přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

baskytaraTommy Stinson - Bass profil

25.03. | Autor: Milan Janeček | sekce: pro muzikanty - seriály

Tommy Stinson - Bass profil


Náhrada u Pistolí a růží

Nenápadný, ale o to více činný baskytarista, který si největší ostruhy vysloužil coby zakládající člen minneapoliské legendární punkrockové kapely The Replacements. Dlouhou dobu také působil v Guns N’ Roses místo Duffa McKagana a rovněž působil v Soul Asylum.

Začátky
Thomas Eugene Stinson se narodil 6. října 1966 v Minneapolis a stejně jako jeho vrstevníky, i jeho zajímala muzika. Zpočátku jen pasivně, ale v šesté třídě základní školy začal hrát ve školním orchestru na baryton saxofon a později i na kontrabas. Společně s bratrem Bobem poslouchali především Yes, The Beatles nebo Slade, ke kterým se později přidaly kapely The Clash, Generation X, Sex Pistols nebo The Jam. Jako své basové vzory úvádí především Jima Lea ze Slade, Paula McCartneyho a také Paula Simonona z The Clash.
V té době z něj ale vyrostl i prvotřídní raubíř a několikrát se ocitl před soudcem. Teprve při několikáté návštěvě soudu si uvědomil, především díky tomu, že u soudu byly i jeho matka s babičkou, že svým chováním působí starosti a problémy lidem kolem sebe, a rozhodl se soustředit i na něco jiného. V tom mu ostatně pomohl i jeho bratr, který mu začal platit za to, že bude s jeho kapelou hrát na baskytaru. Tyto úplatky ovšem nebyly ve formě peněz, ale plechovek Coca-Coly a čokoládových tyčinek. A to, že chce Tommy v budoucnu dělat hudbu, mu došlo po prvním koncertě. To bylo Tommymu jedenáct let, kapela se jmenovala Dogbreath a hrála převzatý repertoár, např. Yes, Aerosmith nebo Teda Nugenta. A neměli hlavního zpěváka.

The Replacements
V té době také probíhaly zkoušky kapely spíše jako alkoholické dýchánky, kde se občas i hrálo. Po příchodu zpěváka Paula Westerberga se poměr obrátil a kapela začala zodpovědně zkoušet. Propadli anglickým punkovým kapelám, začali psát vlastní skladby, přejmenovali se na The Replacements a zakrátko se začaly dostavovat i úspěchy.
V květnu 1980 natočili demo a předali ho Peteru Jespersonovi, majiteli lokálního vydavatelství, ale hlavně DJovi v baru, ve kterém doufali, že si zahrají. Jespersona ale nahrávka nadchla a rozhodl se kapele okamžitě nabídnout smlouvu. Do konce roku kapela obrazila hromadu klubů v Minneapolisu a okolí a dokázala také složit a natočit skladby pro celé album.
To vyělo až v srpnu 1981 pod názvem Sorry Ma, Forgot to Take Out the Trash a vysložilo si pochválné recenze v místních fanzinech. Tommy je tu skladatelsky podepsán pod dvěma skladbami. Kapela v téhle době procházela turbulentním stylovým obdobím a prakticky každé jejich album bylo trochu jiné, přesto jsou jejich alba obecně kritikou přijímána pozitivně. Po třetím albu, Let It Be (1985), které je bráno jako jedno z nejlepších rockových alb osmdesátých let, odchází Replacements k nahrávací společnosti Sire, patřící pod Warner Bros, a jejich další alba se začínají umisťovat v prodejních hitparádách. První dvě, Tim a Pleased to Meet Me, se dostaly jen do druhé stovky, ale Don’t Tell a Soul a All Shook Down se objevily i v první stovce. V roce 1991 se ale kapela rozchází a jednotliví členové se vydávají na sólové dráhy a věnují se jiným projektům.
Je trochu škoda, že se kapela nikdy nedočkala pořádného komerčního úspěchu, ale z velké části si za to mohli sami. Jejich koncerty měly proměnlivou kvalitu díky nadměrnému užívání drog a alkoholu. Často také schválně zahráli špatně, když věděli, že se na ně jde podívat někdo z velké firmy.
V roce 2012 se dávají občasně dohromady a až do roku 2015 občas koncertují. Pokusili se i pracovat na nové desce, ale skladatelsky jim to už nefunguje, a tak se v roce 2015 definitivně rozcházejí.

Devadesátá léta
Po rozpadu The Replacements zakládá Tommy Stinson kapelu Bash & Pop, kde bere do ruky kytaru a postavil se za mikrofon. Shromáždil kolem sebe několik muzikantů a během roku dal dohromady desku Friday Night Is Killing Me, se kterou mu pomáhal i legendární klávesista Benmont Tench (Tom Petty ad.). Kritika i fanoušci přijali album vlažně, přesto si ale v recenzích všimli, že je hudba přeci jen více svěží než na posledních deskách Replacements, přestože jí na druhou stranu chybí dotaženost aranží.
Po vydání desky se kapela vydává na turné, ale na konci roku 1994 se rozpadá, i když se týž rok dostává jejich písnička Making Me Sick na soundtrack k filmu Mladí muži za pultem.
V roce 1995 dal dohromady kapelu Perfect, ve které se rovněž nejprve chopil kytary, aby ji po roce vyměnil za basu. Jejich EP z roku 1996 When Squirrels Play Chicken bylo pozitivně přijato kapela se vedle pravidelných koncertů chystala k vydání alba. V roce 1997 dokonce album natočili, ale protože se změnil majitel jejich vydavatelství, byla deska uložena do archivu. Přestože se pak dostala v nehotovém stavu ven, oficiálně vyšla až v roce 2004 pod názvem Once, Twice, Three Times a Maybe. To už ale kapela dávno neexistovala, neboť se v roce 1998 rozpadla a Tommy Stinson odešel jinam.

