Sám doma - Už nikdy nebudete doma sami (rozlučkový díl)

Moji milí, bylo to krásné, ale bylo toho dost. Nemůžete věčně nahrávat doma sami, je potřeba se taky někdy vydat do profesionálního studia. Je to něco jako dodělat základku a konečně jít na střední. Než se ale nad tímto seriálem pro začínající „rekordisty“ navždy zavřou vody, pojďme si shrnout hlavní zásady, které z těch několika desítek dílů vyplývají.

Na výbavě domácího studia není dobré šetřit, ale zároveň lze dosáhnout solidních výsledků s poměrně skromnou výbavou. Doporučuji začít kvalitní zvukovkou (neboli audio interfacem), slušným softwarem pro DAW (Logic, Cubase, Pro Tools, ale třeba i Audacity) a v rámci rozpočtových možností co nejlepším velkomembránovým kondenzátorovým mikrofonem. A samozřejmě váš počítač musí „stíhat“. Další věci můžete postupně dokupovat.

Sám doma - Už nikdy nebudete doma sami (rozlučkový díl)
Sám doma - Už nikdy nebudete doma sami (rozlučkový díl)

Nejlepší je mít místnost s dobrou akustikou (která je ale věcí vkusu). Pokud však máte pocit, že slyšíte nežádoucí odrazy, je rozumnější místnost „umrtvit“ nebo používat různé absorpční stěny např. hned za mikrofonem.

Pokud vás nahrávání baví, nikdy se v této oblasti nepřestávejte vzdělávat. Více než hledání nových produktů se vyplácí studium nejrůznějších technik a postupů. S tím souvisí i to, že lze profesionálně znějících výsledků dosáhnout i pomocí freewarových plug-inů, pokud víte jak.

Obsah by (alespoň podle mě) měl mít vždycky přednost před formou. Důležité je hlavně to, co nahráváte, až v druhé řadě jak a pomocí čeho. Pokud jste zároveň autory hudby či textu, raději věnujte více péče tvorbě než „zvukařině“. Pokud jste však samotné nahrávání přijali za svou hlavní roli, jen do toho! Autoři a interpreti hudby, které budete zvěčňovat, ve vás mohou najít velkou oporu.

Snad nejčastěji opakovaný princip v tomto seriálu byl „všeho s mírou“. Týká se to například komprese, zásahů ekvalizérem, počtu stop, efektů, umělého dolaďování, střihové úpravy rytmických nepřesností nebo počtu pokusů při nahrávání konkrétního partu. Je vždy lepší věc rovnou dobře nahrát, než se ji pak snažit zachraňovat při střihu a mixáži.

Nejdůležitější je skladba a aranžmá, pak samotný výkon muzikanta, následuje technika snímání (i ten nejlepší mikrofon bude znít hrozně, když ho špatně umístíte nebo pokud místnost „nehraje“, a až nakonec nejrůznější digitální úpravy.

Zdaleka neplatí, že čím více času nad mixáží strávíme, tím lepší budou výsledky. Někdy je to dokonce naopak. Po několika hodinách už nám někdy přijde, že zní dobře všechno. Pravidelně si čtu na internetu rady profesionálů a ti velmi často doporučují pracovat poměrně rychle (samozřejmě ne uspěchaně). A pokud je to na dlouho, je rozumné dělat časté pauzy.

Přeji vám všem, ať vaše nahrávky znějí podle vašich představ a ať vám dělá radost i celý proces jejich vzniku. Asi je to klišé, ale s hudbou není člověk nikdy tak úplně sám, ať už doma nebo jinde. Rock on!

Psáno pro časopis Muzikus