přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

softwareAmpliTube Jimi Hendrix - softwarová simulace kytarových efektů, aparátů a boxů

12.11.2008 | Autor: Vladimír Švanda | sekce: pro muzikanty - testy

AmpliTube Jimi Hendrix - softwarová simulace kytarových efektů, aparátů a boxů

AmpliTube Jimi Hendrix - softwarová simulace kytarových efektů, aparátů a boxů


Určitě to bude o přístupu k věci. Máme se vracet, ke starému a osvědčenému zvuku, nebo bude lepší cesta vytvářet nové a neoposlouchané? Taky se může zdát, že není důležité ani jedno, protože vše je v rukách a jde přeci hlavně o hudbu...

Ne, určitě nechci hledat pravdu, a ani se nebudu pokoušet něco vymýšlet. Zkrátka Jimi Hendrix byl opravdu někdo, kdo to celé, co se do té doby v hudbě událo, přetavil v něco, co posunulo vývoj o notný kousek dopředu. Nikdo nemůže hrát jako Hendrix, protože všichni budou říkat, že hraje jako Hendrix, bohužel jen jako... Může to být pochvala, ale i odsudek. Teď tady mám před sebou na ploše monitoru okno, které mi slibuje, že budu hrát jako Hendrix, a to i navzdory tomu, že nehraji jako Hendrix. Myslím, že je spousta muzikantů, kteří se zcela nekompromisně snaží nehrát jako někdo, chtějí hrát jen sami za sebe. Jsem, ale toho názoru, že by si každý měl zkusit nejprve zahrát jako ... sem lze dosadit dlouhou řádkou jmen, nicméně Jimi Hendrix bude velmi často mezi prvními. Protože věřím, že i on nejprve hrál a vstřebával, co se do té doby událo, a pak se v něm projevila síla talentu, která to vše uchopila za správný konec. Alespoň takový dojem ve mně zanechala kniha Elektrický chrám, která pro mne byla uvěřitelná a zdaleka nehovořila o Hendrixovi jako o talentovaném konzumentovi drog, jak lze z médii stvořeného profilu usoudit.

Je úplně jasné, že první, co se nabízí, je pustit si nějakou originální skladbu, naklikat příslušný preset a dát se do jamování ... a ejhle, je to hezký pocit, protože digitální, a navíc jen softwarové udělátko hraje natolik přesvědčivě, že se velmi hezky spojí s originálem, a mě osobně v hraní zastavilo až mlácení do stoupaček hudbynemilovných sousedů. Uznávám, po jedenácté v noci na to měli svatosvaté občanské právo, a jsem si jistý, že jim jméno Hendrix určitě nic neříká. Je pravda, že když jsem poprvé brnkl jen tak na zkoušku, tak to jako Hendrix neznělo. Musel jsem se do toho trochu opřít, ale pořád to nějak nebylo úplně ono, pak na řadu přišlo hledání snímače (opravdu těch současných pět poloh přepínače umí se zvukem slušné kousky a najednou je cítit, jak je to důležité, když to máte s čím porovnat), pak ještě vibráto ... bending ... ale jo, nakonec se nějaké střípky na chvíli zatřpytí.
Tady bych rád svoje povídání skončil, protože už asi ke zvuku, alespoň k tomu hendrixovskému, toho o moc víc říci nedokáži. Dám se teď do klikání, abychom se dozvěděli, co nám vlastně okno AmpliTube Jimi Hendrix nabízí.

Přehrávač
Půjdeme-li svrchu, prvním je přehrávač. Podporuje, jak se zdá, jen formát mp3 (wav ani CD ne) a přehrávání je obstaráno tlačítky Play a Pause . Zbytek navigace ve skladbě je možný pomocí myši. Je určený ke stahování skladeb a k jamovaní. Můžete si při přehrávání vytvořit smyčku, změnit tempo beze změny ladění i změnit ladění beze změny rychlosti přehrávání. Na jakém místě ve skladbě jste, o kolik jste přeladěni i jakou změnu tempa máte nastavenou, tak to vše je v přehrávači zobrazeno. Nechybí jednoduchý metronom, ale zvuk, který má, není příliš příjemný.

