Poplašné zprávy ze saxofonistických internetových diskuzí se nepotvrdily - firma Akai nekončí s fenoménem EWI, naopak je tu s novým, modernějším typem. Následující text je určen entuziastickým kolegům, kterým se (stejně jako autorům článku) na první pohled zamlouvá kombinace nižší ceny a zvukových presetů (na rozdíl od starších typů, řešených systémem kontrolér - rack) s téměř kultovním nástrojem, kterému ještě před dvěma lety údajně hrozilo "vyhynutí".
EWI 4000s (Electronic Wind Instrument) je dechový syntezátor a MIDI kontrolér s rozsahem osmi oktáv, konstrukčně rámcově vycházející z dřevěných dechových nástrojů (tedy i ze saxofonu). Zvukový modul obsahuje sto presetů, hráči je k dispozici CD se softwarem, umožňujícím tyto zvuky dále upravovat; nástroj skýtá i několik funkcí, umožňujících práci se zvukem v reálném čase. Napájení lze řešit jednak čtyřmi tužkovými bateriemi, jednak adaptérem (9 V).
Poznatky obecné
Nebývá zvykem, aby si člověk, než poprvé rozbalí krabici s novým nástrojem, podrobně četl návod k použití (je-li tento vůbec přiložen). U EWI takovou četbu ovšem jednoznačně doporučujeme (přiložený návod je, koneckonců, velmi podrobný a přehledný). EWI je totiž plnohodnotný hudební nástroj, který, kromě osvojení technických požadavků týkajících se ovládání, vyžaduje i vytvoření základních hráčských návyků.
Ačkoli hmaty (a víceméně i nátisk) vycházejí z hmatů saxofonových (neměly by být větším problémem ani pro hráče na klarinet nebo flétnu), práce s dechem je zásadně jiná než u kteréhokoliv z uvedených nástrojů. EWI potřebuje dechu méně, ovšem na jeho sílu reaguje, takže "méně foukat" nestačí. Rovněž vibráta je třeba docílit jiným způsobem, než je našinec zvyklý. Nástroj dobře reaguje například na "liebmanovské" vibráto vznikající pohybem jazyka, nejpřirozenější pro EWI je ovšem - jemné skousávání hubice (v hubici jsou totiž senzory k tomu určené, ovšem výrobce sám nabádá k opatrnosti z obavy před poškozením nástroje - je třeba brát v úvahu pružnost materiálu).
Určitá úskalí skýtají i "ovládací prvky". Veškerou komunikaci ruky s nástrojem zprostředkovávají senzory, jejichž citlivost může člověka překvapit v podobě neočekávaného zvuku. Podobně jako citlivost vůči dechu, citlivost klapek lze hráči přizpůsobit.
Co se týče hmatů, může vás potkat jemné překvapení, když hmat, který normálně na akustickém nástroji používáte, na EWI buďto zazní jinak (když ho nástroj vyhodnotí jako jiný tón) nebo nezazní vůbec - nástroj nepracuje se vzduchovým sloupcem jako takovým (poznámka Jakuba Doležala: Několikrát jsem se "vytrestal" při použití alternate fingerings, které na saxofonu používám automaticky - a také jsem občas hledal klapky, které na EWI nejsou). Přechod z oktávy do oktávy (pomocí válečků na zadní straně nástroje) by neměl při soustředěném cvičení představovat dlouhodobý problém - pozor ale při automatickém spoléhání na alikvotní tóny (Mně se alespoň doposud pomocí dechu oktávu změnit nepodařilo... - JD). Pozor také na glide plate (zadní strana a palec levé ruky) - můžete jej omylem aktivovat při změně oktávy.
Veškeré tyto poznámky ovšem, pro všechny svaté, nemají za účel odlákání P.T. čtenáře od používání nástroje. Jejich cílem je spíše poukázat na skutečnost, že pokud člověk na EWI chce hrát, musí na něj i - cvičit.
Poznatky dílčí
Jak je již zmiňováno na jiném místě, EWI 4000s můžeme napájet buďto čtyřmi tužkovými (AA) bateriemi, nebo z elektrické sítě. Použití baterek se může zdát výhodnější pro snadnější pohyb po pódiu - výrobce navíc garantuje osmihodinovou výdrž. Místo jack/jack šňůry či MIDI kabelu můžeme zvolit i přenos zvuku pomocí vysílačky (test MIDI vysílačky můžete nalézt v tomto čísle), tento setup jsme však neměli možnost vyzkoušet. Nástroj má, samozřejmě, také výstup pro sluchátka.
Výrobce pamatoval i na odvádění slin z nástroje, co však není zcela dořešené, je, tak říkajíc, hygienické hledisko - autoři článku se shodují na tom, že by bylo lepší, kdyby hubice byla vyměnitelná. Sympatické je, že k nástroji je k dispozici nejen "oprátka" pro zavěšení nástroje na krk hráče, ale i čistící hadřík. Snad bude stačit.
Velmi matoucí také může být okamžik, kdy se po zapnutí nástroje rozsvítí displej na zadní straně - svítí asi vteřinu a poté zhasne. Jedná se spíše o prkotinu, člověk má možnost záhy zjistit, že nástroj je zapnutý a hraje, ale pro jistotu to radši zmiňme.
