alterecho.cz
casopisharmonie.cz
mistri.muzikus.cz
mgear.cz
Profily progresivních bubeníků - Troy Wright
26.11.2020 | Autor: Matěj Kýbl Kubíček | sekce: pro muzikanty - seriály
Dnes se vydáme k protinožcům, do Sydney v Austrálii, abychom si popovídali o Troyi Wrightovi a jeho pomyslném doktorátu z djentového bubnování. Jedná se o dalšího z řady bubeníků, který se proslavil nejprve na YouTube a teprve potom skrze živé hraní, ale to už je dnes téměř standard. Troy začal bubnovat v poměrně pokročilém věku deseti let, v patnácti už se živil jako bubeník lokálních cover bandů a zároveň studoval hudbu na Queensland Conservatorium. V této době začal také učit, což se posléze stalo důležitým obsahem jeho webu a kanálu na YouTube.
YouTube je dodnes nejvýznamnějším Troyovým médiem, samozřejmě pokud se nevydáte na jeho živý koncert (v ČR hrál například na Brutal Assaultu 2016 s kytaristou Plinim). Troyův kanál obsahuje stovky videí s profesionálně zpracovanými covery všech důležitých djentových kapel a zásadních skladeb, například Bleed od Meshuggah, Physical Education od Animals as Leaders, skladby od Periphery nebo Tesseract a moře dalších. Kromě toho zde zveřejňuje projížděčky skladeb kapel, se kterými živě vystupuje, z nichž nejznámější jsou Australan Plini, srbský kytarista David Maxim Micic nebo kanadští Intervals.
Troy má všechny skladby, které hraje, přepsané do not, a ty nabízí za symbolický poplatek ke stažení na svém webu. Pokud vás tato hudba zajímá, jedná se o obrovskou studnici informací. Kopírování djentových groovů a skladeb je skvělý způsob, jak cvičit a zároveň trénovat bubenickou fantazii, protože na rozdíl od klasických rockových doprovodů obsahují mnohonásobně víc zajímavých postupů, jako jsou polyrytmy, rytmické modulace, posunuté akcenty anebo paradiddlové patterny a přechody. Často stačí vzít z dané skladby jen jeden nebo dva takty a zajímavý doprovod je na světě. Královská disciplína je potom samozřejmě mít skladby nacvičené celé.
Troy Wright je dokladem toho, že v současné době není třeba vytáhnout paty ze zkušebny k tomu, aby mohl umělec žít celkem plnohodnotný život - natáčet, učit a nějakým způsobem skrze videa i vystupovat. Živé hraní je samozřejmě nenahraditelné, ale pro koronové časy je i toto poselství inspirativní.
K poslechu: Plini - Tarred and Feathered (Sweet Nothings, 2016), David Maxim Micic - Who Bit the Moon (Who Bit the Moon, 2017), Wrightův kanál na Youtube.
Profily progresivních bubeníků - Troy Wright
Dnes se vydáme k protinožcům, do Sydney v Austrálii, abychom si popovídali o Troyi Wrightovi a jeho pomyslném doktorátu z djentového bubnování. Jedná se o dalšího z řady bubeníků, který se proslavil nejprve na YouTube a teprve potom skrze živé hraní, ale to už je dnes téměř standard. Troy začal bubnovat v poměrně pokročilém věku deseti let, v patnácti už se živil jako bubeník lokálních cover bandů a zároveň studoval hudbu na Queensland Conservatorium. V této době začal také učit, což se posléze stalo důležitým obsahem jeho webu a kanálu na YouTube.
YouTube je dodnes nejvýznamnějším Troyovým médiem, samozřejmě pokud se nevydáte na jeho živý koncert (v ČR hrál například na Brutal Assaultu 2016 s kytaristou Plinim). Troyův kanál obsahuje stovky videí s profesionálně zpracovanými covery všech důležitých djentových kapel a zásadních skladeb, například Bleed od Meshuggah, Physical Education od Animals as Leaders, skladby od Periphery nebo Tesseract a moře dalších. Kromě toho zde zveřejňuje projížděčky skladeb kapel, se kterými živě vystupuje, z nichž nejznámější jsou Australan Plini, srbský kytarista David Maxim Micic nebo kanadští Intervals.
Troy má všechny skladby, které hraje, přepsané do not, a ty nabízí za symbolický poplatek ke stažení na svém webu. Pokud vás tato hudba zajímá, jedná se o obrovskou studnici informací. Kopírování djentových groovů a skladeb je skvělý způsob, jak cvičit a zároveň trénovat bubenickou fantazii, protože na rozdíl od klasických rockových doprovodů obsahují mnohonásobně víc zajímavých postupů, jako jsou polyrytmy, rytmické modulace, posunuté akcenty anebo paradiddlové patterny a přechody. Často stačí vzít z dané skladby jen jeden nebo dva takty a zajímavý doprovod je na světě. Královská disciplína je potom samozřejmě mít skladby nacvičené celé.
Troy Wright je dokladem toho, že v současné době není třeba vytáhnout paty ze zkušebny k tomu, aby mohl umělec žít celkem plnohodnotný život - natáčet, učit a nějakým způsobem skrze videa i vystupovat. Živé hraní je samozřejmě nenahraditelné, ale pro koronové časy je i toto poselství inspirativní.
K poslechu: Plini - Tarred and Feathered (Sweet Nothings, 2016), David Maxim Micic - Who Bit the Moon (Who Bit the Moon, 2017), Wrightův kanál na Youtube.
časopis Muzikus 2020/11
Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Profily-progresivnich-bubeniku-Troy-Wright~26~listopad~2020/
Komentáře
&;
