Everly X-Rockers

Podladěné kytary jsou dnes v módě - značná část mladých kytaristů už nemá za nedostižný vzor bleskurychlá sóla heavymetalových střelců z 80. let, ale spíš touží po hutném, pořádně zkresleném zvuku, jednom z příznaků numetalové vlny. A když už basové korekce na aparátu nestačí, je holt potřeba celý potah trošku popotáhnout směrem dolů. Extrémní podlaďovači narážejí na problémy s menzurou a laděním oktáv, ti konzervativnější (čti o jeden až čtyři půltóny podlaďující) alespoň na problémy s výběrem strun.

Pro standardní E ladění existuje takřka nepřeberná škála různých sad, takže není takový problém najít si tu vyhovující. Podladění hráči pak sahají po tlustších sadách pro bluesmany, custom sadách (Zakk Wylde) nebo zůstávají u svých oblíbených "desítek" a stěžují si na neustálé rozlaďování.

Everly X-Rockers je sada pro ty, kteří tuto volbu zatím nedořešili ke spokojenosti. Vyrábí se ve třech variantách - jedna doporučená pro podladění do D (011,015, 020, 036, 048, 056), další do C# (012, 016, 022, 038, 048, 060) a konečně nejtlustší "céčková" (013, 017, 024, 042, 056, 065). Mně se do spárů dostal zlatý střed - tedy, dle výrobce, "cisková" sada. Rozhodl jsem se nicméně tohoto doporučení nedbat a zkusit mnou často používané D ladění. Struny mě hned zpočátku velmi potěšily značnou stálostí - po natažení, naladění a chvíli energického hraní bylo potřeba jen mírně dotáhnout g. Chvíli jsem si pochopitelně zvykal na "přitvrzení" oproti mnou (dosud) používané sadě ZW (10-60), ale radost z vyšší stálosti ladění a ze zvuku, který byl pěkně čitelný i při pořádné dávce zkreslení, převážila nad bolestí z otlačených prstů. Po cca čtrnácti dnech poctivého hoblování nepozoruji výraznější změnu charakteru zvuku. Nicméně nebudu zde tvrdit, že se jedná o univerzální potah - pokud preferujete čisté zvuky, pak za a) nejspíš nepodlaďujete (výjimky prominou) a za b) budete mít nejspíš favority v jiné cenové kategorii. Za cenu 189 Kč jsou Everly X-Rockers určitě dobrou volbou na cestě za pořádně hutným, moderním zvukem a masivními mozoly na levačce. Nic víc, nic míň.

Psáno pro časopis Muzikus