přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukSám doma - I s autotunem je třeba umět

12.10. | Autor: Petr Štika | sekce: pro muzikanty - seriály

Sám doma - I s autotunem je třeba umět


Kdo tvrdí, že nikdy nepoužíval autotune, používá ho dodnes. Umělé dolaďování sice podle mě není hřích, ale měla by to být poslední možnost, když selžou všechny ostatní varianty. Ale světe div se, i tuto berličku, kterou mnozí považují za podvod, je těžké aplikovat správně. Pojďme si krátce ukázat, jak se vyhnout hudebním průšvihům, ke kterým neopatrným nastavením tohoto mocného plug-inu dochází. Není důležité, zda zvolíme Antares Autotune, Melodyne nebo nativní dolaďování např. v Cubase. Základní principy platí pro všechny.
Především je dobré se dlouze zamyslet, zda je digitální náprava falešných tónů opravdu nutná. Nejčastěji se k tomuto „švindlu“ uchýlíme v případě zpěvu. Přitom nám často nedochází, že nejeden legendární zpěvák měl či má intonaci velmi přibližnou a jeho hlavní devizou je neopakovatelný výraz. Není to případ i pěvce z vaší nahrávky? Přesto trváte na autotune? Dobře, jdeme dál.
Až na výjimky nedoporučuji vyvolat preset, který ladí signál k nejbližšímu tónu chromatické stupnice. Tato volba se přitom zdá tak logická. Přece není možné, že by to zpěvákovi ujelo víc než o čtvrt tónů! Pravda je ale taková, že pokud už jste se rozhodli pro autotune, dotyčný vokalista asi není právě intonační hvězda. U půltónové stupnice je přitom největší pravděpodobnost, že automatika doladí zpěv k nesprávné hodnotě. Zrovna dnes jsem slyšel v rádiu singl od jednoho z našich nejhranějších poprockových zpěváků. Alarmující byl už samotný fakt, že bylo možné snadno rozpoznat, kdy autotune zabírá. Horší však bylo, že asi ve třech případech se plug-in rozhodl ladit tón k sousednímu půltónu. Řeknu vám, byla to hrůza. Přitom by stačilo v programu zvolit vhodnou stupnici. Další možností je manuálně nastavit „povolené tóny“ a naopak zakázat ty, ke kterým se zpěv v žádném případě přiblížit nemá. Nestojí to tolik práce a odměna je sladká. Někdy se také vyplatí pohrát si s nastavením rychlosti dolaďování a také míry tolerance. Pokud zvýšíte toleranci automatiky, plug-in nechá drobné nepřesnosti být a zabere, pouze když to zpěvákovi opravdu ujede. Velmi mírná faleš zní totiž lidsky. Robotická přesnost nadchne málokoho. Poslední a často nejvhodnější variantou je ruční dolaďování. To se hodí především v případě, že je v celé písni třeba opravit jen několik málo tónů. Nějakou chvíli trvá, než se to člověk naučí, ale dává nám to největší kontrolu nad tím, jakým způsobem k opravě intonace dojde. Pokud se vše podaří, nebude možné vaše zásahy vůbec poznat. A to přece chceme pokaždé, kdy se nepokoušíme o efekt, který známe z písně Believe od Cher. A přiznejme si, na takové manipulaci s hlasem není mnoho hezkého.

Psáno pro: časopis Muzikus 2017/10

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Sam-doma-I-s-autotunem-je-treba-umet~12~rijen~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.