muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraSeřízeno, naladěno a nastaveno? - Tune-o-matic III

7.5.2019 | Autor: Víťa Křivánek | sekce: pro muzikanty - seriály

Seřízeno, naladěno a nastaveno? - Tune-o-matic III


Pokud se pozastavíme u samotných konstrukčních vlastností kobylky tune-o-matic, tak je při porovnání základních parametrů s jejím nejslavnějším protějškem - s vintage kobylkou kytary Fender Stratocaster - o něco méně akční co do rozsahu možnosti pohybu samotných dolaďovacích šroubů posunujících jednotlivé kameny. Aktivní délka tohoto šroubu, tedy vnitřní délka závitu, po které se skutečně může funkčně posouvat kámen se zářezem pro strunu, je na tune-o-matic cca 9 mm. U kobylky Fender je to o něco víc - cca 12 mm, ovšem kvůli vzpěrné pružince nemůžeme celou délku závitu plně využít (pružinku můžeme samozřejmě v případě největší nouze odstranit nebo z ní třeba půlku ucvaknout), při dvoubodové variantě tremola můžou mít kameny krajních strun E při větším vyšroubování tendenci narážet do stavěcích šroubů tremola. To jsou ovšem všechno extrémní polohy, kterých za normální situace není třeba dosahovat, je-li kobylka správně umístěna, což by všeobecně od jisté kvalitativní hladiny nástrojů měla být jakási samozřejmost. Pak bychom si měli vystačit u obou typů kobylek s běžným nastavením, které nám poskytují. U tune-o-matic je vlastní akční délka ještě zkrácena (asi na cca 5 mm) vlastním zkoseným tvarem jednotlivých kamenů, kdy se hrot se zářezem pro strunu díky tomu nemůže plnohodnotně dostat těsně k oběma okrajům kobylky. To se v případě potřeby řeší otočením kamene na šroubu (je třeba kámen vyšroubovat, otočit a opět zpátky našroubovat), jehož hrot lze poté přichýlit těsněji právě k opačnému okraji kobylky. Na různých nástrojích typu LP a vůbec těch, na kterých je k vidění tune-o-matic, bývá toto „směrování“ různě nastaveno. Používá se nejčastěji dvojí základní nastavení: Buďto jsou všechny kameny orientovány stejným směrem, nebo bývá použito nastavení „tři tam a tři tam“. Celá kobylka tune-o-matic jde pak na stavěcích šroubech vyjmout a otočit, čímž se nám samozřejmě změní přístup k dolaďovacím šroubkům, který je buď od snímačů, nebo naopak od struníku. Všechny tyto varianty otočení jsou pochopitelně, jak už to u muzikantů bývá, zdrojem mnoha teorií, co je lepší pro zvuk, atak tónů, sustain apod., v tomto případě bych danou záležitost ponechal „otevřenou“. :-)
Dostaneme-li se někdy do situace, že při dolaďování oktáv je některý šroub již nadoraz, a ještě bychom daným směrem potřebovali, co se ladění týče, pokračovat dál, navíc pokud se nám tato situace jeví vzhledem k minulým nastavením jako neobvyklá, bude problém pravděpodobně v konkrétní struně. Tedy se zde nesnažme ladit do poloh nadoraz za každou cenu, ale v tomto případě strunu zkusme vyměnit. Samozřejmostí by pak mělo být nezkoušet správně do oktáv a poloh ladit staré, ohrané, rezavé a vůbec jinak poškozené struny, to je pochopitelně slepá cesta.
Příště pokračujeme.

Psáno pro: časopis Muzikus 2019/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Serizeno-naladeno-a-nastaveno-Tuneomatic-III~07~kveten~2019/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.