19.2.2008 | Autoři: Michal Snížek, Vladimír Švanda | sekce: pro muzikanty - seriály V dnešním díle si vysvětlíme záležitost poměrně jasnou, leč důležitou a často neefektivně využívanou - insert a send. U obojího se jedná o typ sběrnice u mixážního pultu (efektové smyčky), jejichž hlavní rozdíl tkví ve způsobu zapojení. Zatímco insert je zapojen sériově, send představuje zapojení paralelní. Co to tedy znamená?

V případě insertu je signál za vstupním obvodem pultu přerušen a přes vložené zařízení (plug-in) se vrací zpět do pultu plně zpracován vloženým efektem. Send (také aux) je zástupcem paralelního zapojení. To znamená, že signál v nezměněné podobě prochází až na hlavní fader a zároveň je odobočen do plug-inu, kde je pomocí dalšího faderu zefektovaný přimícháván k celkovému mixu (return). Z uvedeného plynou určité možnosti využití. Do insertu budete nejčastěji vkládat plug-iny ovlivňující dynamiku a frekvenční průběh signálu nebo také jinak řečeno efekty týkající se pouze daného jednoho kanálu. Naproti tomu v sendu se nejvíce využijí efekty dozvukové a modulační, nebo také ty, které chceme na více nástrojích najednou. V praxi se pak z důvodu neznalosti setkáte se situací, kdy je na pěti kanálech v insertu vložený například reverb s naprosto identickým nastavením, přitom by stačilo použít pouze jednu send sběrnici. Že vám stále není jasný rozdíl? V předchozím případě, kromě toho, že musíte nastavovat pětkrát stejný reverb, zatížíte procesor zbytečnými čtyřmi procesy navíc, v sendu se totiž reverb spustí jen jednou a ostatní už regulujeme pouze poměrem vstupních hlasitostí.

Důležité je si uvědomit (pokud to není nějakým speciálním záměrem), že v sendu musí mít plug-in nastaven poměr hlasitostí přímého/efektového (dry/wet) na 0/100 jinak budete zpět přimíchávat signál bez efektu. A také to, jestli máte send (aux) zapnutý jako pre fader nebo post fader. Ale o tom zase někdy příště.

Psáno pro: časopis Muzikus 2007/08