přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukSound Design X - Filtr (2)

8.12.2008 | Autor: Vanda Teocharisová | sekce: pro muzikanty - seriály

Sound Design X - Filtr (2)

Sound Design X - Filtr (2)

V minulém díle seriálu jsem hovořila o roli modulu filtru v koncepci subtraktivní syntézy, o jeho významu a o typech propustí. Dnes se budu zabývat tím, co mají všechny typy filtrů ve všech syntezátorech společné - základními parametry filtru.

Ať už je filtr v jakémkoli provedení (nízkofrekvenční, vysokofrekvenční, pásmová propust, pásmový filtr a případně další typy), vždy můžeme nějak ovlivnit tyto následující parametry:

- strmost
- hraniční frekvence
- rezonance

Strmost filtru

Kvalitativním parametrem všech těchto typů filtru je, s jakou účinností je daný filtr schopen odstranit filtrované frekvence ze zpracovávaného signálu; v této souvislosti hovoříme o  strmosti filtru, někdy též o počtu pólů. Příkrost je definována jako pokles amplitudy filtrovaných frekvencí na jednu oktávu a uvádí se v decibelech. Jeden pól filtru odpovídá poklesu 6 dB (o polovinu) na jednu oktávu (též 20 dB na dekádu). Tento parametr nebývá u většiny syntezátorů přístupný uživateli, neboť je určen již typem zapojení nebo algoritmem, který funkci filtru v digitálních syntezátorech realizuje. Běžné jsou dvou nebo čtyřpólové filtry (příkrost 12 nebo 24 dB - protože to je grafem přímka), alespoň to platí pro LP.

Hraniční frekvence

Od jaké frekvence filtr nasadí, určuje parametr hraniční frekvence filtru, též Cutoff Frequency. Jeho posunem směrem dolů například u LP filtru signál ztmavujeme, až jej v extrémním případě zcela potlačíme - hovoříme o úplném uzavření filtru. Naopak, posunem nahoru bude signál postupně světlat, až bude odpovídat signálu před filtrem - filtr je zcela otevřen.

Rezonance

U většiny slušných syntezátorů bývají (opět většinou LP) filtry schopné vlastní rezonance. Filtr se při ní rozkmitá (sinusoida) na své hraniční frekvenci. Úroveň této oscilace nastavíme parametrem Resonance. Posunem hraniční frekvence filtru při jeho současné rezonanci vyrábíme zajímavý "kosmický" efekt, kdy do signálu vmísíme cizí frekvence, posunující se po alikvotách.

Obálka

Dalším důležitým parametrickým souborem filtru je obálka, modulující většinou jeho hraniční frekvenci. Bývá podobná obálce PEG, a to především tím, že má horizontální nulovou osu. Fázové vybavení této obálky ovšem velmi silně variuje od nástroje k nástroji. I zde však platí, že nejjednodušším typem obálky bude ADSR. Právě cutoff modulující obálkou lze simulovat některé akustické procesy, na které doposud jmenované moduly nestačí. Například opad hlasitosti doznívající struny je pro větší autentičnost nutné realizovat nikoli jen pomocí AEG, nýbrž i postupným uzavíráním LF.
Modulace parametrů filtru

U některých filtrů je nutné již v menu filtru několika přepínači nastavit modulační zdroje pro modulaci jeho hraniční frekvence. Klasickými zdroji je přitom obálka filtru, LFO a note ON velocity. Většinou též bývá možné zpřístupnit modulaci některých parametrů přímo interpretovi svodem některého z kontrolérů. Kontrolér pak může modulovat nějaký parametr přímo (většinou cutoff), nebo může modulovat modulační intenzitu. Můžeme si tedy představit například následující konfiguraci: cutoff filtru bude modulována LFO, míru této modulace však určí poloha modulačního kolečka. Současně bude filtr otevírán též parametrem note ON velocity - tento posledně jmenovaný efekt je nutný například při programování klavíru, kdy tón je směrem k dynamickému piánu nejen tišší, nýbrž i tmavší. Note ON velocity může však modulovat i maximální rozkmit obálky filtru atd.
Lokalizace modulačních zdrojů filtru do hracích pomůcek (tedy nasazení kontrolérů, after-touch atd.) většinou velmi silně přispívá k tomu, že zvukový program je interpretem vnímán jako "živý", jako skutečně hratelný, nikoli jen spouštěný; a syntezátor, jakožto realizátor konkrétních zvukových programů, je pak brán více jako hudební instrument než jako pouhý stroj. Jestliže toto pravidlo platí pro všechny zvukově tvarovací moduly, pro filtr platí dvojnásob.

Téměř všechny klasické analogové filtry jsou schopné rezonance; jejich stavba umožňuje zpětné vazby: výstup je fázově otočen a přiveden na vstup filtru. Výsledkem je efekt v extrémních případech tak drastický, že při pomalém přelaďování hraniční frekvence slyšíme jakoby rezonovat jednotlivé harmonické.

Některé filtry se mohou rezonancí dostat až do vlastní oscilace, stanou se tak samy sinusovými oscilátory. O autorezonanci hovoříme však jen tehdy, když filtrový modul osciluje dále i bez vstupního signálu. Výsledkem je pak zpravidla velmi pronikavý pískot, který lze použít i muzikálně.
Ne všechny digitální filtry, jak se s nimi setkáváme v ROMplerech, se s těmito téměř magickými a v každém případě okouzlujícími vlastnostmi svých analogových předloh umí vypořádat se ctí. Některé vyrábí místo rezonance jakési podivné hluky a zkreslení signálu, které není příliš použitelné.

Psáno pro: časopis Muzikus 2008/04

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Sound-Design-X-Filtr-2~08~prosinec~2008/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.