Muzikus.cz homepage

bicíProfily progresivních bubeníků - Matt Garstka

29.12.2018 | Autor: Matěj Kubíček | sekce: pro muzikanty - seriály

Profily progresivních bubeníků - Matt Garstka


Přes legendy žánru se nakonec dostáváme ke králi současného progresivního metalu. Pokud vůbec lze v tomto oboru někoho korunovat, tak na to má podle mého názoru největší nárok bubeník amerických Animals as Leaders Matt Garstka (celým jménem Matthew Wolfgang Garstka, zřejmě po Amadeovi). Zásadní skladba spojená s Mattem je CAFO z prvního eponymního alba Animals as Leaders, kterou kapela nahrála ještě za předchozího bubeníka Navenea Koperweise. A aby to nebylo tak jednoduché, tak bubny na první desce nejsou živé, ale naprogramované a jejich autorem není nikdo jiný než zásadní postava djentu Misha Mansoor z kapely Periphery. Nicméně skladbě se nedostalo dokonalého živého zpracování dřív, než ji z bubenické stoličky oživil právě Matt. Jedná se skutečně o prog-djentové veledílo, skladba je extrémně komplexní a intenzivní jak rytmicky, tak technicky, a to samozřejmě neplatí jen pro bicí, ale i kytary Tosina Abasiho (a v koncertní verzi i Javiera Reyese). Skvělý živý záznam z roku 2016 na tuzemském Brutal Assaultu je na YouTube.
Pokud se ale máme dostat ke skladbám, na kterých Matt přímo autorsky spolupracoval, musíme se posunout k posledním dvěma deskám kapely. Na předposlední, The Joy of Motion, i prozatím poslední, The Madness of Many, jsou již bicí nahrané skutečným člověkem, nicméně samotnému nahrávání předcházela dema, kde jsou bubny naprogramované. Programoval je sám Garstka a podle jeho vlastních slov jsou do poslední ghost noty věrné - což znamená obrovské množství práce, obzvlášť když si uvědomíte, kolik tam těch not je. Pro ilustraci doporučuji shlédnout „playthrough“ video skladby Arithmophobia, tedy úvodní skladby aktuálního alba. Jak se Matt svěřil v rozhovoru pro Modern Drummer, občas se pak dostal do prekérní situace, kdy bubnové party nejprve naprogramoval, pak představil kapele a teprve poté si uvědomil, jak jsou vlastě komplikované, a dlouze je cvičil. Do trojice nejdůležitějších tracků jsem vybral ještě zástupce z desky Joy of Motion jménem Mind-Spun, což je trochu meshuggovitější a pomalejší kousek a podle samotného Garstky z bubenického hlediska nejtěžší skladba na albu.
Říká se, že k mistrovskému ovládnutí jakékoliv činnosti je třeba s ní strávit deset tisíc hodin. Matt má za soupravou odkrouceno téměř třicet tisíc hodin (to je pro představu šest hodin denně po dobu patnácti let) a to je na něm možná ještě inspirativnější než samotná muzika, kterou hraje. Kdybychom měli všichni alespoň zlomek takové sebekázně a oddanosti, byl by hudební svět úplně jinde!

Důležité skladby: CAFO, Arithmophobia a Mind-Spun


Psáno pro: časopis Muzikus 2018/12

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Profily-progresivnich-bubeniku-Matt-Garstka~29~prosinec~2018/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.