Z hlediska vytváření hráčských návyků je důležité zmínit určitou nepohodlnost při používání pitch bendu - je řešen dvěma senzory, které reagují na pohyb palce pravé ruky. Vzhledem k tomu, že palec pravé ruky je významný opěrný bod, může se stát, že se na kovový plát k opírání určený netrefíme přesně a, úměrně výchylce palce od polohy jemu příslušné, neladíme. Zároveň je pak (z pohledu klarinetisty či saxofonisty) velmi nezvyklé při hraní palcem pravé ruky vůbec pohybovat.
Další drobný zádrhel může nastat, když se nám při určité poloze nástroje připlete "oprátka" pod palec ruky levé, kterým zrovna měníme oktávu. To je ale opravdu drobnost, na kterou si stačí při hraní dát pozor.
Pokud máte v úmyslu s EWI pořizovat nahrávku, dejte také pozor na citlivost dohmatu - za určitého nastavení totiž nástroj reaguje (sice značně potichu) i na pouhý dotyk prstů (I před tím nás, abychom byli spravedliví, pečlivý návod varuje).
Co se týče zvukových presetů, i bez pomoci přiloženého CD máme možnost s nimi trochu manipulovat - lze nastavit reverb, jednoduchý delay i základní chorus (ten má jen polohy On a Off). Navíc máme k dispozici funkci Hold (která zadrží zahraný tón a my k němu můžeme přidávat libovolný jeden další - funkce se dá osvojit poměrně záhy) a Octave, která přidává k notě zahrané tutéž o oktávu nižší. Kvalita zvuků je záležitost individuální - některé se nám líbily, jiné ne - je zde ostatně možnost připojení EWI k modulu nebo syntezátoru, který našim představám vyhovuje více. I když z toho koukají plné ruce věcí cestou do klubu...
Co člověka, který není zvyklý používat dnes běžné vymoženosti klávesových nástrojů, velmi příjemně překvapí, je možnost naladění nástroje - a možnost transpozice (alťáci si můžou naťukat Eb a tenoráci Bb, jakož samozřejmě i jiná ladění).
Poznámky okrajové
Pokud si už obouváte boty a vyrážíte pro svoje vlastní EWI, zkuste si zodpovědět všetečnou otázku: Co vlastně od toho nástroje chci? Autoři článku si dovolují radit: Využívejme EWI 4000s tak, jak by se měly využívat i jiné syntezátory - jako nástroje rozšiřující používanou zvukovou paletu. Ani VP ani JD nevidí žádný velký zázrak v tom, že můžeme díky EWI jakožto MIDI kontroléru hrát na zvuk hammondek nebo houslí. Ale to je naše věc.
Zároveň bychom rádi poukázali na to, že většími odborníky na EWI jsou v našich luzích a hájích Ivan Myslikovjan nebo Marian Jaslovský.
Na závěr
EWI v osmdesátých letech proslavil saxofonista Michael Brecker (1949-2007). Krátké video na stránkách firmy Akai, zachycující Breckera hrajícího na zde pitvaný nástroj, může být jeden z jeho posledních záznamů. Kromě Breckera jsou na stránkách Akai i videa s Bobem Mintzerem nebo Stevem Tavaglionem. Vřele doporučujeme pro inspiraci (nejen kvůli EWI)...
Info:
Akai EWI 4000s je dechový kontrolér s integrovaným syntezátorem. Cena je 20 490 Kč.
Plus:
možnost napájení bateriemi
interní zvukové presety a možnost jejich editace
snadné ovládání
Mínus:
řešení pitch bendu
neexistující možnost náhradní hubice
Dechová elektronika
S elektronikou v kombinaci s dřevěnými dechovými nástroji experimentovali hudebníci (převážně saxofonisté) již od 60. let. Velkým průkopníkem v této oblasti byl Eddie Harris, chicagský tenorsaxofonista, který údajně jako první použil "elektrický saxofon". Obdobně rozšiřovali zvukové možnosti svých nástrojů i členové první fáze Zappových Mothers of Invention (ale i be-bopová legenda Sonny Stitt a mnoho dalších). Mnoho dechařů také kombinuje zvuk přirozený s kytarovými efekty (trumpetista Randy Brecker i současní saxofonoví hrdinové jako Joshua Redman nebo Seamus Blake s Chrisem Cheekem ve skupině Bloomdaddies). Jako předchůdce EWI by se dal označit nástroj Lyricon, který v 70. letech proslavil Tom Scott.
Technická specifikace:
hmaty: saxofonové nebo originál Akai
senzor: dotykový senzor na klapkách nástroje, senzor tlaku vzduchu, senzor síly stisku náustku, senzor ohýbání tónu, glide senzor, oktávové děliče (válečky)
rozsah: 8 oktáv
polyfonie: 2 hlasy
oscilátory: 2 VCO (průběhy pila, čtverec, trojúhelník a generátor šumu)
filtry: 2 VCF
efekty: reverb, chorus a delay
progamy: 100 (50 x 2)
displej: dvoumístný LED
software: na CD nebo lze zdarma stáhnout na webu výrobce
konektory: mono výstup, sluchátkový výstup, MIDI in, MIDI out, vstup DC
napájení: 4 AA baterie (cca 8 hodin provozu na sluchátka) nebo 9 V DC
rozměry: 670,5 mm x 61 mm x 65 mm
váha: 874 g (bez baterií)
