přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraSeřízeno, naladěno a nastaveno? - Ladicí mechaniky I

15.08. | Autor: Víťa Křivánek | sekce: pro muzikanty - seriály

Seřízeno, naladěno a nastaveno? - Ladicí mechaniky I


V minulém dílu jsme si shrnuli a uzavřeli téma kobylek a kobylkových mechanismů, ať již pevných variant nebo pohyblivých tremol s vibrační pákou. Jistě jsme si statisticky nevyjmenovali všechny typy a modely vyskytující se na elektrických kytarách, ale jak jsme si již taktéž řekli, není to ani prvoplánovým cílem našeho seriálu. Zaměřili jsme se na hlavní typy těchto mechanismů a doufám, jsme si i poměrně dostatečně popsali hlavní typy těchto mechanismů, přičemž některé další a třeba nezmíněné považujeme za typové odnože, kopie či klony těch proslulých - námi popsaných. Od mechanik je pouze krůček k dalším technickým zařízením, která s kobylkami a tremoly nepřímo souvisí, a sice k ladicím mechanikám - strojkům.
Ladicí - „napínací“ - strojek, či chcete-li kolík, je jakousi nedílnou součástí každého nástroje, kde se nějakým způsobem napíná jakákoliv struna, ať již jde o nejrůznější „drnkací“ nástroje blízké kytaře (loutna, mandolína, balalajka, citera a další historické či oblastní „příbuzné“ kytary jako takové), tak o nástroje smyčcové (housle, viola, cello, kontrabas), ale samozřejmě i klavír, cembalo, harfa, cimbál, tedy nástroje laděné pákovým klíčem. Kytara patří k nástrojům, které, na rozdíl např. od klavíru, ladíme nepoměrně častěji (de facto před každou hrou), proto jejich napínací - ladící - mechanismus byl od klasického kolíku třením „zakousnutého“ do dřeva či kovu postupně zdokonalen ke „šnekovému“ převodu s ozubeným kolečkem, což značně usnadňuje samotné ladění, které tak postupuje po menších krocích, a tedy znatelně jemněji. Na hlavě kytary je pro takové „zpřevodování“ relativní dostatek místa, na rozdíl např. od malé hlavy houslí a tento mechanismus zde prostě je kam umístit. Zpřevodované ladicí strojky nalezneme u smyčcových nástrojů zpravidla až u kontrabasu, u nástrojů menších (housle, viola, cello) se používá přídavný systém dolaďovačů na kobylce, což je v podstatě stejný princip jako dolaďovací šrouby u mechanik Floyd Rose, potažmo je poměrně jasné, kde se tehdy v sedmdesátých letech minulého století americký hudebník a inženýr Floyd D. Rose inspiroval.
U kytar se dnes vyskytují v podstatě dva typy ladicích mechanik, přičemž jejich rozdíl spočívá zejména v poloze a umístění na hlavě kytary. U první varianty je struna navíjena na (plastový) kolík, který je v kytaře umístěn podélně - rovnoběžně s hlavou kytary (v té jsou zpravidla dva oválné otvory právě pro dvě trojice ladicích válečků) a rovnoběžně s pražci, samotné ladicí kolíky pak míří vodorovně jakoby za kytaru. Tento systém se používá zejména a téměř výhradně u klasických kytar. Druhá varianta, kde je, zpravidla kovový, napínací váleček umístěn kolmo k hlavě kytary a ladicí kolíky míří nahoru, nebo tři nahoru a tři dolů, se používá téměř u všech ostatních kytar - folkových a country/bluegrassových kytar jumbo a dreadnought a v podstatě u všech elektrických a elektroakustických kytar.
Příště pokračujeme.

Psáno pro: časopis Muzikus 2019/08

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Serizeno-naladeno-a-nastaveno-Ladici-mechaniky-I~15~srpen~2019/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.