Profily progresivních bubeníků - Mark Guiliana

Profily progresivních bubeníků - Mark Guiliana
Profily progresivních bubeníků - Mark Guiliana

Když jsem psal před půl rokem profil izraelského bubeníka Dana Maya z kapely Tatran, nemohl jsem si nevzpomenout na jeho „staršího bráchu“ Marka Guilianu. Nejenže jsou si kluci podobní vizuálně, ale zároveň se oba intenzivně věnují posunování hranic hudby podobným směrem. Tím směrem je supermoderní jazz, který úzce hraničí s elektronikou inspirovanými zvuky a rytmy, syntezátorovými a kytarovými plochami až noisového charakteru a použitím nezvyklých nástrojů a aranží. Oba jdou zároveň plně ve stopách vrcholného tradičního jazzu skrze neustávající improvizaci stojící na dokonalých technických a koordinačních základech.

Mark Guiliana se poprvé dočkal širokého uznání díky dlouholeté spolupráci s kontrabasovým mágem Avishaiem Cohenem, původem z Izraele. V roce 2003, v Guilianových třiadvaceti letech, vyšlo jejich první album Lyla, ovšem hlavní přelom nastal s albem Continuo v roce 2006. Tato deska byla přijata skutečně bouřlivě a byla ve své době manifestem přerodu klasického jazzového tria v eklektickou záležitost kombinující rockovou údernost, jazzovou hravou improvizaci a hypnotický a zvukově novátorský svět elektronické hudby. Avishai Cohen sám pak na této cestě zaváhal a zůstal u tradičnějšího pojetí, nicméně Guilianova trajektorie byla jasná a spolu s dalšími bubeníky, jako je Jojo Mayer, Chris Dave nebo Arthur Hnatek, se stal věrozvěstem nově se rodícího hudebního stylu, či spíše přístupu.

Za svou kariéru se Guiliana pracovně setkal s celou řadou významných, převážně jazzových, hudebníků, přičemž na prvním místě je asi třeba zmínit jeho dvě alba s klavíristou Bradem Mehldauem, které společně napsali, nahráli a vydali pod názvem Mehliana. Dále pak spolupracoval například s arménským klavíristou Tigranem Hamasyanem, trumpetistou Davem Douglasem a mezitím si odskočil nahrát poslední předsmrtné album Davida Bovieho Blackstar. Markův vliv však přesahuje nahrávky, kde působil jako sideman. Podstatná je hudba, ve které figuruje jako bandleader, protože právě tam může nechat naplno vyznít své myšlenky a nápady ohledně současné hudby. A nutno říci, že těchto nápadů je nespočet. Jak to u pionýrů bývá, ne vždy jsou tyto myšlenky hned stravitelné pro širší publikum, nicméně jejich síla spočívá hlavně v odhalování možných cest pro další hudebníky, kteří z nich vybrousí diamanty budoucí hudby. Tedy například pro nás!

 

K poslechu: Avishai Cohen: Smash (Continuo), David Bowie: Blackstar (Blackstar), Mark Guiliana: Bullet (Beat Music! Beat Music! Beat Music!)

Psáno pro časopis Muzikus