Seřízeno, naladěno a nastaveno? - Kabely

Seřízeno, naladěno a nastaveno? - Kabely
Seřízeno, naladěno a nastaveno? - Kabely

Minule jsme si avizovali příchod nového tématu po samotné elektrické kytaře jako takové. Čekají nás tedy krabičky, procesory, zesilovače, reproboxy a vše s tím spojené. Když ovšem půjdeme přímo po cestě signálu, tak hned dalším prvkem, který se nám v tomto řetězci vyskytuje za kytarou, je samotný připojovací „jackový“ kabel.

Možná si někteří říkáte, cože je na nástrojovém kabelu vlastně k řešení a jestli je nutné se něčím takovým vůbec zabývat. Věřte, že do jisté zdravé míry určitě ano. Ovšem zase na druhou stranu, jak je již v našem seriálu standardem, s přiměřeně velkou dávkou selského rozumu. Tedy pozornost k tématu adekvátně zasloužená - tedy ani větší, ani menší než aktuálně vyžaduje.

Vzpomínám si na doby svých kapelních začátků, kdy byly v našich tuzemských prodejnách k dispozici pouze dva typy kabelů jack-jack: tzv. „tenká rovná bílá“ a „černá točená“. Jejich další specifikem byl průměr použitých jackových konektorů - 6,5 mm namísto celosvětových 6,3 mm. Pokud nám někdo nepřivezl za poměrně dražší peníz nějakou opravdovou šňůru z Tuzexu (většina z nás měla jen jedno až dvě trsátka Dunlop :-)), používali jsme je celkem běžně. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme si pak někdy po revoluci pořídili nějaký standardní „rovný tlustý černý“ zahraniční kabel! Kolik měla naše kytara najednou výšek! Ano, hlasitost a vysoké kmitočty, dále mechanická odolnost, flexibilita, manipulační hluk, míra odstínění rušivých složek signálu, typy a kvalita konektorů, dlouhodobá výdrž - to jsou v kostce hlavní atributy, které nás budou u kytarových kabelů zajímat.

Jistým vodítkem a ukazatelem kvalitativní úrovně kabelu je, nebo by měla být, z větší části jeho cena. Pokud se v této oblasti příliš neorientujeme, případně se nechceme se danou záležitostí nějak extra zabývat, zároveň ale nechceme šlápnout vedle a pořídit si, a tím pádem používat nekvalitní výrobek, můžeme se zhruba řídit jednoduchým pravidlem, že šestimetrový kabel splňující standardní požadavky na kvalitu by měl stát cca 600-700 korun.

Pokud kabel stojí výrazně méně, pojal bych podezření na podcenění některé z jeho výše vyjmenovaných základních vlastností. Tím je řečeno např. to, že takový kabel nemusí být nutně a prvoplánově zvukově znatelně horší, což je základní předpoklad a vlastnost, která nás zajímá, ale může být např. méně flexibilní - prostě hůře ohebný. V praxi to pak znamená, že se s ním na pódiu budeme pravděpodobně trápit, protože se za námi bude tvořit obtěžující smotek tuhých neohebných smyček, které - zvláště v nižších teplotách - půjdou obtížně rozmotat.

Pokud bude konkrétní kabel finančně výrazněji dražší, můžeme se do jisté míry stát zbytečnou obětí obchodního marketingu. Asi už tušíte, kam tím mířím, příště si k danému tématu řekneme víc.

Psáno pro časopis Muzikus