muzikus.cz na

facebook twitter
Muzikus.cz homepage

baskytaraDigitech BP200 - basový multiefekt

30.3.2002 | Autor: Jakub Tureček | sekce: pro muzikanty - testy

Digitech BP200 - basový multiefekt

Digitech BP200 - basový multiefekt

Nikdy jsem nechoval žádnou zvláštní důvěru k digitálním multiefektům, obzvlášť pro baskytaru. Tenhle pocit ve mně zakořenil velice dávno. To když kytaristé kolem mě používali A5 od Korga a podobná zařízení, jejichž kvalita nebyla nikterak valná, a zvuk, který jste z nich mohli dostat, byl vždycky tak trochu umělý.

Až loni na Muzice 2001 jsem si uvědomil, že bych tenhle postoj měl po letech zase přehodnotit. Na tamějších stáncích jsem se nechal svádět Bass PODem od Line 6 a koketoval i s jinými hračkami tohoto typu. Ale k prozkoumání přístrojů o takové kapacitě tohle letmé seznámení opravdu nestačí. A tak jsem byl velice rád, když se mi dostal do drápů basový multiefekt firmy Digitech - BP200.
Jeho velikost vůbec nenaznačuje, že by se mělo jednat o nějakou nadupanou mašinu s obrovským množstvím možností (ta miniaturizace!). BP200 se v pohodě i s adaptérem vejde do přední kapsy mého obalu na basu, a to i přes to, že jeho velkou část tvoří pedál, jaký mají kvákadla. Jeho kovová konstrukce působí celkově pevným, bytelným dojmem. Dokonce i tři hlavní potenciometry vypadají, že se nedají ukopnout ani kanadou rockera v extázi. Říkám vypadají - nezkoušel jsem, nosím většinou tenisky, zato mám ověřené, že dvě šlapky pro listování programy skvěle reagují i na bačkory a jsou dostatečně velké, aby se na ně trefil i basista s pětačtyřicítkami.
Vedle zdířky na adaptér na předním panelu (překvapila mě absence tlačítka On/Off, BP200 se zapíná pouze tím, že ho strčíte do sítě) najdete přirozeně vstup pro baskytaru a výstup do zesilovače (stereo jack), ale kromě toho také pár na cvičení - výstup na sluchátka a tzv. Jam-Along, což je stereo vstup pro externí zdroj hudby (CD, počítač).

Programování a presety
Člověk by si řekl, že programovat takový přístroj musí být obtížné. Zvlášť, když máte k dispozici tak málo prostředků. Opak je pravdou. BP200 ukazuje, že proto, aby se dal nastavit slušný zvuk, nemusí být efekt celý pokryt čudlíky (mimochodem, stejně ani nevím, kam by se další vměstnaly).
Prostor mezi potenciometry a displejem pro šest znaků je vyplněn tabulkou o třech sloupích parametrů. Co potenciometr, to sloupec.
Mezi řádky, které představují jednotlivé nastavitelné efekty, se jednoduše pohybujete tlačítkem Select.
Než ale začnete programovat, je moudré si jen tak zkusmo projet všechny presety. Z továrny jich má BP200 plných čtyřicet a některé z nich stojí opravdu za to už na první poslech. Vytvořit dokonalý univerzální zvuk, který bude sedět ke každé base v kombinaci s každým aparátem, ale nelze. Presety jsou tedy jakousi exkurzí do toho, co všechno BP200 umí. Ta škála je naprosto nepopsatelná. Můžete z něj dostat prakticky cokoliv od nádherného dunivého zvuku pro slap přes tvrdý metalový zkreslený až ke kosmickým zvukům, o nichž budete mít pochybnost, že jejich zdrojem je basa (ovšem pokud něco takového hodláte využívat, přehodnoťte svoje investice, nekupujte drahou basu, protože ani školený posluchač nepozná, jestli máte Irisku nebo Music Mana). V tomhle rozmezí se snad nemůže stát, že by se alespoň něco neblížilo vašim představám. Pak už stačí jen pár lehkých úprav, přiřadit kvákadlovitý pedál k libovolnému parametru efektu, který budete chtít ovládat v reálném čase při hraní, vybrat si jednu z volných čtyřiceti bank a uložit.
Asi bych byl raději, kdyby se mi efekt nevešel do obalu na kytaru (stejně s sebou tahám spousty dalších krámů - jak moc si někdy přeji, abych si před lety vybral pikolu místo basy!) a měl víc šlapek pro zvuky - pět by bohatě stačilo. Ale způsob listování, který používá BP200, má také něco do sebe. Pakliže nemáte na každou písničku víc jak dva zvuky, můžete si do presetů za sebe poskládat celý playlist, jak ho budete na koncertě hrát. Stojí to sice nějaký čas přípravy, ale zase nemusíte machinovat uprostřed hraní. Navíc si zvuky můžete nazvat prakticky jakkoli (na šest písmen), takže velice intenzivně svítící displej vám dá ihned vědět, když se ušlápnete.

