ESI ESU 1808 - nejen pro domácí studia, ale i pro profíky…

ESI ESU 1808 - nejen pro domácí studia, ale i pro profíky…
ESI ESU 1808 - nejen pro domácí studia, ale i pro profíky…

Na úvod bych vám chtěl představit tuto externí zvukovou kartu s USB 2.0, která má velmi slušné parametry profesionálních „zvukovek“. Díky těmto parametrům se dá použít i v profesionálních studiích.

V krátkosti jednoduchý popis

Ve výbavě najdete šestnáct analogových vstupů, z nichž jsou dva mikrofonní s indikací úrovně a fantomovým napájením, další dva vstupy jsou kytarové (jack, Hi-Z) a dále je k dispozici dalších dvanáct vstupů (jack).Takže s vhodným softwarem (s kartou je dodáván Steinberg Cubase LE4) jste schopni nahrát zároveň kapelu o dvou zpěvácích, kytaře, basové kytaře, klávesách a kompletních bicích. Když k tomuto připočtete kvalitu nahrávání v kvalitě 24 bitů/96 kHz, tak není již co řešit. Dále je potřeba se zmínit o osmi analogových výstupech (jack), dále je zde rozhraní MIDI a S/PDIF. Propojení s počítačem je přes rozhraní USB 2.0 kabel a kompatibilitu zajišťuje podpora ASIO 2.0, GSIF 2.0, WDM a Core Audio pod systémy Windows a Mac OS X.

 

Co je třeba udělat, aby vše fungovalo

Nainstalovat drivery z CD a poté kartu v ovládacích panelech nadefinovat jako výchozí zařízení. Sám jsem měl problém, protože, ač jsem měl tuto zvukovou kartu ESU 1808 správně nadefinovanou, nějak se neměla ráda s mojí externí kartou Audigy 2 ZS. Takže jsem musel Audigy odinstalovat a poté vše bylo již funkční.

Je potřeba si dát dále pozor na správné nastavení v menu Device Setup nahrávacího programu a opět nadefinovat kartu ESU 1808. Pro testování jsem použil Cubase SX pod systémem Windows XP.

 

Zadní část panelu

Na zadním panelu je vypínač, napájení přes adaptér +12 V, 250 mA a +5 V, 2000 mA. Dále jsou zde dva výstupy (Mix Out – jack 6,3 mm) pro připojení monitorů, dále je zde digitální vstup a výstup S/PDIF (cinch RCA). Pokračujeme vstupem a výstupem MIDI a je potřeba se zmínit o kontrolních ledkách na předním panelu, které signalizují, v jaké kvalitě nahráváte: 44,1 kHz,48 kHz, 88,2 kHz a 96 kHz. Před vlastním nahráváním se na počítači objeví ikonka a po kliknutí se ukáže kontrolní panel, který indikuje aktivní vstupy. V menu konfigurace si vyberete, v jaké kvalitě budete nahrávat a jakou latenci použijete.

 

Vlastní nahrávání

Shodou okolností bylo potřeba natočit scénickou hudbu. Byly použity analogové vstupy CH5 a CH6 pro záznam z kláves. Kytary byly nahrávány přes kytarové vstupy CH3 a CH4 (Hi-Z). Každý z těchto vstupů má svůj potenciometr (Gain) vstupní citlivosti. Zpěvy byly nahrávány přes vstupy CH1 a CH2 (konektory XLR), které mají opět své potenciometry Gain. U každého potenciometru jsou tři kontrolní ledky signalizující úroveň signálu (–18, –6 a 0 dB) a spínač fantomového napájení (+48 V). Pod těmito spínači jsou zde další spínače Pad, kterými po jejich zapnutí utlumíte vstupní citlivost mikrofonu. Nahrávání zpěvu bylo uskutečněno kondenzátorovými mikrofony bez utlumení vstupní citlivosti a pochopitelně se zapnutým spínačem fantomového napájení.

