mínus:

frekvence pouze 44,1

Psáno pro časopis Muzikus