Co dělá ten zvuk?
Ze všeho nejvíc jsem se bál ztráty kvality zvuku při převodech z analogu na digitál a zpět. To byl kámen úrazu starších modelů - váš zvuk změnily k nepoznání, aniž by vůbec přidaly nějaký efekt. Velice kvalitní 24bitový převodník Delta Sigma (ať to znamená, co chce) ale v tomto ohledu nemůže nikomu dát ani nejmenší podnět ke stížnosti. Jestli při konverzi dochází k nějakým ztrátám, děje se tak mimo rozsah slyšitelnosti.
Naopak ke zvýšení kvality může dojít velice lehce, a to když BP200 využijete jako simulátor zesilovačů. Tenhle efekt sám o sobě nabízí takové možnosti, že i kdyby tam ostatní nebyly, stojí za to na něj hrát. Má svoje kouzlo, i když nehrajete rovnou do mixu nebo efekt nepoužíváte pro přímé nahrávání. Váš zvuk zmohutní a aparát rozpumpuje. Když jsem projížděl presety, zahořel jsem touhou zahrát si naživo na Ashdown ABM-C410H, ale ani ostatní modely, mezi nimiž nechybí ani Mesa/Boogie Bass 400+, Ampegy či Fender Bassman, nejsou rozhodně k zahození.
V závislosti na typu zesilovače pracuje i třípásmový (to by chtělo trošku víc, ne?) ekvalizér. Středové frekvence pásem se pohybují podle zvoleného modelu.
Mezi efekty jsem si nejvíc oblíbil Octavider a Detune, které k melodiím přidávají další tóny a vytvářejí tak dojem, že hrají dva nástroje, stejně tak jako Pitch Shift.
Reverb na BP200 pracuje jako simulátor hraní v přednastavených jedenácti místnostech. Když se s ním opatrně zachází, dokáže zvuk velice oživit a dodat mu analogový pocit.
Naproti tomu jsem ale zažil i lehké zklamání, které mi připravil Fretless Simulator, který nejen že nevytváří ani přibližný dojem hraní na bezpražcovou basu, ale ještě otravuje při hraní (bezpražce simuluje postupným zesilováním poté, co zahrajete tón). A mezi nejvydařenější nepatří ani Compressor (což by měl být jeden z hlavních efektů basového multiefektu), který disponuje pouze parametry pro množství komprese, síly a frekvenčním crossoverem.

Postranní efekty
I přes slabá místa, kterými některé efekty jsou (amp simulator nedostatek komprese v klidu nahradí), můžete s BP200 dosáhnout neuvěřitelných zvukových výsledků v desítkách variací. Dokonce si ani nemyslím, že jeden baskytarista by je mohl někdy všechny využít. Multiefekt navíc disponuje ladičkou, kterou spustíte dlouhým sešlápnutím obou pedálů najednou (v tu chvíli se vypne výstup, takže na koncertě neotravujete diváky), a automatickým bubeníkem s třicet jedním paternem, regulovatelnou rychlostí a hlasitostí pro případy, že by na zkoušku nedorazil bubeník, nebo jste si chtěli jen tak cvičit doma.
Ať BP200 převracím, jak chci, a dívám se na něj ze všech pohledů, je to po čertech dobrá koupě.



info
  • BP200 je digitální multiefekt pro baskytaru s 24bitovým převodníkem, který zároveň slouží jako ladička a aparát na cvičení. Cena je u Praha Music Center 8990 Kč.


    plus
  • perfektní amp simulátor a efekty
  • množství presetů a volných míst v paměti
  • ladička, metronom a Jam-along


    minus
  • snesl by o dost lepší kompresor
  • některé efekty by chtěly více nastavitelných parametrů


    Psáno pro: časopis Muzikus 2002/02

  • Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/Digitech-BP200-basovy-multiefekt~30~brezen~2002/

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.