K monitorování nahrávky a zpěvu jsou zde k dispozici dva potenciometry Inputs (vstup) 1–8 a Inputs (vstup) 9–16, kterými se nastavuje hlasitost playbacku.

Dále je zde spínač H.P Out, kterým po jeho zapnutí aktivujete odposlech do sluchátek. Hlasitost odposlechu hudebního základu korigujete potenciometrem Ouputs (výstup) 1–8. Celkovou hlasitost nahrávky korigujete potenciometrem Volume (výstupní úroveň).

Je potřeba se zmínit o spínačích Mono A a Mono B. Tyto slouží tak, že po zapnutí jde zpěv do sluchátek monofonně (slyšíte je jak z levé strany, tak i z pravé strany). Pokud tyto spínače neaktivujete, zpěv bude znít pouze z levé strany). Zpěvačka si trošičku stěžovala na zbytečně vysoké frekvence ve sluchátkách. Tento problém byl vyřešen jejich výměnou. Nahrávání probíhalo v kvalitě 44,1 kHz a byla použita latence Normal. Zvuky byly použity ze zvukového modulu kláves Kurzweil K–2600X. Výsledek nahrávky uslyšíte v ukázce.

 

Doslov

Kde jsou ty doby, kdy se nahrávalo analogově vše na klasický pás. Vím, že to mělo a má dosud své kouzlo, které je na nahrávkách hodně znát. Jenže doba se změnila, v současné době jsou cenově přístupnější počítače a hudební software, které ve velké míře zlevňují nahrávky. Posun ve vývoji harddiskového digitálního nahrávání jde neustále dopředu a je jen na nás, jakým způsobem toto nahrávání využijeme a jaký výsledek v podobě nahrávky zplodíme. Ale to už je jiná kapitola...

 

Info:

ESI ESU 1808 je zvuková karta od ESI, nalezne uplatnění v mnoha (nejen) domácích studiích. Jedná se o externí USB 2.0 kartu s šestnácti analogovými vstupy, z nichž dva jsou mikrofonní (s indikací úrovně a fantomovým napájení) a dva vstupy jsou kytarové (Hi-Z). Nahrávání je v 24 bitů/96 kHz kvalitě. Dále je k dispozici osm analogových výstupů a nechybí ani rozhraní MIDI a S/PDIF. Propojení s počítačem je realizováno rychlým rozhraním USB 2.0. Doporučená maloobchodní cena je 11 290 Kč.

 

Plus:

velmi pěkný design

rackové provedení

jednoduché ovládání

osm stop nahrávatelných najednou

S/PDIF s MIDI rozhraním

indikace kontrolních ledek použité kvality nahrávání

indikace kontrolních ledek úrovně signálu

software Cubase LE4

cena

 

Mínus:

návod pouze v jazyce anglickém a německém

absence dalších dvou vstupů pro mikrofon (XLR)

vypínač na zadním panelu

 

Technická specifikace:

vstupy: 16 analogových

z toho: 2 mikrofonní vstupy s fantomovým napájením max. vstupní úroveň –5 dB nebo +15 dB

citlivost: +20 dB min/+68 dB max nebo 0 dB min/+48 dB max

odstup šumu: 126 dB (22 kHz, +60 dB )

impedance: 1,5 kΩ

nástrojové vstupy: 2: (Hi-Z) max. vstupní úroveň –10 dB, +8,4 dB

citlivost: +0 dB min/+38 dB

frekvenční rozsah: 20 Hz–20 kHz ,+/–0,24 dB

impedance: 1,5 kΩ

linkové vstupy: 12: max. vstupní úroveň 5–8/–10 dB až +8,4 dB; 9–6/+4 dB až 20,2 dB

frekvenční rozsah: 20 Hz–20 kHz ,+/–0,05 dB

impedance: 10 kΩ až 20 kΩ

Psáno pro časopis Muzikus