přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

softwareExtrémně osobní DAW - aneb vlastní plug-iny a rozšíření

9.12. | Autor: Martin Jirsák | sekce: pro muzikanty - testy
Extrémně osobní DAW aneb vlastní plug-iny a rozšíření

Víte, že existuje DAW, kterou si můžete poměrně snadno rozšířit pomocí vlastních funkcí a plug-inů? A to ani nemusíte umět programovat (ačkoliv když to umíte, může být váš život ještě jednodušší). Již nějaký pátek (také víkendy, svátky a dovolené) tento pro mne fascinující svět přizpůsobení si DAW sleduji a praktikuji a chci se s vámi o něj podělit. Řeč bude o jistě velmi známém DAW Ableton Live, jeho hardwarovém ovladači Push a o vývojářském nástroji Max for Live (někdy též označovaném jako Max4Live). A v navazujícím seriálu si vytvoříme řadu různých drobných vylepšení Ableton Live a hlavně se s Max for Live naučíme pracovat, takže pak si budete moci vytvářet vylepšení a plug-iny úplně sami (nejen jednoduchá, ale i velmi komplexní).
Nejdříve si v rychlosti zrekapitulujeme, k čemu jsou tyto jednotlivé komponenty dobré a co vlastně dělají. Potom se podíváme na základy onoho vývojářského nástroje, abychom se v příštích dílech už rovnou mohli pustit do díla.

Extrémně osobní DAW - aneb vlastní plug-iny a rozšíření



Ableton Live
Velká většina z vás asi ví, o čem je řeč. Ale znáte to, co si člověk neudělá sám... Dle vlastních slov výrobce: „Live je software pro tvorbu hudebních nápadů, jejich přepracování do finálního songu a dokonce jeho vzetí na pódium.“ Podobný hudební software obvykle označujeme jako DAW (Digital Audio Workstation, tedy digitální zvuková pracovní stanice). Oproti velké většině ostatních DAW je Live zaměřen právě na hudební produkci (s počítačem) na pódiu. Tomuto úkolu se věnuje již od roku 2001, kdy byla 30. října vydána úplně první verze Ableton Live 1.0 pro Windows a Mac OS X. Nalezený screenshot dokonce pochází ze starší verze operačního systému Mac OS 9. První verze Mac OS X 10.0 byla představena jen o pár měsíců dříve, 24. března 2001. Z daného screenshotu vidíme, jak si je tato dnes již více než šestnáct let stará aplikace v zásadě stále podobná. Tehdejší verze počítala s rozlišením monitoru 800 x 600 a vyžadováno bylo celých 128 MB RAM. Velmi zajímavý je i obchodní model firmy Ableton (mimochodem, firma sídlí v Berlíně jako několik dalších významných firem z oboru). Po dlouhá léta byl software Live jediným produktem firmy Ableton. Vše tedy bylo vsazeno na jednu jedinou kartu. A obchodní model byl postaven především na licencích zvaných. OEM. Tedy na tom, že Ableton Live (Lite) se k uživatelům dostal „zdarma“ přibalený k různému hudebnímu hardwaru (nejčastěji zvukové kartě, MIDI klaviatuře nebo jinému MIDI ovladači). Firma Ableton získávala (a stále získává) z každého prodeje takového hardwaru, k němuž byl Ableton Live (Lite) přibalen, určitou částku. To je obchodní model OEM. Další příjmy pak plynou z upgradů na vyšší verze Ableton Live, dnes pojmenované (od nejzákladnější k nejpokročilejší) Intro (dříve Lite), Standard a Suite. A samozřejmě i ze zakoupených nových licencí (to bylo zejména v minulosti ale spíše vzácností, protože Ableton Live Lite byl přibalován opravdu snad skoro ke všemu). Obchodní model firmy je i dnes velmi podobný. Jen se jistě změnil poměr příjmů z různých upgradů. Očekával bych snížení příjmů z OEM a zásadní zvýšení příjmů z prodeje upgradů z nižších verzí Ableton Live na současné verze (dnes 9.5) a rozhodně i z prodeje hardwarového ovladače Push. Firma již tedy není stoprocentně závislá pouze na jediném produktu, ale i tak se nadále vše točí hlavně okolo Live. Ale zdá se, že to funguje výborně.

Extrémně osobní DAW - aneb vlastní plug-iny a rozšíření



Jedinečnost t=to DAW spočívala (a v podstatě dodnes zůstává, i když pár dalších firem už tento koncept také okopírovala) v matricovém zobrazení. Jednotlivé sloupce reprezentují kanály (nebo to můžeme chápat i jako zvuky či kategorii zvuku) a řádky reprezentují jednotlivé úseky songu (předehra, sloka, bridge, refrén atd. atd.). Vtip spočívá v kombinování jednotlivých hudebních prvků v reálném čase. Samozřejmě že můžeme spustit přehrávání předehry a budou znít všechny patterny, které jsme do předehry zařadili. Důležité je ale to, že můžeme pro dnešní večer nakombinovat předehru tak, že třeba basa bude hrát pattern, který je jindy určen pro bridge. A třeba dnes začneme bez bicích. Zkrátka máme k dispozici matrici hudebních motivů a patternů, které jsou logicky kategorizovány (sloupce = typ zvuku, plus/mínus; řádky = část songu, plus/mínus), se kterou můžeme volně pracovat (spouštět/nespouštět jednotlivé patterny/pole matrice). K tomu všemu ale můžeme s jednotlivými patterny okamžitě a živě manipulovat a v reálném čase je měnit. Tyto paterny tedy často slouží jako výchozí základní motivy, okolo kterých umělec během představení v reálném čase improvizuje (nebo živě hraje připravený program). Koncept, který naprosto přesně pasuje pro řadu současných hudebních stylů (nebo možná naopak, spousta současných hudebních stylů je postavena právě na této koncepci).
Pouze ukázka, celý článek si můžete přečíst v časopise Muzikus 2017/12 nebo v jeho elektronickém vydání.

Psáno pro: časopis Muzikus 2017/12

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/Extremne-osobni-DAW-aneb-vlastni-pluginy-a-rozsireni~09~prosinec~2017/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.