Sám doma 53 - Sám sobě producentem (1. díl)

Sám doma 53 - Sám sobě producentem (1. díl)
Sám doma 53 - Sám sobě producentem (1. díl)

Tento seriál je o amatérském nahrávání, a tak nějak z definice je tedy určen především pro ty, kteří potřebují kvalitně nahrávat buď svou kapelu či projekt, nebo dokonce vyloženě sami sebe. Role producenta sem proto na první pohled příliš nezapadá, protože na někoho takového v podobných podmínkách většinou nemáme peníze. Jenže právě proto, že si musíme v tomto ohledu vystačit sami, bychom se měli producentskou činností zabývat. A vůbec, asi by neškodilo si ujasnit, co máme na mysli, když se řekne „producent“. Tímto slovem totiž různí lidé myslí různé věci. Především ihned smeťme ze stolu významy, které ten výraz má mimo hudební kontext. Procesu tvorby filmu sice nerozumím, ale tuším, že filmový producent např. dohlíží na finanční stránku celého projektu. Tuto roli hudební producent zpravidla nehraje.

 

Dokonce i mezi jednotlivými hudebními žánry ale existují rozdíly v chápání slova „producent“. V některých převážně elektronických odvětvích se pod tím výrazem rozumí člověk, který připravuje hudební podklad po zpěv, tedy skladatel-hudebník-programátor. My se však budeme zabývat rolí producenta tak, jak ji chápou lidé v rocku a příbuzných žánrech. Tam většinou máme na mysli člověka, který dohlíží na celkovou hudební koncepci a poskytuje autoritativní „názor zvenčí“. Důležitý je proto určitý odstup a nadhled, který často chybí samotnému tvůrci. Mít neustále na paměti, jaké má být celkové vyznění, ale zároveň umět rozpoznat, jaké dílčí prvky nás k tomuto vyznění dovedou.

Sám doma 53 - Sám sobě producentem (1. díl)
Sám doma 53 - Sám sobě producentem (1. díl)

Co když jsme ale donuceni být producenty sami sobě? Ideální to rozhodně není, protože nám většinou chybí zmíněný odstup. Pojďme se proto zaměřit na věci, na které bychom si měli dávat pozor, když se pokoušíme „produkovat sami sebe“.

 

V tomto díle zmíníme jen několik obecných principů, v příštích pak půjdeme více do hloubky. Snad nejdůležitější je upřímnost sama k sobě, které je však schopna jen menšina z nás. Nepřeceňovat ani nepodceňovat vlastní výtvory, to je základ. Správná otázka by však neměla být „je to dost dobré?“, ale „pro koho by to mohlo být dobré?“ Ano, už vidím, jak mě někteří obviňují z míchání reklamních principů do hudby. Pokud ale máme byť sebemenší ambice „prorazit“, je rozhodně dobré vědět, pro koho tvoříme. Další pravidlo by se dalo shrnout tak, že bychom pro stromy neměli zapomínat na les. Je až příliš snadné utopit se v detailech a ztratit přitom pojem o celkovém „poselství“. Nenechte se chytit do této pasti!

Psáno pro časopis Muzikus