Ukládání
Vlevo pod přehrávačem je umístěn manažer zvuků - presetů. V rolovacím menu si můžete nalézt zvuk, který je uložen v bance zvuků. Svoje nastavení si můžete uložit, a to nastavení celého AmpliTubu a nebo konfiguraci jednotlivých modulů, o kterých bude řeč později. Presety můžete mazat, ukládat jako kopie ... vlastně práce se soubory jako na každém počítači.

Propojení
Vlevo od manažera presetů se nachází nastavení propojení jednotlivých modulů. Jsou zde vytvořeny dvě rovnocenné cesty (vše mimo ladičky je zdvojeno) a z nich je vybráno osm kombinací, jak je propojit. Takže můžete hrát přes jednu nebo dvě bedny, zapojit za sebe dva pedalboardy, hrát přes dva zesilovače... Takže pro experimentování je tu pole téměř neomezené. Zde je vidět, že jedním z cílů je flexibilita při práci s vintage efekty a aparáty, a ne jen opisování Jimiho zvuku. K propojení jsou logicky přiřazeny funkce Mute a Bypass celého efektu.

Moduly
Největší plochu okna zabírá aktuálně navolený modul. Pojďme si je tedy projít zleva doprava, jak jsou graficky znázorněny v propojení. Grafika efektů je opravdu vyvedená vintage, což nejlépe můžete vidět na screenech na CD. Všechny ovladače jsou funkční, včetně nožních přepínačů. Ale nešlápnete si, na všechno musíte, jak jinak, s myší. Klikem se dokonce můžete podívat na repráky za síťkou nebo odhalit lampy uvnitř zesilovače. Všechny efekty, boxy a zesilovače mají své předlohy ve starých originálech.

Tuner
Ladička je chromatická s kalibrací v rozsahu od 425 Hz až do 455 Hz (s přesností na setiny hertze). Stupnice je cejchována +/-50 centů, a její digitální rafička je trošku "nervózní", takže při dolaďování je to trochu nahánění. Zvuk při ladění lze vypnout.

Stomp
Dřevěný (tak trochu jako plovoucí podlaha) pedalboard pojme šest krabiček za sebou. Použil jsem oba a naplnil je dvanácti pastičkami. Indikátor vytížení procesoru byl již dávno za rohem. Ale to je nesmysl, troufám si říci, že účelné je použití maximálně čtyřech. "Zkreslovadlo", "wahwahadlo", "rotovadlo" a "oktavovadlo" například. Dobře, i pět s tremolem. A nejčastější ovládací prvky: volume, drive, intensity, depth, rate... Tedy klasika.

Amp
Čtyři pre-ampy, čtvery korekce a čtyři koncáky... Tuším čtyři na třetí kombinací. Nicméně pokud necháte konfiguraci tak, jak k sobě patří, máme tu čtyři modely lampových zesilovačů. Gain, korekce, pružinový hall ... a funkci Match, která umí najít to, co k sobě patří, pokud ulétnete na kombinování a ztratíte se.

Cab
Boxy mohou být dvou nebo čtyřdvanáctkové a ještě i dvoupatnáctkové. Některé otevřené nebo zavřené. Snímacích mikrofonů je na výběr pět. Mikrofon můžete umístit do osy repráku nebo mimo ni. Může být blízko nebo dál od membrány. Ke zvuku lze přimíchat ambientní zvuk. A nechybí Match, aby se poznalo, ke kterému zesáku bedna patří.

AmpliTube Jimi Hendrix - softwarová simulace kytarových efektů, aparátů a boxů

AmpliTube Jimi Hendrix - softwarová simulace kytarových efektů, aparátů a boxů


Rack
Zde jsou čtyři rackové pozice a čtyři možné efekty. Nic vám ale nebrání vybrat si čtyřikrát ten samý. A nezapomeňme na druhou větev, takže osm reverbů?... už dám pokoj. Jsou zde reverb, rotary, parametrický ekvalizér a lampový kompresor. Nic vám tedy nebrání doladit si a dokrášlit zvuk.

