muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraEMG HZ (1)

19.1.2004 | Autor: Ondřej Liška | sekce: pro muzikanty - testy

EMG HZ (1)

EMG HZ (1)

Testovat snímače je záležitost natolik subjektivní, že jsem si už před léty předsevzal, že do podobných akcí se již raději pouštět nebudu. Ale jak je známo, předsevzetí jsou od toho, aby se porušovala, a já se vás budu snažit přesvědčit, že to, co slyším já, je kánon, a kdo slyší něco jiného, je nahý, nebo se nehodí na svůj úřad!



S1, S2 a S3
Jedná se o snímače velikosti klasických (Fender) single coil. Modely S1 a S2 mají alnico magnety jako pólové nástavce v roztečích, na jaké jsme zvyklí u Fenderů a ostatních běžných náhrad. Model S3 vypadá shora jako skutečný EMG a magnet nebo magnety vidět nejsou. Pozor! V singlovém kabátku jsou nad sebou uloženy cívky dvě, takže před sebou máme humbuckery.
Ovšem humbucker dělá čest svému jménu jedině tehdy, je-li správně zapojen. To se vám bohužel nezdaří, jestliže budete slepě věřit doporučenému zapojení z příbalového letáku. Pak vám váš bezbrumový snímač bude bručet více než kterýkoli standardní singl. Naštěstí je to zřejmě chyba v zapojení pětipinového konektoru ve snímači, takže stačí přeházet barvy u přiloženého kablíku a rozhostí se kýžené ticho. K tomuto závěru jsem dospěl u všech tří typů "singlů". Kromě toho jsem osazoval nejméně čtyři kytary snímači S-HZ a ve všech případech se tato situace opakovala. Pokoušel jsem se kontaktovat mailem firmu EMG, ale bohužel bez úspěchu.

Zvuk
Všechny tři modely připomínají charakterem zvuk singlů, což zřejmě naplňuje záměr firmy. Nechci a nebudu srovnávat EMG a Fender.
S1 a S3 mi připadají navzájem velmi podobné (ne-li stejné), ale to je patrné už při pohledu na jejich charakteristiky. Jejich zvuk je jakoby bez středů, podobně, jako když nastavíte grafický ekvalizer do písmene "u". Basy i výšky jsou však neuvěřitelně čisté a celkově působí až sterilně (nemám na mysli impotenci). Čistý zvuk, "funky" hraní: senzace, "crunch" - málo zkreslení: pohoda. Čím více přidávám na citlivosti vstupu (to znamená zkreslení), tím více mám pocit, že by se hodilo vstupní signál (tedy vlastní zvuk snímače) frekvenčně upravit: ubrat výšky i basy, možná přidat středy. Ale to je práce buď pro nějakou aktivní elektriku, nebo zásadně jiné nastavení třetího "hi-gain" kanálu na zesilovači.
O modelu S2 platí vše, co jsem napsal o S1 a S3, jenom ty výšky jsou ještě čistší a vyšší, signál je maličko slabší. Tedy o použití tohoto snímače platí dvojnásob to, co bylo řečeno o modelech S1 a S3.
Všechny tři modely fungují při zapojení s potenciometry 250 K, 500 K i 1 M, jen je třeba mít na paměti, že vyšší hodnota potenciometru zvyšuje jejich rezonanční frekvenci - přidává výšky a výstupní signál. To vše samozřejmě platí při pasivním zapojení.

Závěrem
Kdo má rád zvuk singlů a není ochoten se smířit s jejich typickým brumem, má o čem přemýšlet. Znovu zdůrazňuji, že se za všech okolností chci vyvarovat jakéhokoli srovnávání, ale: nejsou to "fendry", zvuk mají jiný. Neříkám lepší, ani horší; a to už bych raději nechal na uchu a vkusu jednoho každého hudebníka, zda si k této novince firmy, která se proslavila především aktivními snímači, najde cestu.


Psáno pro: časopis Muzikus 2003/12

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/EMG-HZ-1~19~leden~2004/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.