Sekvencery IX - FruityLoops I

Sekvencery IX - FruityLoops I
Sekvencery IX - FruityLoops I

FruityLoops je program, připomínající tak trochu Tomáše Baťu a jiné monstermagnáty, kteří začínali od koruny a dotáhli to daleko, předaleko. Kdo pamatuje první verzi a porovnává ji se současnou, shledá sice něco podobností, ale mnoho jich nebude.

Původní jednoduchá výrobna smyček se rozrostla na moderní továrnu na muziku. Poslední verze má číslo 7, najdeme tu zejména čerstvé masterovací a kombinační nástroje (trošku jako v novém Reasonu).

V každé verzi přibývalo postupně novinek (plug-iny na různé způsoby a editační funkce zejména), až by se zdálo, že novou verzi už není čím obohatit. To ovšem není docela pravda, podněty by se našly, ale asi by je ocenil spíše užší okruh uživatelů. Konkrétně mám na mysli dvě věci - notační editor a vícekanálové přijímání MIDI dat z externího zdroje. Obojí lze obejít, pokud použijeme FL jako plug-inu například v Cubase, nebo pod jeho ReWire protokolem. Je to ovšem komplikované a pracné.

I samostatně ovšem umožňuje FL přímo neskutečné věci. Stačí zmínit funkci syntax, skrytou za běžným editačním odkazem k řízení téměř kteréhokoliv kontroléru. Dodejme, že to umožňuje řízení třeba dvaceti rozličných funkcí pomocí dvaceti chronogeometrických tras (solidní vektor!) jediným kontrolérem. Dost povýšeneckých (skoro)profesionálů, kteří často a rádi dávají najevo, že cokoliv pod úrovní Cubase je i pod jejich úroveň, už bylo překvapeno, co že to všecko se tady dá dělat. Nerad mluvím takto tvrdě, ale teď si za tím stojím v plném rozsahu řečeného. Dnešní FL jsou totiž už skutečně programem, který dlužno zařadit mezi softwarové workstationy. Viděl jsem příliš mnoho "protoolsářů" plavat v Cubase, a obráceně, i když jsou si tyto programy určitě dohromady podobnější, než FL sobě samotnému. Uplynulé souvětí není nonsens, ale spíše drobný kóan. Tady platí nejspíše, že nezáleží zdaleka jen na tom, jaký program máte v počítači, ale více na tom, co máte v hlavě. Prostředky na dosažení záměru existují anebo mohou být vytvořeny. Prostředky bez záměru většinou nejsou k ničemu a vytvořeny mohou být jedině ad hoc (pro tento nebo konkrétní případ). Pokud tedy není program alespoň tak hravý, jako třeba FL, kde ze hry mohou vznikat celé abstraktní koncepce. Hodnotně tu můžete realizovat hudební projekty tradiční cestou (dnes už i kombinace MIDI a audio nahrávání), a zejména je FL programem s nebývalým experimentátorským potenciálem.

Oproti Reasonu jsou v FL podporovány VST a DX instrumenty, což silně rozšiřuje možnosti programu; někdy jsou s tím spojeny ale technické problémy. Reason má sice omezený rámec, je ale díky své uzavřenosti spolehlivější.

V návaznosti na svoji vlastní minulost rozvíjí FL v první řadě odkaz patternové architektury. Dá se vytvořit až 999 patternů, které se mohou buď naživo přepínat anebo mohou být seřazeny v playlistu do pevného kompozičního tvaru. K živému hraní se skvěle hodí, pokud je program uveden do režimu Live Mode. Pak jsou jednotlivé patterny spouštěny MIDI notami buď jako smyčka (loop), nebo jsou přehrány jen jednou (shot), podle zadání v okně Playlistu. V něm je možno mít nějaké patterny "napevno" zapsané a další spouštět z MIDI klaviatury či jiného ovladače. Použity jsou jen bílé klávesy (anebo noty bílým klávesám odpovídající). Jako klaviaturu lze u FL používat počítačovou klávesnici. Ta vystačí na dvě oktávy, je tady ale možnost přepnutí polohy a dají se tak v podstatě "vykrýt" oktávy čtyři. Tato náhražka klaviatury je využitelná i k nahrávání not do stop sekvenceru, samozřejmě tady nefunguje tlaková citlivost a dynamika se musí editovat dodatečně. Jestliže tvoříme patterny pomocí step-sekvenceru (zapínáním tlačítek se aktivují noty na patřičné pozici), je jejich délka omezená. Existuje však možnost zápisu stop do piano-roll editoru, a tam je délka neomezená. Pokud třeba importujeme celý MIDI soubor (jde to i po jednotlivých kanálech), objeví se jeho stopy v jakoby zasklených podsvícených vitrínkách piano-roll editoru. Stejně se tak děje při nahrávání (pokud nemáme nastavený záznam do step-sekvenceru), anebo step-recordingu, či grafické editaci myší. Oběma formám sekvenceru se budeme věnovat podrobněji v dalších dílech seriálu.

Psáno pro časopis Muzikus