18.12.2007 | Autor: Vítězslav Štefl | sekce: pro muzikanty - seriály V tomto díle se vrátíme k samé podstatě stavby souzvuků, protože nás čekají úpravy jednoho ze základních tónů kvintakordu.

Tercii jsme už posouvali či vyměňovali, tóniku logicky posouvat z hlediska tvorby akordů nebudeme, takže se to bude týkat kvinty?
Ano. S tím, že se dotkneme i problematiky power chordů. Když se tedy podíváme na možnosti úpravy souzvuků vzhledem ke zvětšení či zmenšení kvinty, tak nám vyjdou dva akordy, obecně vyjádřitelné označením X+ a X-.

Když se to týká kvinty, tak proč se za znaménko nepřidá číslovka 5?
Toto označení se z hlediska zpřehlednění zápisu prostě již vžilo. A navíc, přece víš, že to není ojedinělý případ - například u akordů sus se předpokládá č4, u maj jde zase automaticky o přidání v7... Podívej se na přílohy.

Takže když je u akordu jenom znaménko +, mění se č5 na zv5?
Ano.

Takže na v3 postavíme zase v3.
Přesně.

Což má ale za následek, že mezi zv5 a oktávou je opět vzdálenost v3?
Je to tak.

V tom případě jsou vztahy tohoto souzvuku vzhledem ke stupnici vyrovnány podobně, jako u akordů dim...?
Jde o ten případ, že jakýkoli tón jakéhokoli hmatu X+ určuje příslušnost onoho určitého akordu k tónině, určené právě tím tónem, který si určíme za základní.

A u X- se z č5 stává zm5?
Získáváme tak alterovaný kvintakord tvrdě zmenšený.

A power chordy?
Jsou to souzvuky, neobsahující tercii. Není tedy možné bez kontextu doprovodu samostatným zahráním určit, zda se jedná o dur, či moll. Navíc, v kvintovém či kvartovém tvaru ani nejde o akordy jako takové, protože akord, jak praví obecná poučka, je souzvuk tří a více tónů. Jedná se spíše o harmonické intervaly jednoduché (kvintové a kvartové) či složené (kvintkvartové či kvartkvintové).

Psáno pro: časopis Muzikus 2007/07