Vstupní/výstupní panel
Úplně dolní lištu tvoří ovladače a indikátory, kterými nastavíte vše, aby to hrálo správně nahlas...
Ne každá kytara má stejně silný výstupní signál, nastavíte si tedy Input Level s indikací. Pokud už máte navoleno hodně přebuzení, Noise Gate je to pravé na zkrocení brumů a šumů. Malinký displej vás bude neustále informovat o hodnotě kteréhokoli knoflíku, kterým začnete kroutit v sekci modulů. Malinká ladička bude neustále hlídat, jestli jste "in tune". Důležité je nastavení hlasitosti jednotlivých modulů, protože i tady, jako ve skutečnosti, lze krabičku či zesilovač překrmit nebo opačně. Stereofonní moduly lze zvlášť posílat doprava nebo doleva - knoflíkem Pan.
V nastavení existuje možnost zapínat oversampling a vysoké rozlišení, což se projeví na kvalitě zvuku. Toto lze použít při nahrávání v real-time, kdy vše vypneme, abychom neschvátili procesor (nahrávání by se mohlo zakuckat), a kdy kvalita zvuku ještě není primárně důležitá. Při zpracování nahraného materiálu už na kvalitě záleží.
Ovládání je natolik průhledné, že návod v pdf bude sloužit jen k doladění detailů, které nejsou na první pohled zřejmé. Pokud využijete AmpliTube v režimu plug-inu, tak se objeví všechny parametry v automatizaci, a lze je tedy ve stopě hostitelského DAW řídit. Jak ve stand alone, tak jako plug-in při přepínání presetů docházelo k lupání. Ale vzhledem k vintage zvuku bych si s tím asi hlavu nelámal, Hendrixovy presety toho v tomto směru umí daleko více.

A pár postřehů o zvuku...
Věrnost předloze se nedá ani trochu popřít. Odehrává se zde to, co již nějakou dobu pozoruji. Simulace jsou vyzdvihované, haněné, přeceňované, zatracované ... ale jedno se jim upřít nedá. Jsou stále blíže. Jejich hratelnost (tím míním pocit, kdy cítíte, že mezi vámi a kytarou něco je, což v dětských letech simulace byl pocit hmatatelný) je stále lepší a opravdu lze mít tvorbu tónu stále více pod kontrolou. Tento AmpliTube je toho důkazem.
Možností je hodně, a tak nejlepší cestou bylo poslechnout si jednotlivé zesilovače a efekty zvlášť. Celkový dojmem je opravdu vintage zvukový design. Ovládání jednotlivých parametrů nikam nevybočuje, a tak se nedočkáte povětšinou žádných extrémních zvuků, vše je směřováno k tomu, k čemu byl tento software stvořen. Při zkoušení opravdu osamostatněných efektů či zesilovačů bohužel hratelnost, tak jak o ni píši výše, se zhorší.

Info:
IK Multimedia AmpliTube Jimi Hendrix je softwarová simulace kytarových efektů, aparátů a boxů, které používal legendární kytarista. Doporučená maloobchodní cena je 5090 Kč.

Plus:
stále lepší kvalita simulací
velmi dobře naprogramované jednotlivé Jimiho zvuky
jednoduché ovládání
provoz ve stand alone
přehrávač se stahovacími funkcemi

Minus:
přehrávač podporuje jen mp3
nepříjemný zvuk metronomu
u některých konfigurací vyšší hladina šumu, ale bohužel to do mínusů ani nepatří, vždyť je to vinatge
umí zamávat s vytížením procesoru
"nervózní" ladička
kvákání myší

Psáno pro: časopis Muzikus 2008/02

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-testy/AmpliTube-Jimi-Hendrix-softwarova-simulace-kytarovych-efektu-aparatu-a-boxu~12~listopad~2008/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.