Guns N’ Roses
Kapela, která měla na přelomu osmdesátých a devadesátých let obrovský úspěch, procházela ve druhé polovině let devadesátých turbulentním obdobím, kdy se otěží chytil Axl Rose a jednotliví členové postupně odcházeli. Jako poslední z nejslavnější sestavy odešel Duff McKagan, na jehož místo byl v roce 1998 přijat právě Tommy Stinson.
V GNR Tommy vydržel nakonec dlouhých osmnáct let do roku 2016, kdy se do kapely vrátil Duff. Jak se mu podařilo tak dlouho v kapele vydržet, vysvětluje tím, že se člověk musel naučit, kdy má mluvit, a kdy ne. A rozeznat, kdy má Axl opravdu zájem znát cizí názor, a kdy se ptá jen ze slušnosti.
Prvním počinem s kapelou bylo natáčení singlu Oh My God pro soundtrack k filmu Konec světa s Arnoldem Schwarzeneggerem. Dalším mělo být vydání alba Chinese Democracy, které se ale nekonečně vleklo. Na albu se vystřídalo hned několik producentů a většina skladeb byla několikrát předělána. Kapela tak od roku 2001 vyjela hned na několik světových turné nazvaných Chinese Democracy Tour, aniž by stejnojmenné album vůbec vyšlo. Fanoušci se ho dočkali až v roce 2008. Na desce je Tommy podepsán pod pěti skladbami, včetně té titulní.
Teprve poté následovalo turné Chinese Democracy na podporu desky, které skončilo v roce 2011. Tommy Stinson se účastnil ještě dalších dvou turné - Up Close and Personal (2012) a Appetitte for Democracy (2012-2014). V roce 2016 oficiálně odešel z kapely kvůli nechuti absolvovat další turné.

Vedlejší spolupráce a sólo
I vedle GNR měl Tommy Stinson čas na další projekty. Především to bylo natočení dvou uznávaných sólových desek Village Gorilla Head (2004) a One Man Mutiny (2011) a k oběma jel i menší propagační turné.
Rovněž během let hostoval na několika albech, např. u bývalého spoluhráče z The Replacements Paula Westerberga, u Susan James, Laury Dawn, na dvou deskách MOTH a Bobot Adrenaline a dalších.
V letech 2005 až 2012 byl členem Soul Asylum, s nimiž natočil dvě alba, The Silver Lining (2005) a Delayed Reaction (2012), a jezdil na turné, pokud právě nebyl na turné s GNR.
Po odchodu z GNR dává dohromady opět svou kapelu Bash & Pop, tentokrát ale s úplně jinými muzikanty. Vydává další album Anything Could Happen a v letech 2016 a 2017 na podporu alba vyjel na turné po USA a Evropě.

Vybavení

Baskytary
ESP LTD Tommy Stinson Signature (Precision PJ)
ESP Vintage (Precision JJ)
James Trussart Steelcaster
Fender Precision
Fender Precision Special
Fender Mustang
Gibson Thunderbird
Music Man Sting Ray
Rickenbacker 4001

Aparáty
Ampeg B-15 (kombo)
Ampeg SVT-1000 (zesilovač)
Ampeg 810 (kabinet)
Matchless 1x15 (studiové kombo)
SWR Megoliath 810 (studiový kabinet)
TC Electronic RH750 (zesilovač)

Efekty
Ampeg SVP PRO (preamp)
Tech 21 SansAmp RBI (pre-amp)
Avalon VT-737SP (studiový pre-amp)
Empirical Labs Distressor (studiový kompresor)

Struny
DR Strings Hi-Beams (.045-.105)

Diskografie

sólově:
Village Gorilla Head (2004), One Man Mutiny (2011);
The Replacements: Sorry Ma, Forgot to Take Out the Trash (1981), Hootenanny (1983), Let It Be (1984), Tim (1985), Pleased to Meet Me (1987), Don’t Tell a Soul (1989), All Shook Down (1990).

spolupráce:
Bash & Pop: Friday Night Is Killing Me (1993), Anything Can Happen (2017);
Perfect: When Squirrels Play Chicken (1996), Once, Twice, Three Times a Maybe (2004);
Paul Westerberg: Eventually (1996);
Cravin’ Melon: Red Clay Harvest (1997);
Susan James: Fantastic Voyage (1998);
Laura Dawn: Believer (2001);
BT: 10 Years in the Life (2002), Emotional Technology (2003);
Guns N’ Roses: Chinese Democracy (2008);
Soul Asylum: The Silver Lining (2006), Delayed Reaction (2012);
MOTH: Like a Butterfly ‘cept Different (2001), Provisions, Fiction and Gear (2002);
Bobot Adrenaline: Unfurled (2008), Dumb Bomb (2010);
Old 97’s: Most Messed Up (2014);
The Yawpers: Boy in a Well (2017).

Web
www.tommystinson.com

Psáno pro: časopis Muzikus 2018/03

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Tommy-Stinson-Bass-profil~25~brezen~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.